Nedávný rozhovor s náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Karlem Řehkou vyvolal otázku, jaké má být postavení armády při řešení nevojenských situací na území státu. V článku zazněl mimo jiné názor, že „bahno po povodni nemusí odklízet vojáci“ a že úkoly, jako je ostraha hranic či podpora záchranných složek, mají být především věcí institucí, které jsou k tomu určeny. Výrok zapadá do širší diskuse o tom, zda má být armáda využívána především k obraně státu a přípravě na konflikty, nebo zda má ve větší míře suplovat činnosti civilních složek při krizích a mimořádných událostech.
Na vystupování armádního vedení a na zmíněné výroky reagovala publicistka Jana Marková, která zpochybňuje styl vedení armády v posledních letech a kritizuje, jakým způsobem její představitelé podle ní vstupují do veřejného prostoru i do politických témat. Její text je polemickou reakcí, která odmítá představu užší role armády v domácích krizových situacích a zároveň ostře hodnotí osobní i profesní působení generála.
„Kód Charlie 23. Labutí píseň. Končící náčelník generálního štábu, a podle mých smělých spekulací začínající politik STAN, to vzal na posledním velitelském shromáždění od podlahy.
Tak, jak se na paragána a speciála sluší, tedy střemhlav, bez ohledu na cokoliv. Ještě naposledy, doufám, tady chci připomenout, že tito lidé jsou vedeni a cvičeni k samostatnosti, k tomu, že je někde na nepřátelském území shodíte z letadla a pošlete splnit úkol. To, jak ho splní, je na nich, a je to účel světí prostředky, aniž by se kdokoliv pak moc ptal jak a proč. Mají mezi sebou i speciální vztahy, které se prolínají v celém jejich životě, a oddanost úkolu a jednotce je obvykle vyšší než oddanost demokraticky zvolené politické reprezentaci, případně vlasti. Páč ten pojem vlast si může každý vykládat různě, že. Nepochybuji, že speciálové mají i toto speciální. Pro jejich povolání je tento kamikadze styl nutný, leč pro vedení celé armády opravdu není tento sbor kamarádů od 601. šťastný, jak se ukázalo minulé 4 roky.
Politické šmírování pomocí Velitelství kybernetických sil a plukovníka Zelinky, kterému prý asi selže pistole, kovbojské zapojení do soukromé dronové iniciativy, neustálé obcházení ministryně obrany, je jedno, co si o ní myslíme, na tajňáka vydávané diplomatické pasy kryté prezidentem Pavlem, naprosté pohrdání občany této země, speciálovská umanutost a povýšenost, střet zájmů v podobě bydlení v domě armádního dodavatele Jana Veverky, též angažovaném v dronové iniciativě, dělání maskota na FB STANařské přítelkyně a poslankyně v předvolební kampani, to všechno a mnoho dalšího byl generální štáb v podobě Karla Řehky.
Karel Řehka nám třeba řekl, že se mu nelíbí, když politici povolávají vojáky k povodním nebo ostraze hranic. Že na to máme policii, případně dobrovolné hasiče. Zase ta nadutost, že armáda je něco víc. Tak nám se zase nelíbí, že máme skoro víc generálů než těch vojáků, co by mohli na ty povodně jít. A že jich mnohem víc je v kancelářích než těch skutečně schopných, byť jen těch povodní. Možná se Karel Řehka bojí, že by to bylo vidět. A ne, armáda tu není hračka v rukách speciálů a jejich vlastních iniciativ.
Je tu jako všude na světě i pro případ přírodních katastrof, koneckonců má na to dostatek techniky. Na rozdíl třeba od policie. Tedy samozřejmě měla by mít. Tu naši ovšem bohužel Charliho andílci poslali velkým dílem na Ukrajinu ke zničení. Případně ji nemáme vůbec, jako třeba ty kuchyně a drony a houfnice a tak dál a tak podobně. Mimochodem Charliemu se nelíbilo ani nasazení armády v lesích kolem Vrbětic po výbuchu tamějších muničních skladů. A kdo jiný by to měl jako dělat? No nic.
Zakončím to citací: ´Bahno po povodni nemusí odklízet vojáci, Policii ČR lze při střežení státní hranice také posílit jinými způsoby, podpora hasičského záchranného sboru také nestojí na vojácích, zejména když máme počet dobrovolných hasičů násobně vyšší než počet vojáků z povolání.´
Tak já zase doufám, že generální štáb už nebude partička občany šmírujících sebestředných individuí, vyhrožujících na Twitteru, že jim selže pistole.“ napsala na sociální síti Facebook publicistka Jana Marková.
(Adlová, prvnizpravy.cz, repro: čestmír)
