Večerní stream Karol Live na kanále Xaver Live, odvysílaný v pondělí 17. listopadu, se proměnil v téměř dvouhodinovou politickou zpověď. Politická komentátorka Karolina Stonjeková v něm bez obalu hodnotila letošní připomínku 17. listopadu, chování prezidenta Petra Pavla, spor o jmenování vlády Andreje Babiše, roli Pirátů i proměnu politiky v sérii naschválů, vlajek a symbolických gest.
Hned v úvodu mluvila o tom, že večer 17. listopadu letos neovládaly pietní projevy, ale křik z ulic. Připomněla Národní třídu i Staroměstské náměstí a ironicky popisovala, jak se podle ní část společnosti znovu staví do role samozvané elity. Podle Stonjekové to byla právě ta část, která se považuje za vzdělanější a stojící na správné straně, kdo si osoboval právo určovat, kdo smí a nesmí uctívat odkaz 17. listopadu, kdo má právo zapalovat svíčky nebo pokládat květiny. Dodala, že v manýrech a chování si tito lidé nemají co vyčítat ani s těmi, které sami označují za dezoláty.
První velký motiv večera se týkal samotného státního svátku. Stonjeková připomněla, že 17. listopad 1989 by se nestal bez tragických událostí z roku 1939. Popsala uzavření českých vysokých škol a popravu devíti studentů po pohřbu Jana Opletala. Podle ní dnešní společenská debata trpí selektivní pamětí, která si vybaví maximálně to, co bylo včera, a hlubší historické souvislosti ignoruje. V tom vidí riziko, že události z roku 1939 se v mediálním a politickém humbuku snadno ztratí a vše se zredukuje na listopad 1989.
Na téma paměti a výkladu historie navázala i kritikou prezidenta Petra Pavla. Stonjeková připomněla jeho předlistopadovou minulost, členství v KSČ, kariéru v armádě a působení v bezpečnostních složkách. Zásadní je pro ni pasáž z jeho vlastnoručně psaného životopisu z roku 1987. Citovala větu, v níž Pavel píše o létu 1968, kdy u nich byli na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu a otec mu vysvětloval situaci. Zazněla slova „bylo to účinnější než cokoli jiného“ a především pasáž, kde Pavel dodává, že tento vliv byl „také trvalejší“. Stonjeková k tomu poznamenala, že ona trvalost vydržela sotva dva roky, právě do roku 1989, a připomněla i zmínku o posměchu spolužáků pro Pavlovu oblibu „našich přátel“, který ho prý v názoru utvrdil.
Právě v tomto světle vnímá jeho přítomnost na Národní třídě jako hluboce nevhodnou. Scéna, kdy Petr Pavel se skloní, pokládá květiny, rovná stuhy a tváří se, jako by se nic nestalo, je pro ni „výsostně trapná a nedůstojná“. Řekla, že ji hanba fackuje za něj. Podle ní by bylo důstojnější, kdyby prezident s takovou minulostí veřejně přiznal, že kvůli svému předlistopadovému působení tam v tento den fyzicky přijít nemůže, a květiny například pouze poslal. Připomněla přitom i situaci, kdy část přítomných skandovala „ať žije Pavel“ a kdy u pietního místa vlála evropská vlajka. Mluvila o tom, že někteří lidé zjevně potřebují mít doma zásuvku plnou nejrůznějších praporů, od evropské po ukrajinskou a tibetskou, aby je mohli vytahovat v momentech, kdy se to podle ní nejméně hodí. Vztáhla to i k historické symbolice, když připomněla roli Německa v událostech roku 1939 a fakt, že Německo patří k zakládajícím členům Evropské unie.
Další velké téma večera se týkalo aktuální politické krize a jmenování nové vlády po vítězství hnutí ANO. Stonjeková se ostře vymezila proti výrokům prezidenta, podle nichž by jmenováním Andreje Babiše premiérem bez předchozího vyřešení střetu zájmů přispěl ke vzniku protiprávního stavu. Podle Stonjekové takový výklad neodpovídá zákonu. Tvrdí, že Andrej Babiš v tuto chvíli v žádném střetu zájmů není a že tento střet vzniká teprve okamžikem, kdy je jmenován premiérem a přebírá výkonnou moc. Od této chvíle mu běží třicetidenní zákonná lhůta, během níž má povinnost konflikt zájmů vyřešit.
