Krajský sněm hnutí STAN v Praze, který se konal v sobotu 21. března, přinesl očekávaný výsledek. Delegáti potvrdili jako lídra kandidátky do zastupitelstva hlavního města současného náměstka primátora Petra Hlaváčka. Formálně jde o potvrzení kontinuity, fakticky však výsledek odhaluje hlubší problém, který hnutí dlouhodobě provází. Samotný výsledek ale nepůsobí jako jednoznačný triumf, spíše jako potvrzení předem očekávaného scénáře.
Zvolený lídr není novou tváří. Petr Hlaváček patří k dlouhodobým aktérům pražské politiky a jeho jméno je spojeno s řízením města i s obdobím, v němž Praha čelila řadě sporů a kontroverzí. Jeho profil je odborný a technokratický, což může být výhodou při správě města, ale v politickém střetu často naráží na nedostatek širší podpory.
Klíčový problém však neleží pouze v osobě lídra, ale v širším kontextu hnutí STAN. To je v Praze dlouhodobě spojováno s kauzou Dozimetr, která zásadně otřásla jeho důvěryhodností. Policie v rámci této operace zasahovala na magistrátu i v dopravním podniku a mezi obviněnými byl i tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček za STAN. Vyšetřování se týkalo manipulace veřejných zakázek a korupce v městských firmách.
Důsledky této kauzy nejsou pouze právní, ale především politické. Podle informací, které se postupně objevovaly ve veřejném prostoru, měla kauza přesahy i do širšího fungování politických vazeb kolem hnutí. Opozice i část veřejnosti ji dodnes vnímá jako symbol selhání kontroly uvnitř STAN. A jak sami politici hnutí připouštějí, voliči se na tuto kauzu stále ptají.
Dopad byl patrný i na volební podpoře. Ještě před volbami 2022 se podpora STAN v Praze podle průzkumů výrazně propadla. Tento pokles se následně promítl i do výsledku samotných voleb.
V komunálních volbách v roce 2022 získalo hnutí STAN v Praze 7,8 procenta hlasů a šest mandátů v pětašedesátičlenném zastupitelstvu. Skončilo tak až za hlavními politickými bloky a stalo se spíše doplňkovým partnerem v koalici. Volby vyhrála koalice Spolu s přibližně 25 procenty hlasů, následovalo ANO a Piráti.
Zásadní je i politická interpretace tohoto výsledku. STAN sice zůstal součástí vedení města, ale jeho vyjednávací pozice byla výrazně slabší než v minulosti. V praxi to znamená, že hnutí nemá dominantní vliv na řízení Prahy, ale spíše se podílí na kompromisním koaličním modelu.
Současná volba lídra proto nepředstavuje nový začátek, ale pokračování stejné linie. Hlaváček je spojen s obdobím, kdy STAN ztratil část důvěry veřejnosti, a zároveň s obdobím, kdy se hnutí snaží tuto důvěru znovu získat. Otázkou zůstává, zda právě tato kontinuita je výhodou.
Samotný průběh sněmu navíc posiluje kritiku, že kandidátka byla fakticky připravována především stranickým vedením předem. Delegáti ji sice formálně schválili, ale prostor pro zásadní změnu zjevně nebyl velký. To posiluje dojem centralizovaného řízení, které je v rozporu s deklarovanou otevřeností.
Celý proces tak ukazuje dvojí tvář hnutí. Navenek působí STAN jako stabilní součást pražské politiky, uvnitř však čelí otázkám důvěry, kontroly a skutečné demokracie. Volba lídra tyto otázky nevyřešila, pouze je znovu otevřela.
Výhled na příští komunální volby proto zůstává nejistý. Pokud STAN nedokáže přesvědčit voliče, že se poučil ze svých kauz a že nabízí skutečně novou politiku, může se jeho role v Praze dále zmenšovat. V prostředí, kde rozhoduje důvěra a reputace, to může být faktor, který rozhodne o jeho budoucnosti.
(Chmelík, prvnizprav.cz, foto: zai)
