Zveřejněný článek Seznam Zprávách otevřel téma, které se dosud drželo na okraji pozornosti. Poslanec a známý automobilový nadšenec Filip Turek podle několika svědectví v letech 2014 až 2017 inkasoval statisíce až miliony korun za prodej, opravy a renovace luxusních automobilů, často v hotovosti. V době, kdy měl tyto činnosti vykonávat, však neměl příslušné živnostenské oprávnění. Na dotazy novinářů, zda příjmy danil a jakým způsobem je vykazoval, Turek nereagoval.

Tyto informace přicházejí v okamžiku, kdy se poslanec profiluje jako představitel nové generace politiků, kteří kladou důraz na pořádek, odpovědnost a národní zájmy. O to větší pozornost vzbuzují pochybnosti, zda jeho vlastní podnikatelské aktivity odpovídaly těmto principům i platným zákonům. V článku vystupují lidé, kteří podle svých slov zaplatili vysoké částky za služby spojené s automobily, a to bez faktur, s hotovostním předáním peněz a osobním sjednáním zakázky.

Podle veřejných údajů si Turek zřídil živnost až v roce 2024, tedy výrazně po období, kdy měl činnost vykonávat. Jeho starší firmy založené kolem roku 2016 nevykazují v účetních závěrkách výrazné zisky. Poslanec odmítl sdělit, zda příjmy z této doby zahrnul do daňových přiznání.


Od roku 2016 navíc platí novela zákona o prokazování původu majetku (č. 321/2016 Sb.), která umožňuje finanční správě zkoumat nesoulad mezi majetkem a přiznanými příjmy. Finanční úřad může poplatníka vyzvat, aby doložil zdroje svého majetku. Pokud tak neučiní, hrozí doměření daně, případně sankce. Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil, že tato výzva není retroaktivní, ale slouží k objasnění již existující daňové povinnosti.

Další právní linie se dotýká trestního zákoníku (č. 40/2009 Sb.). Paragraf 251 vymezuje trestný čin neoprávněného podnikání, kterého se dopustí ten, kdo „ve větším rozsahu“ provozuje výdělečnou činnost bez povolení nebo oprávnění. Judikatura Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že „větší rozsah“ může spočívat nejen ve výši zisku, ale i v dlouhodobosti, počtu zakázek a celkovém charakteru činnosti. Pokud by se potvrdilo, že šlo o systematické aktivity s milionovými obraty, mohlo by být naplněno i toto ustanovení.

Je však třeba připomenout, že mediální informace samy o sobě nejsou důkazem. Každé podezření musí být doloženo konkrétními podklady, ať už smlouvami, účetními záznamy, bankovními výpisy či výpověďmi klientů. Daňový řád nejenže poskytuje poplatníkovi širokou škálu možností k objasnění původu peněz,ale dokonce poplatníkovi ukládá důkazní břemeno k jeho prokázání.


Politický rozměr celé věci nelze opomenout. Poslanec, který veřejně vystupuje jako zastánce férovosti, pořádku a odpovědnosti, musí být schopen doložit, že sám dodržoval stejné zásady. Důvěra voličů i integrita politické funkce stojí na transparentnosti, zejména pokud jde o finance a majetek.

Pokud jsou zveřejněné informace pravdivé, jde o záležitost, kterou by měla prověřit Finanční správa České republiky v rámci daňové kontroly, a v případě podezření na neoprávněné podnikání také živnostenský úřad. Pokud by vyšetřování odhalilo rozsáhlejší činnost bez oprávnění či neodvedené daně, měl by se případem zabývat i Finanční analytický úřad (FAÚ) a následně orgány činné v trestním řízení.

Z dostupných veřejných údajů však nelze vyvozovat konkrétní právní odpovědnost. Jisté je pouze to, že otevřená zůstává zásadní otázka transparentnosti a důvěryhodnosti veřejného činitele – otázka, kterou by měly rozptýlit jasné odpovědi a oficiální prověření příslušnými institucemi.

Poznámka: Analýza vychází z informací serveru Seznam Zprávy a z právních předpisů: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; zákon č. 321/2016 Sb.; zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; zákon č. 253/2008 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.