Stonjeková z toho vyvozuje, že prezident je v lepším případě na omylu a v horším záměrně ohýbá právo, když podmiňuje jmenování premiéra požadavkem, který předbíhá zákonnou povinnost. Mluví o tom, že Petr Pavel tlačí na krok, který jde nad rámec zákona, a vytváří kolem střetu zájmů dojem, že musí být vyřešen ještě před jmenováním vlády. Zvlášť kriticky působí podle ní kontrast s jeho vlastním výrokem z 21. srpna 2025, kdy v rozhovoru pro iDNES prohlásil, že chce, aby vláda byla jmenována rychle a že nebude klást předběžné podmínky. Dnes podle Stonjekové dělá přesný opak a situaci protahuje.
Ve svém komentáři šla ještě dál a zasadila prezidentovo počínání do širšího politického kontextu. Spekulovala, že zdržování jmenování vlády může být spojeno s očekávaným kongresem ODS v lednu a možnými změnami v této straně, která dosud prosazovala striktní linii „ne s Babišem“. Podle Stonjekové může část odcházející vládní garnitury doufat, že se v ODS či hnutí STAN zrodí ochota ke koalici s ANO bez účasti některých dalších subjektů, nebo že vyplavou nové kauzy a skandály, které promění mocenské rozložení. Připomněla také mediální kauzy kolem Filipa Turka a snahy rozklížit nové spojenectví Motoristů a SPD. V tomto světle vnímá tlak na to, aby si ANO vybralo jiného premiéra než Babiše, jako součást hry, která má rozložit nejsilnější subjekt už v zárodku.
Velkou část streamu věnovala Stonjeková úvaze, že se česká politika smrskla na sérii naschválů. Jako příklady uvedla cestu prezidenta a hradního týmu do Kyjeva, sbírku na raketu pojmenovanou po Daně Drábové, vyvěšování a sundávání ukrajinských vlajek z budov nebo demonstrativní zpěv české hymny nad ukrajinskou vlajkou. V této souvislosti se vrátila i k tahanicím kolem návrhu státního rozpočtu. Připomněla, že vláda dlouho odmítala návrh poslat do sněmovny a že návrh postrádal zákonem požadovaný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Nakonec podle ní sama ODS pod tlakem ustoupila a do sněmovny návrh poslala, a celá epizoda tak skončila jako zbytečný naschvál bez politického zisku pro odcházející koalici.
Stonjeková s hořkostí konstatovala, že místo řešení skutečně zásadních témat, jako je stav veřejných financí, dopad emisního systému ETS2 či klimatický balíček schválený v Evropském parlamentu, se politická energie spotřebovává na vlaječky, výlety, symbolické sbírky a vzájemné šťouchance. Podle ní se politika změnila v sérii „na truc“ akcí, v nichž jde často spíše o ego protagonistů než o veřejný zájem.
Nešetřila ani odcházející vládní koalici. V jedné pasáži připomněla vystoupení Petra Fialy, v němž bývalý premiér tvrdě kritizoval novou většinu ve sněmovně a mluvil o tom, že se nenechají zastrašit ani „nesmysly“ kolem volby vedení sněmovny a rozpočtu. Stonjeková upozornila, že Fiala zároveň obviňuje druhou stranu z nedostatku pokory a arogance, přestože kabinet v demisi nesplnil své základní povinnosti v oblasti rozpočtu. Vidí v tom ukázku přístupu „my a oni“, v němž politici zapomínají, že jejich skutečným partnerem by měli být občané, kterým je často jedno, zda vládne Karel nebo Máňa, ale zajímá je, zda se jim v zemi lépe žije.
Ještě ostřejší byla vůči někdejší předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Připomněla její výroky, v nichž označila vznikající vládu a její představitele za „pátou kolonu Ruska“. Stonjeková zdůraznila, že žádné konkrétní důkazy pro podobná tvrzení nikdy nebyly předloženy a že pouze sundání ukrajinské vlajky z budovy nemůže nikoho automaticky proměnit v proruského agenta. Kritizovala také novináře, kteří politiky v podobných rozhovorech nenechají domluvit, aniž by je požádali o doložení takto závažných výroků.
V souvislosti s výroky o „páté koloně“ a „správné straně“ hovořila Stonjeková o hlubokém rozdělení společnosti. Podle ní dochází k neuvěřitelnému zmatení pojmů, kdy se za největší demokraty prohlašují ti, kteří mají zásadní problém s jiným názorem, a zvlášť s tím, když tento jiný názor zvítězí ve volbách. Připomněla, že právě z okruhu takzvaných obránců demokracie zaznívají výzvy k omezování svobody slova nebo k tomu, aby se „osekala“ pravidla svobodných voleb, protože lidé prý volí špatně.
