Překvapivý vojenský úder Spojených států a Izraele proti Íránu otevřel novou fázi napětí na Blízkém východě a okamžitě vyvolal řetězec mezinárodních reakcí, v nichž převažují obavy, odsudky a výzvy k zastavení eskalace.
Samotný fakt, že šlo o překvapivý útok, vyvolává zásadní otázky o legitimitě a právním rámci operace, uvedla agentura Xinhua. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide výslovně uvedl, že „útok je Izraelem popisován jako preventivní, ale není v souladu s mezinárodním právem“ a dodal, že preventivní útoky vyžadují „bezprostředně hrozící nevyhnutelnou hrozbu“. Tato slova přesně míří na jádro problému. Pokud nebyla prokázána bezprostřední hrozba, pak se jedná o krok, který může být vnímán jako porušení Charty OSN.
Čína reagovala důrazem na princip suverenity. Její ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že „svrchovanost, bezpečnost a územní celistvost Íránu by měly být respektovány“. Tato formulace není náhodná. V mezinárodním právu patří respekt k územní celistvosti mezi základní normy a jakékoli jejich narušení bez mandátu Rady bezpečnosti OSN otevírá prostor pro tvrdou kritiku.
Rusko prostřednictvím ministra zahraničí Sergeje Lavrova hovořilo o „nevyprovokovaném ozbrojeném útoku“ a vyzvalo k okamžitému zastavení úderů. Takto ostrá formulace naznačuje, že Moskva hodlá incident využít i k politickému tlaku na Washington. V kontextu napjatých vztahů mezi Západem a Ruskem lze očekávat, že tato událost se stane dalším bodem sporu na mezinárodní scéně.
Zvlášť významná byla reakce Ománu, který v poslední době zprostředkovával jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Ománský ministr zahraničí Sayyid Badr bin Hamad bin Hamood Albusaidi uvedl: „Jsem zděšen. Aktivní a vážná jednání byla opět podkopána. Ani zájmy Spojených států, ani věc globálního míru tímto nejsou dobře poslouženy. Vyzývám Spojené státy, aby se nenechaly vtáhnout hlouběji. Toto není vaše válka.“ Tato citace je mimořádně silná, protože pochází od prostředníka, který měl přímý vhled do diplomatického procesu. Pokud skutečně probíhala jednání, pak vojenský úder znamená jejich zásadní oslabení.
Brazílie odsoudila útoky a vyzvala všechny strany k respektování mezinárodního práva a k maximální zdrženlivosti, aby byla zajištěna ochrana civilistů a civilní infrastruktury. Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že „vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má vážné důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost“ a zdůraznil, že pokračující eskalace je nebezpečná pro všechny a musí být zastavena. Evropská unie prostřednictvím Antonia Costy a Ursuly von der Leyen uvedla, že vývoj je „velmi znepokojivý“ a vyzvala k maximální zdrženlivosti a plnému respektu k mezinárodnímu právu.
Z regionu zazněly obavy z rozšíření konfliktu. Egypt varoval, že eskalace může „vtáhnout celý region do stavu komplexního chaosu s katastrofálními dopady na regionální i mezinárodní bezpečnost a stabilitu“. Saúdská Arábie odsoudila íránské útoky na Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Katar, Jordánsko a Kuvajt a hovořila o „vážných důsledcích“ pokračujícího porušování státní suverenity. Katar a Kuvajt označily íránské raketové útoky za porušení své suverenity a Charty OSN, přičemž Katar si vyhradil právo reagovat v souladu s mezinárodním právem přiměřeně povaze útoku.
Generální tajemník OSN António Guterres odsoudil vojenskou eskalaci a konstatoval, že „použití síly Spojenými státy a Izraelem proti Íránu a následná odveta Íránu v regionu podkopávají mezinárodní mír a bezpečnost“ a „důrazně vyzval všechny strany k okamžitému návratu k jednacímu stolu“. Mezinárodní výbor Červeného kříže varoval před „nebezpečnou řetězovou reakcí s potenciálně zničujícími důsledky pro civilisty“.
Zvláštní pozornost si zaslouží fakt, že následná íránská odveta zasáhla cíle v několika zemích regionu. To dramaticky zvyšuje riziko rozšíření konfliktu a zapojení dalších států. Jakmile se boje přelijí přes hranice, přestává jít o bilaterální střet a vzniká regionální krize s globálními dopady na energetické trhy, bezpečnostní architekturu i mezinárodní obchod.
Události posledních hodin tak ukazují, jak křehká je současná bezpečnostní rovnováha. Namísto diplomatického řešení přichází vojenská eskalace, která podle mnoha světových lídrů „není v souladu s mezinárodním právem“ a „podkopává mezinárodní mír a bezpečnost“. Pokud se nepodaří obnovit jednání, může svět vstoupit do další fáze nestability, jejíž důsledky budou daleko přesahovat hranice Blízkého východu.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroj: https://english.news.cn/20260228/99872aec90054d129bbb091763a6b832/c.html
