Podle informací z prostředí obeznámeného s interním provozem prezidentské kanceláře se na Pražském hradě v posledních dnech rozběhla diskuse o tom, zda dosavadní forma prezidentské reprezentace odpovídá významu České republiky v globálním měřítku. Údajně se ukazuje, že prosté vystupování na pódiích, podávání rukou a kladení věnců již v očích části poradců neodpovídá nárokům doby, která si žádá silnější obraz, větší gesto a vizuálně přesvědčivější symboliku státní moci. Zdroje z blízkosti Hradního protokolu proto hovoří o snaze doplnit klasické ceremoniály o prvek, který by byl snadno zapamatovatelný, fotograficky atraktivní a současně kulturně univerzální.
V této souvislosti měla prezidentská kancelář podle zákulisních informací sondovat možnosti pořízení arabského hřebce s ověřeným rodokmenem, jenž by byl využíván při vybraných slavnostních příležitostech. Nejde přitom prý o žádného běžného koně, nýbrž o zvíře s mezinárodními referencemi, ideálně s předky oceněnými na prestižních chovatelských přehlídkách. Znalci prostředí uvádějí, že v interních materiálech se objevila i pracovní varianta, podle níž by kůň disponoval certifikátem o psychické odolnosti vůči vojenské hudbě, dělostřeleckým salvám a delším projevům hostujících státníků. Záměr má vycházet z přesvědčení, že prezident v sedle působí státnicky, dynamicky a současně historicky ukotveně, což vytváří dojem přirozené kontinuity mezi tradicí a moderním výkonem moci.
Prezident se měl podle informací z okruhu jeho spolupracovníků opakovaně vyjádřit v tom smyslu, že česká veřejnost potřebuje vidět v hlavě státu jasný a srozumitelný vzor. Zatímco v některých zemích se vůdcové prezentují prostřednictvím monumentálních staveb, okázalých přehlídek nebo pečlivě stylizovaných fotografií, český model by se měl podle této úvahy opřít o obraz všestrannosti. Prezident by tak neměl být pouze ceremoniální figurou, nýbrž člověkem, který je připraven kdykoli názorně předvést, jak se správně vykonává jakákoli činnost, která se zrovna dostane do středu pozornosti veřejnosti.
Tento přístup se měl podle svědectví osob z blízkosti prezidentského týmu výrazně projevit během nedávné účasti hlavy státu na zimních sportovních soutěžích v Itálii. Prezident se zde podle dostupných popisů pohyboval mezi sportovišti s přehledem zkušeného trenéra, jenž má za sebou desítky olympijských cyklů. Údajně byl spatřen, jak s kamennou tváří hodnotí skluz bruslí na ledové ploše, přepočítává ideální dráhu curlingového kamene a gesty naznačuje hokejistům vhodnější postavení při vhazování. Přítomní členové výpravy popisují, že prezident dokázal během několika minut vysvětlit podstatu jednotlivých disciplín s takovou jistotou, až to v některých případech vyvolalo dojem, že se jedná o zkrácenou verzi odborného semináře.
Podle osob přítomných v zákulisí sportovišť prezident neopomněl poskytnout ani praktické rady týkající se biatlonu, kde měl upozornit na význam správného rozložení dechu při střelbě. Někteří sportovci si údajně odnesli pocit, že se jim dostalo vedení, které by v běžném tréninkovém procesu hledali jen obtížně. Podle svědectví osob z blízkosti výpravy přijali sportovci prezidentovu roli mentora s respektem a ti, jejichž výkon nenaplnil očekávání, měli údajně situaci reflektovat se značnou sebekritikou. Zaznamenány byly i náznaky, že někteří z nich považovali za vhodné vyjádřit hlavě státu lítost nad tím, že nedokázali plně zužitkovat rady, které jim byly poskytnuty v průběhu krátkých, avšak intenzivních konzultací v zázemí sportovišť.
Celkový dojem z této epizody měl podle zdrojů posílit obraz prezidenta jako výjimečně všestranné osobnosti, která se s lehkostí pohybuje mezi světem sportu, armády i státních ceremonií.
