Transatlantické spojenectví v konzervativním duchu? Polsko volí

politika

Karol Nawrocki jako kandidát na polského prezidenta budí pozornost Washingtonu i Bruselu. Jeho návštěva v Bílém domě naznačila hlubší geopolitické přeskupení, které může výrazně ovlivnit budoucnost transatlantických vztahů.

Transatlantické spojenectví v konzervativním duchu? Polsko volí
Donald Trump a Karol Nawrocki
18. května 2025 - 06:55

Nedávná návštěva prezidentského kandidáta Karola Nawrockého v Bílém domě vyvolala silné emoce v řadách liberální vládní koalice v Polsku. Jak píše Arkadiusz Mularczyk v komentáři pro server The European Conservative, reakce vládních představitelů byla chaotická. „Nejprve se snažili tvářit, že se nic neděje, pak to zlehčovali a nakonec propadli panice,“ napsal Mularczyk.

Tato návštěva podle Mularczyka nebyla náhodná. Exprezident Donald Trump a jeho republikánská administrativa považují Karola Nawrockého a stranu Právo a spravedlnost (PiS) za přirozené spojence americké konzervativní politiky. V ostrém kontrastu k současné vládě Donalda Tuska, která je podle něj „spíše zastáncem německých zájmů a usiluje o vytlačení USA z Evropy“, stojí Nawrocki jako hlas polské suverenity, pevné obrany a energetické nezávislosti.

Polsko si dobře pamatuje období Trumpovy vlády jako jedno z mála, kdy Rusko nepodniklo žádnou invazi vůči svým sousedům. Za vlády PiS došlo k významné modernizaci polské armády, včetně akvizice systému protivzdušné obrany Patriot a stálé přítomnosti amerických vojsk. Polsko navíc jako jeden z mála států NATO překračovalo požadovanou hranici 2 % HDP na obranu, zatímco mnohé západoevropské země se ani nepřiblížily.


„Doktrína ‘mír skrze sílu’ není žádnou novinkou,“ připomíná autor. „Historie nás učí, že bez věrohodné odstrašující síly zlí aktéři dělají zlé věci.“ Připomíná i příklad z roku 2008, kdy Rusko vpadlo do Gruzie krátce poté, co NATO odmítlo její členství. Tvrdí, že právě nečinnost a politika usmiřování, nikoli Trumpův údajný izolacionismus, vedla k ruské invazi na Krym.

Jedním z klíčových bodů spojenectví mezi USA a Polskem je odpor vůči neřízené migraci. Mularczyk upozorňuje, že předchozí konzervativní vláda v Polsku postavila zeď na hranici s Běloruskem a zastavila tzv. „operaci Povodeň“, která měla za cíl destabilizovat Polsko masovým přísunem migrantů z Blízkého východu a Afriky. Podobné výzvy řešil i Trump ve své domácí politice.

Dnes se podle autora situace zhoršuje: „Tisíce nelegálních migrantů byly údajně přesunuty do Polska z Německa se souhlasem Tuskovy vlády.“ Zároveň kritizuje financování neziskových organizací s vazbami na nadaci George Sorose, které podle něj podkopávají státní suverenitu.

Dalším pilířem společných zájmů je energetická politika. Podle Mularczyka byla varování prezidenta Trumpa ohledně německé závislosti na ruském plynu vysmívána, ale vývoj dal Trumpovi za pravdu. Bidenova administrativa zrušila sankce na Nord Stream a krátce nato Rusko napadlo Ukrajinu.

Psali jsme:

Polsko však bylo díky včasným smlouvám na dodávky zkapalněného plynu z USA méně zranitelné. „Zatímco Německo se pokusilo stát distributorem ruských uhlovodíků v Evropě, Polsko se stalo vzorem energetické diverzifikace,“ píše autor.

Ostré výtky míří i na tzv. Zelený úděl. Podle Mularczyka jde o „experiment, který selhal“, a který ohrožuje nejen zemědělce, ale i potravinovou soběstačnost a evropskou konkurenceschopnost.

Článek završuje výzvou ke konzervativní revoluci v Evropě a návratu ke „zdravému rozumu“ v transatlantických vztazích. Mularczyk věří, že vítězství Trumpa a Nawrockého může zahájit novou éru spolupráce, která se postaví globalistickým tendencím a obrátí kurz Evropy směrem k větší suverenitě, bezpečnosti a energetické soběstačnosti.

„Evropa potřebuje skutečnou konzervativní revoluci a vítězství Karola Nawrockého ji může odstartovat,“´ domnívá se Mularczyk.

(Kyncl, European Conservative, foto: zai)


Anketa

Překoná podle Vás koalice SPOLU v parlamentních volbách hranici 11% nutnou pro vstup do Sněmovny?