Debata o budoucnosti Severoatlantické aliance se v posledních letech pravidelně vrací a často je rámována otázkou zda NATO dokáže přežít tlak měnícího se světa rozdílných národních zájmů a rostoucí únavy části veřejnosti z dlouhodobých bezpečnostních závazků. Přesto se podle analýzy publikované v americkém magazínu The National Interest ukazuje že představy o blížícím se kolapsu NATO jsou spíše politickou zkratkou než realistickým scénářem. Autoři textu zdůrazňují že aliance je hluboce zakořeněnou institucí s pevnými vazbami mezi členskými státy a její rozpad by vyžadoval souběh okolností které v současnosti nenastávají.
Zásadním argumentem proti představě rozpadu aliance je přetrvávající strategický zájem Spojených států na zachování NATO jako klíčového nástroje projekce moci a stability v Evropě. I když se americká politika stále více orientuje na Indopacifik a soupeření s Čínou neznamená to odklon od transatlantického rámce. Naopak Spojené státy dlouhodobě dávají najevo že očekávají větší odpovědnost evropských spojenců nikoli jejich odchod z alianční struktury. NATO tak prochází spíše proměnou rolí než zpochybněním své existence.
Evropské státy si zároveň stále zřetelněji uvědomují že jejich bezpečnost nelze automaticky delegovat na Washington. Právě tento posun je v textu hodnocen jako jeden z faktorů posilujících alianci protože vytváří realističtější rovnováhu mezi evropskými a americkými zájmy. Rostoucí obranné rozpočty a snaha o modernizaci armád nejsou podle autorů známkou rozpadu ale adaptace na nové geopolitické podmínky. NATO v tomto pojetí nepůsobí jako svazek závislosti ale jako rámec koordinace.
Historická zkušenost aliance rovněž hraje ve prospěch její stability. NATO vzniklo jako odpověď na konkrétní hrozbu ale dokázalo přežít konec studené války rozpad Varšavské smlouvy i zásadní proměnu bezpečnostního prostředí. Jediná aktivace článku pět po útocích z 11. září ukázala že princip kolektivní obrany není prázdnou formulí ale reálným politickým závazkem. Právě tento historický precedent je podle autorů důležitým varováním před zjednodušenými tvrzeními o formálnosti aliančních závazků.
Článek rovněž upozorňuje že NATO není pouze vojenským paktem ale politickou platformou která umožňuje sladit zájmy států s odlišnými prioritami. V době rostoucí nejistoty východní Evropy napětí na Blízkém východě i nestability v severní Africe představuje aliance unikátní mechanismus koordinace který žádná jiná struktura v současnosti nenahrazuje. Rozpad NATO by proto znamenal nejen bezpečnostní vakuum ale i ztrátu klíčového nástroje politického dialogu mezi Evropou a Severní Amerikou.
Z těchto důvodů se úvahy o nevyhnutelném konci NATO jeví spíše jako politická rétorika než analytický závěr. Aliance se mění někdy pomalu někdy bolestivě ale její základní smysl přetrvává. Dokud budou členské státy vnímat společnou obranu jako výhodnější než izolované strategie zůstane NATO stabilním pilířem euroatlantické bezpečnosti bez ohledu na vnitřní spory či proměnlivé politické nálady.
(Pilař, prvnizrpavy.cz, repro: infohub)
Zdroj: https://nationalinterest.org/feature/why-nato-wont-collapse
