Putinovy podmínky pro mír s Ukrajinou
Prvním krokem bylo oznámení podmínek pro mírové jednání s Ukrajinou, těsně před konáním Ukrajinského mírového summitu ve Švýcarsku. Putin prohlásil, že Rusko bude ochotno okamžitě vyhlásit příměří a zahájit jednání, pokud ukrajinské síly opustí oblasti Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson a pokud Ukrajina prohlásí, že nevstoupí do NATO. Toto prohlášení překvapilo jak Ukrajinu, tak Spojené státy. I když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americká vláda tyto podmínky okamžitě odmítli, někteří poslanci ukrajinského parlamentu již začali diskutovat o Putinově nabídce.
Ruské válečné lodě v Karibiku
Druhým krokem je přítomnost ruské flotily v Karibiku, kde tři válečné lodě a jedna jaderná ponorka dorazily na návštěvu Kuby. Tento krok vyvolal v USA okamžitou reakci, kdy americké námořnictvo vyslalo lodě k monitorování situace a útočná jaderná ponorka USS Helena se přesunula do námořní základny Guantánamo na Kubě. Kuba však prohlásila, že Spojené státy nepozvala a nesouhlasí s jejich přítomností. Ruské vojenské manévry v Karibiku vyvolaly mezi západními státy obavy z možného opakování kubánské raketové krize. Kanada dokonce vyslala hlídkovou loď k prozkoumání situace, informuje agentura Tencent News.
Putinova plánovaná návštěva Severní Koreje a Vietnamu
Třetím krokem je oznámení Kremlu o plánované návštěvě prezidenta Putina do Severní Koreje a Vietnamu. Tato zpráva vedla ke zvýšené diplomatické aktivitě mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, které se obávají, že návštěva posílí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Jižní Korea rovněž zvýšila svou vojenskou pohotovost na demilitarizované zóně, kde sleduje každý pohyb severokorejských jednotek s velkou opatrností.
Jak hodnotit současné střetnutí mezi USA a Ruskem?
Nejprve je důležité si uvědomit, že ve všech třech případech inicioval akci Putin, zatímco Spojené státy reagovaly spíše chaoticky. To odhaluje, že Washington čelí stále většímu tlaku a není schopen efektivně čelit ruským manévrům. Ruská ofenzíva v tomto kontextu odráží nejen vojenské úspěchy na východoukrajinském bojišti, ale i Putinovu strategii na mezinárodním poli, kde se snaží Spojeným státům ztížit situaci.
Putin svými kroky rovněž vysílá silný signál zemím, které se dosud drží stranou konfliktu, aby si uvědomily, že Rusko není snadný cíl a je připraveno se bránit. Blížící se Ukrajinský mírový summit byl pro něj příležitostí varovat ostatní státy před účastí na této konferenci a ukázat, že Rusko je připraveno jednat tvrdě.
Dalším aspektem ruských akcí je snaha ulevit tlaku na Čínu. Po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu se Čína snaží zachovat neutrální postoj, avšak Spojené státy na ni neustále vyvíjejí tlak, aby se postavila proti Rusku. Washington využívá sankcí proti čínským firmám a vojenských manévrů v regionu, aby Peking přiměl k ukončení ekonomické spolupráce s Moskvou.
Americká strategie je jasná: izolovat Rusko a donutit Čínu, aby se přidala na stranu Západu, což by vedlo k ekonomickému zhroucení Ruska a tím i k vítězství v konfliktu na Ukrajině. Avšak Putinův tlak na Západ nyní situaci výrazně komplikuje. Spojené státy nemají dostatek prostředků na vedení dvou konfliktů současně, ať už jde o Karibik nebo Korejský poloostrov, což omezuje jejich schopnost zasahovat proti Číně.
Důsledkem této situace je například i nedávný odchod americké letadlové lodě z Jihočínského moře v době, kdy vstoupil v platnost nový čínský zákon o pobřežní stráži, a opuštění Filipín. To ukazuje, že Spojené státy, nucené řešit konflikty na více frontách, nejsou schopny efektivně čelit dalším výzvám, což posiluje pozici jak Ruska, tak Číny na mezinárodní scéně.
V této dynamické a napjaté situaci je tedy zřejmé, že každá akce na geopolitickém poli má dalekosáhlé důsledky, a Putinovy kroky naznačují, že se Rusko nevzdá svého vlivu bez boje, zatímco Spojené státy čelí stále většímu tlaku na více frontách.
Nakonec je třeba říci, že Spojené státy se samozřejmě nevzdávají bez boje. Z pohybů současné administrativy Joea Bidena je zřejmé, že USA stále hledají způsoby, jak oslabit spojenectví mezi Ruskem a Čínou.
Nedávný summit G7 byl například zaměřen na čínské otázky, přičemž jedním z hlavních témat bylo zabránit Číně v ekonomické spolupráci s Ruskem. G7 varovala Čínu, že jakékoli obchodní vztahy s Ruskem budou mít za následek sankce proti čínským podnikům.
Kromě toho se USA snaží rozeštvat Čínu a Rusko. Využívají Putinovu návštěvu Severní Koreje k šíření obav, že zlepšení vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou by mohlo být pro Čínu nevýhodné. Americká média a politici často zdůrazňují možné negativní dopady tohoto přátelství na Čínu.
Psali jsme:
Nicméně, Čína tyto snahy odmítá. Čínské ministerstvo zahraničí otevřeně uvítalo zlepšení vztahů mezi Ruskem a Severní Koreou a zdůraznilo, že tradiční přátelství mezi těmito zeměmi je vítáno a podporováno. Tento postoj ukazuje, že Čína nepodléhá americkému tlaku a snaží se udržet stabilní vztahy se svými partnery.
Celkově je jasné, že geopolitická situace je velmi napjatá a složitá. Spojené státy se snaží využít každé příležitosti k oslabení rusko-čínského spojenectví, zatímco Rusko a Čína hledají způsoby, jak posílit své postavení na mezinárodní scéně. V tomto kontextu bude zajímavé sledovat, jak se budou vyvíjet další kroky těchto velmocí a jaký dopad to bude mít na globální politiku, komentuje situaci čínská agentura Tencent News.
(jk, TencentNews, foto: arch.)