V kuloárech se proto objevily úvahy, zda by do budoucna neměla být zřízena neformální prezidentská poradní skupina pro výkonnostní sport, jež by poskytovala metodickou podporu reprezentantům napříč disciplínami. Tento koncept má být zatím v rovině úvah, nicméně jeho samotná existence v debatách svědčí o tom, jak široce je dnes role hlavy státu vnímána.
Obraz prezidenta jako výjimečně všestranné osobnosti má být podle spolupracovníků dále posilován připomínáním jeho schopností v oblasti vojenské techniky a extrémních aktivit. Prezident je dlouhodobě spojován s řízením motocyklu, pilotáží moderních letounů a parašutistickými seskoky, což v souhrnu vytváří profil státníka, který je připraven zvládnout jakoukoli situaci, od slavnostní audience až po nouzové přistání v nehostinném terénu. Některé hlasy z okolí Hradu v nadsázce uvádějí, že v symbolickém srovnání s jinými světovými vůdci by český prezident obstál i v disciplínách, které se běžně objevují spíše v legendách než v oficiálních protokolech.
Podle vyjádření osoby, která se představila jako členka širšího okruhu spolupracovníků první dámy, a která má mít vzdělání v oblasti politologie, by prezident teoreticky zvládl i takové symbolické zkoušky fyzické odolnosti, jaké jsou v některých zemích součástí budování kultu osobnosti. V této souvislosti byla zmíněna hypotetická jízda na velkém šelmím savci či přátelský zápas se zvířetem, které se běžně vyskytuje spíše v dokumentárních filmech než v areálu prezidentského sídla. Tyto úvahy jsou podle zdrojů myšleny spíše jako ilustrace rozsahu schopností, nikoli jako reálný plán do nejbližší budoucnosti.
V rámci interních debat se podle zákulisních informací objevila také myšlenka vytvoření stálé expozice mapující dary a symbolické předměty spojené s výkonem prezidentské funkce. V tomto prostoru by mohly být vystaveny nejen oficiální dary od zahraničních státníků, ale také osobní artefakty, které se v očích části poradců již nyní stávají součástí novodobé prezidentské legendy. Zmiňován je například oblíbený motocykl, reprezentativní automobil či sportovní vybavení, které mělo sehrát roli při motivačních setkáních s reprezentanty. Některé pracovní materiály údajně obsahují i variantu s vyčleněním prostoru pro budoucí památník, jenž by důstojným způsobem připomínal význam prezidentského úřadu pro moderní české dějiny.
Diskuse o podobě takového prostoru má být zatím v rané fázi a naráží na praktické otázky financování, architektonického řešení a celkové společenské přijatelnosti. Přesto se v zákulisí objevují úvahy o zapojení domácího průmyslu, který by mohl prostřednictvím symbolické spolupráce vyjádřit uznání hlavě státu za dlouhodobou podporu bezpečnostních a obranných projektů. Někteří pozorovatelé s lehkou ironií poznamenávají, že by takový památník mohl sloužit nejen jako místo připomínky prezidentského mandátu, ale i jako edukativní centrum, v němž by se návštěvníci seznamovali s tím, jak široké spektrum dovedností je dnes od státníka světového formátu očekáváno.
Celý koncept rozšířené prezidentské reprezentace tak podle osob z blízkosti dění zůstává zatím souborem pracovních vizí, které se v různých obměnách objevují na poradách, v interních poznámkách a neformálních debatách. Zkušenější aktéři politického provozu v této souvislosti připomínají, že podobné nápady mají tendenci kolovat v zákulisí s pozoruhodnou vytrvalostí, aniž by kdy opustily rovinu úvah. Přesto se k nim část veřejnosti staví s jistým pobaveným zájmem, neboť nabízejí obraz politiky, který je vzdálen běžné každodennnosti a blíží se spíše světu symbolů, legend a vyprávění, jejichž přesnost je tradičně obtížné ověřit a jejichž pravdivost bývá v redakčním slangu někdy označována nenápadnou zkratkou N. T.
Říká se, že kuriózní neověřené informace, jaká je i ta, co jste si přečetli, vydavatelé novin dříve opatřovali latinskou zkratkou N.T. (Non testatum) – neověřeno. Fonetická podoba zkratky "enté" se zvukově podobá německému die Ente, česky tedy kachna. Nu a tak tedy servírujeme Kachnu na neděli.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)
