Podle nejnovějších epidemiologických údajů zveřejněných před světovým dnem boje proti rakovině vyplývá, že zhoubné nádorové onemocnění postihne během života téměř každého druhého obyvatele Německa. Statistiky ukazují, že přibližně 49 procent mužů a 43 procent žen se v průběhu života setká s diagnózou rakoviny, přičemž u značné části pacientů k onemocnění dochází ještě před dosažením důchodového věku. Data tak znovu potvrzují, že rakovina patří mezi nejzávažnější zdravotní problémy vyspělých zemí a její dopady se netýkají pouze vysokého věku.
Podle informací uvedených německým deníkem Bild obdrží přibližně každý sedmý muž a každá šestá žena diagnózu ještě před pětašedesátým rokem života. To má přímé důsledky nejen pro zdravotní systém, ale i pro ekonomiku, pracovní trh a sociální stabilitu celé společnosti. V době, kdy se Evropa potýká se stárnutím populace a rostoucími náklady na zdravotní péči, představuje rakovina dlouhodobou systémovou zátěž, kterou nelze řešit pouze zvyšováním výdajů na léčbu.
Roční statistiky ukazují, že v Německu je každoročně diagnostikováno více než půl milionu nových případů rakoviny. Nejčastěji se jedná o rakovinu prostaty, prsu, plic a tlustého střeva, tedy diagnózy, které zároveň patří mezi hlavní příčiny úmrtí spojených s nádorovým onemocněním. Přestože se léčebné postupy v posledních desetiletích výrazně zlepšily a přežití pacientů se prodlužuje, absolutní počet nemocných i zemřelých zůstává vysoký a dlouhodobě stabilní.
Situace v České republice přitom není o nic méně vážná. Česko patří mezi země s nejvyšší incidencí rakoviny v Evropě a zhoubným nádorem během života onemocní zhruba každý třetí až čtvrtý obyvatel. Každoročně je v České republice nově diagnostikováno přibližně osmdesát tisíc případů a více než dvacet sedm tisíc lidí na následky rakoviny umírá. Nejčastějšími diagnózami zůstávají rakovina prsu, prostaty, plic a tlustého střeva, tedy stejné typy onemocnění, které dominují i v Německu. Výrazným problémem zůstává zejména vysoký výskyt nádorů spojených s kouřením, nadměrnou konzumací alkoholu a nezdravým životním stylem, a to navzdory dlouhodobě dostupným preventivním a screeningovým programům.
Zdravý způsob života přitom zůstává jedním z mála nástrojů, který má jednotlivec skutečně ve svých rukou. Odborné studie opakovaně potvrzují, že významná část nádorových onemocnění souvisí s kouřením, obezitou, nedostatkem pohybu, nevhodnou stravou a chronickým stresem. Pravidelná fyzická aktivita, udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyvážený jídelníček a omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin mohou riziko některých typů rakoviny výrazně snížit. Stejně důležitá je účast na preventivních prohlídkách a screeningových programech, které umožňují zachytit onemocnění v raném stadiu, kdy je léčba výrazně účinnější. Přesto prevence zůstává dlouhodobě podceňovaná a často je odsouvána na okraj zájmu ve prospěch řešení již vzniklých následků.
Pokud má mít prevence rakoviny v České republice skutečný smysl, nemůže zůstat pouze souborem doporučení a osvětových kampaní bez jasné odpovědnosti. Prevence by měla být koncepčně uchopena jako dlouhodobá státní politika a právě zde by měla vzniknout jasná odpovědnost pro jednotlivé resorty na úrovni vlády. Nový ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný by měl předložit srozumitelnou vizi a strategii státu, která propojí prevenci, školství, pracovní prostředí i dlouhodobé plánování zdravotní péče. Bez takového řízení zůstane boj s rakovinou pouze reakcí na důsledky, nikoli systematickým řízením rizik, která jsou dlouhodobě známá a z velké části ovlivnitelná, a právě to je problém, který už si stát nemůže dovolit přehlížet.
(Böhm, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://www.bild.de/leben-wissen/traurige-zahlen-jeder-zweite-deutsche-erkrankt-an-krebs-697d9f8c34927d1bdcaa3e66