Téma svobody slova se ve streamu objevilo i v konkrétní podobě. Stonjeková informovala o smazání facebookového účtu blogera známého jako Vidlák, k němuž mělo dojít po opakovaných hromadných nahlášeních. Vnímá to jako důkaz, že mechanismy moderace obsahu na sociálních sítích umožňují umlčet i legitimní obsah, pokud je dostatečně často nahlašován, a že k tomu není potřeba reálné porušení pravidel ani výzvy k násilí. Připustila, že v této oblasti nejde jen o český problém, ale o širší otázku fungování platforem typu Facebook, které si podle ní stále uchovávají tendenci potlačovat nepohodlné názory.
Významnou část diskuse věnovala Stonjeková Pirátům. Připomněla, že strana, která ve sněmovních volbách utrpěla citelný propad a ve Sněmovně měla pouze čtyři poslance, byla v uplynulém období výrazně nadreprezentovaná. Měla vlastní ministry, obsazovala důležité posty a dokázala do vládních struktur umístit i své neúspěšné kandidáty. Nyní si podle ní Piráti hlasitě stěžují, že nemají zástupce ve vedení sněmovny ani předsedy výborů.
Psali jsme: Od Sametu k marasmu. Fojtík bez cenzury o moci, korupci i válce
Zvláštní pozornost věnovala videu místopředsedkyně Olgy Richterové. V něm politička mimo jiné říká, že to všechno nezvládá a že to je ten trik, protože ji netrápí, že toho strašně moc nezvládá. Dodává, že se snaží prioritizovat a myslet na to, co hlavního Pirátům slíbili, tedy ekonomický posun Česka, levnější život a dostupné bydlení. Stonjeková video komentovala s tím, že vlajková loď pirátské digitalizace, například stavebního řízení, skončila debaklem, a připomněla i dopravní situaci v Praze za primátora Zdeňka Hřiba. Podle ní Piráty netrápí, že své sliby nenaplnili, ale trápí je, že přišli o funkce.
Téma mladé generace a jejího vztahu k historii se objevilo v souvislosti s anketou mezi mladými lidmi, která proběhla na serveru iDNES. Stonjeková se divákům pustila záznam, kde dotazovaní tápali v tom, co přesně se stalo 17. listopadu, pletli si roky a jen výjimečně si vzpomněli na rok 1989, natož 1939. Na základě toho znovu kritizovala snahy dát volební právo šestnáctiletým, které podporují například Piráti, STAN či TOP 09. Podle ní je právě podobná anketa nejlepším argumentem proti tomuto kroku.
V závěru streamu se vrátila i k osobě Mikuláše Mináře, který po letech mediálního ticha znovu vstoupil do veřejného prostoru svoláním demonstrace na Staroměstské náměstí. Minář vyzýval, aby se občané sešli a poděkovali prezidentu Pavlovi za jeho rozvážný, pevný a státnický přístup v časech nejistoty a mravní krize. Stonjeková ironicky upozornila právě na pojem mravní krize a připomněla, že Minářův předchozí politický projekt, financovaný štědrými sponzory, utratil zhruba šest milionů korun na reklamu a mzdy a poté skončil bez politického výsledku. Podle ní jde o ukázkový příklad toho, jak o mravních hodnotách nejraději mluví ti, kdo by si měli nejprve zamést před vlastním prahem.
Celý večer provázela hořká skepse z aktuálního stavu české politiky i společnosti. Stonjeková několikrát řekla, že společnost je nemocná a rozdělená a že v tomto ohledu nevidí žádné světlo na konci tunelu. Podle ní se sami politici podílejí na prohlubování příkopů, když jedny voliče označují za pátou kolonu, jiné za dezoláty a další za lepší lidi. Kritizovala dvojí metr, kdy je nenávist vůči „těm správným“ považována za nepřípustnou, zatímco hrubé urážky vůči „těm špatným“ procházejí bez povšimnutí.
Stream Karol Live tak nabídl souvislý obraz politické reality, jak ji vidí část veřejnosti nespokojená s odcházející vládní garniturou i s chováním prezidenta. Z pietního dne se v něm stal symbol zápasu o výklad historie, otázku legitimity nově vznikající vlády a způsob, jakým se má v demokratické společnosti zacházet s mocí, institucemi i pamětí.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
