Sobotní demonstrace na pražské Letné, svolaná původně jako standardní protest proti vládě, se podle několika na sobě nezávislých, a přesto nápadně podobně formulujících zdrojů z blízkosti dění proměnila v událost, která může vstoupit do dějin veřejných financí jako moment kolektivního prozření.

Na travnaté ploše, kde se běžně odehrávají pikniky, koncerty a občas i pokusy o změnu politického směru země, se shromáždily tisíce lidí. Někteří přišli protestovat, jiní sledovat a část účastníků podle svědků dorazila omylem, protože hledala farmářské trhy. Atmosféra byla zpočátku předvídatelná. Transparenty, projevy a lehce unavené megafony vytvářely známou kulisu občanské nespokojenosti.

Zlom měl přijít v okamžiku, kdy na pódium vystoupila skupina umělců. Podle očitých svědků působili zpočátku zcela standardně. Mluvili o potřebě podpory kultury, o hodnotě umění a o tom, že divadlo bez diváků je stále divadlo, jen o něco tišší. Následně však došlo k nečekanému posunu, který jeden z přítomných techniků popsal jako „okamžik, kdy se scénář rozpadl a začalo se improvizovat“.


Petice, která se mezi účastníky začala šířit rychlostí připomínající virální video s koťaty, obsahovala i další překvapivé body. Signatáři v ní navrhovali, aby veškeré prostředky určené na dotace v oblasti kultury, včetně filmů, na které podle nich „chodí převážně štáb a dva příbuzní režiséra“, byly převedeny jinam. Kam přesně, to se záhy ukázalo.

K iniciativě se totiž postupně připojili i zástupci neziskových organizací. Ti podle svědků vystoupili s vlastním prohlášením, v němž rovněž odmítli státní dotace. Jeden z řečníků přitom s vážnou tváří prohlásil, že „je čas zjistit, zda naše projekty obstojí i bez grantových tabulek, které mají více buněk než průměrný lidský organismus“.

Tato část programu vyvolala mezi přítomnými lehké napětí, které se však rychle proměnilo v potlesk, když zazněl závěrečný návrh. Všechny uvolněné prostředky mají být podle iniciátorů přesunuty na podporu dětí a zlepšení života seniorů, konkrétně na rozvoj pohybu, zvyšování fyzické zdatnosti a snižování obezity. Jeden z organizátorů to shrnul slovy, že „je možná lepší investovat do toho, aby lidé běhali po hřišti, než do toho, aby seděli v hledišti a přemýšleli, proč tam vlastně sedí“.


Ministerstvo kultury ani další dotčené instituce se k situaci nevyjádřily. Podle jednoho úředníka, který byl zastižen při odchodu z budovy s výrazem, jenž by bylo možné označit za zamyšlený, „se něco takového neobjevuje ani v dlouhodobých strategiích, ani v těch krátkodobých, ani v těch, které se píší jen pro jistotu“.

Jak celou událost hodnotit, zůstává otevřené. Zda šlo o skutečný obrat ve vnímání veřejných financí, nebo o dokonale vystavěnou nedělní kachnu, nedokáže v tuto chvíli s jistotou říci ani většina přítomných. Jak však poznamenal jeden z odcházejících účastníků, „jestli tohle někdo myslel vážně, tak jsme svědky revoluce. A jestli ne, tak je to každopádně nejlepší nápad, který dnes zazněl“.

Říká se, že kuriózní neověřené informace, jaká je i ta, co jste si přečetli, vydavatelé novin dříve opatřovali latinskou zkratkou N.T. (Non testatum) – neověřeno. Fonetická podoba zkratky "enté" se zvukově podobá německému die Ente, česky tedy kachna. Nu a tak tedy servírujeme Kachnu na neděli.