V nedělním pocastu na Echo Prime Time proti sobě usedli pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili a poslanec a vládní zmocněnec pro green deal Filip Turek, zvolený na kandidátce Motoristů. Zatímco Demetrashvili akcentovala hodnoty, principy a normativní pojetí mezinárodní politiky, Turek opakovaně vracel debatu k otázkám moci, obrany a skutečných možností státu.
Od první minuty bylo zřejmé, že nepůjde o akademickou diskusi, ale o střet dvou zásadně odlišných přístupů.
Grónsko a realita spojenectví
Debata se otevřela tématem Grónska. Katerina Demetrashvili kritizovala postup vlády i premiéra Andreje Babiše za zdrženlivost a podle ní nedostatečně jasné vymezení vůči Spojeným státům. Tvrdila, že Česká republika měla jednoznačně podpořit Dánsko a dát jasně najevo, na čí straně stojí.
Filip Turek její argumentaci odmítl jako zjednodušující. Připomněl, že nešlo o konflikt mezi spojencem a protivníkem, ale o spor dvou spojenců. „Američané jsou náš největší bezpečnostní spojenec a Dánsko je také náš spojenec. To je extrémně komplikovaná situace,“ upozornil. Podle něj byla zdrženlivost české diplomacie namístě a emotivní prohlášení by mohla české zájmy spíše poškodit.
Pravidla versus moc
Zásadní střet se odehrál v pohledu na mezinárodní právo. Demetrashvili zdůrazňovala, že malé státy jsou existenčně závislé na dodržování pravidel a že ustupování velmocem je nebezpečné.
Turek tento výklad konfrontoval s realitou. „Idealistická teorie mezinárodních vztahů nefunguje. Když jde o zájmy supervelmocí, mezinárodní právo vždycky trpí,“ prohlásil. Připomněl, že podobná porušení pravidel se v minulosti opakovala a že předstírat opak znamená klamat veřejnost o skutečném fungování světa.
Letouny L-159 a moment ztráty kontroly nad fakty
Nejvýraznější slabina argumentace Kateriny Demetrashvili se ukázala v debatě o možném prodeji letounů L-159 Ukrajině. Poslankyně opakovaně hovořila o tom, že by bylo dobré techniku „vidět fungovat v reálném boji“, „zjistit, jestli ten krám funguje“, a případně na základě bojových zkušeností odhalit chyby a prostor pro inovace.
Filip Turek tuto argumentaci okamžitě zastavil. Připomněl, že letouny L-159 už byly v bojových podmínkách nasazeny, konkrétně během konfliktu v Iráku, a že se osvědčily. Nejde tedy o žádný neotestovaný stroj, u něhož by bylo nutné teprve zjišťovat, zda je provozuschopný. Zároveň upozornil, že se jedná o typ, který se již nevyrábí, takže úvahy o „vychytávání chyb“ a následných úpravách postrádají praktický smysl.
K tomu přidal zásadní institucionální argument. „Ministr obrany řekl, že ta letadla potřebujeme. Tím je debata skončená,“ zdůraznil. V této chvíli bylo zřejmé, že Demetrashvili staví svou obhajobu spíše na dojmech a hypotézách než na aktuálních faktech o stavu armády a její techniky.
Prezident a hranice kompetencí
Debata se následně přesunula k roli prezidenta republiky. Turek kritizoval veřejné vstupy hlavy státu do otázky vojenské techniky a jasně vymezil hranice moci. „Nejsme v poloprezidentském systému. Prezident nemůže nabízet vojenskou techniku bez souhlasu vlády,“ uvedl.
Demetrashvili prezidentovu roli hájila jako garanta ústavních hodnot, zároveň ale připustila, že přímá volba prezidenta změnila systémové nastavení a že by bylo vhodné kompetence jednou provždy vyjasnit.
Politická kultura a střet stylů
V závěru se debata dotkla politické kultury. Demetrashvili otevřeně popsala frustraci z prostředí Poslanecké sněmovny a hájila své ostré výroky jako reakci na osobní útoky.
Turek odmítl, že by opozici osobně napadal, a upozornil, že politiku nelze vést permanentní konfrontací. Podle něj platí jednoduché pravidlo: kdo chce něco prosadit, musí respektovat odpovědnost těch, kteří nesou výkon moci.
Střet ideálů s realitou
Echo Prime Time tak nabídlo názornou ukázku střetu dvou světů. Na jedné straně politiku založenou na ideálech a normách, na straně druhé přístup vycházející z faktů, kompetencí a reálných možností státu. V tomto střetu působil Filip Turek jako ten, kdo se opíral o konkrétní fakta a institucionální realitu, zatímco Katerina Demetrashvili zůstávala v rovině představ o tom, jak by svět měl fungovat.
Pro diváky to byla srozumitelná lekce o tom, jak rozdílně lze chápat roli České republiky ve světě, kde pravidla stále častěji ustupují síle.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: echopodcasty)
