Debata ve studiu na CNN Prima NEWS začala téměř učebnicově. Moderátorka přivedla hosty a otevřela téma obrazem zimy, tmy a výpadků. „30 % obyvatel Ukrajiny aktuálně trpí opakovaně bez elektřiny, bez dodávek tepla,“ zaznělo hned v úvodu. Atmosféra se ale během několika minut změnila. Diskuse se proměnila v ostrý střet o to, co je ještě realistický přístup a co už rezignace. S každou další otázkou rostlo napětí. Do řeči si hosté skákali, přibývaly výčitky i ironické poznámky.

Jindřich Rajchl vstoupil do debaty tezí, kterou pak opakoval v různých obměnách po celé vysílání. Válka podle něj nemusela trvat čtyři roky. „To, že ta válka trvá čtyři roky, je selhání politiků,“ prohlásil. Přidal i větu, která ve studiu silně rezonovala. „Každá válka je buďto selháním nebo úmyslem politiků.“ Podle něj byl od začátku na stole jiný scénář než dlouhé vyčerpávání. Tvrdil, že snaha jednat o míru byla v Evropě dlouho odmítána a že ti, kdo ji prosazovali, byli nálepkováni. Připomněl, že „ti, kdo chtěli jednat o míru, jako jsme byli my, tak jsme byli nazýváni chcimíry.“

Proti tomu se postavil Martin Dvořák. Připustil omyly z počátku invaze a mluvil o chybných předpokladech Ruska i Západu. Hlavní odpovědnost ale podle něj nese agresor. V jednu chvíli přitvrdil a použil výraz, který okamžitě vyvolal reakci. „Já bych řekl, že to nejsou chcimíři, ale chci kapitulanti,“ uvedl. Rajchl to odmítl a ohradil se proti tomu, že by kdy mluvil o kapitulaci. Moderátorka musela diskusi uklidňovat. Dvořák následně zdůraznil, že spravedlivé řešení musí vycházet z odpovědnosti za rozpoutání války. Rajchl naopak opakoval, že se zaměňuje mír s kapitulací, a vracel se k představě příměří po vzoru Koreje.


Do debaty se opakovaně vracelo i téma americké politiky. Rajchl tvrdil, že až změna přístupu ve Washingtonu otevřela prostor pro reálné úvahy o jednání. „Až do ledna 2025 se neustále hovořilo o tom, že územní celistvost Ukrajiny je nepřekročitelná,“ uvedl a označil to za nerealistický rámec. Dvořák namítl, že mír vynucený tlakem na slabší stranu není mírem. „Jestliže nastane takový mír, tak to není mír, ale kapitulace,“ reagoval.

Další část pořadu se věnovala pomoci Ukrajině. Zaznělo, že české výdaje na pomoc a na uprchlíky přesáhly 90 miliard korun a že po započtení příjmů vychází bilance kladně. Dvořák ocenil solidaritu veřejnosti a prohlásil, že Ukrajina „krvácí i za nás“. Rajchl to odmítl. „Veškeré tady řeči o tom, že se na Ukrajině válčí za Českou republiku…“ označil za přehnané. Když přišla řeč na přípravu na válku, reagoval ostře. „Když slyším výraz, že se máme připravovat na válku, tak si říkám, jestli opravdu jste normální.“

Silnou částí debaty bylo téma korupce. Reportáž připomněla podezření kolem energetických zakázek na Ukrajině. Rajchl to využil jako argument proti nekontrolovanému toku peněz. „Ukrajiny je ten problém, že se v podstatě rozkrádají peníze, které tam posíláme my z našich daní,“ řekl. Přidal i výrok, který ve studiu opakoval. „Zelenský postrádá 100 miliard dolarů.“ V další větě vyjádřil přesvědčení, že ukrajinské vedení nese za stav odpovědnost. Havel i Dvořák namítali, že korupce je problém řady zemí a nemůže být důvodem k zastavení podpory. Podle Havla je naopak důležité, že se případy vyšetřují.


Napětí se přeneslo také do tématu energetiky. Zaznělo, že Evropa výrazně snížila závislost na ruské ropě, zároveň však některé státy stále nakupují ruský plyn v jiné formě. Rajchl to označil za pokrytectví. „To, co je podle mého názoru úplně nejhorší, je fakt, že Belgie, Francie nebo Španělsko navyšují dovoz ruského LNG,“ řekl a vyzval, aby si západní státy nejprve „zametly před vlastním prahem.“ Zároveň hájil Slovensko a Maďarsko s tím, že jejich situace je technicky i smluvně odlišná.

Závěr debaty patřil otázce obrany a výdajů na armádu. Havel i Dvořák mluvili o nutnosti posilovat bezpečnost a plnit alianční závazky. Rajchl šel opačným směrem. „Pro nás není prioritou dávat určitý objem peněz na obranu,“ prohlásil a upozornil, že je třeba otevřeně říct, kde na takové výdaje stát vezme prostředky. Prosazoval, aby o zásadním navyšování rozhodovali občané. „Pojďme se o tom bavit s lidmi,“ uvedl s odkazem na švýcarský model referend.

Když přišla řeč na plánovaný nákup letounů F 35, zaznělo, že kontrakt je již uzavřený. Rajchl k tomu přidal skeptickou poznámku. „V této chvíli jsou nejlepší ty F 35, ale my je ještě nemáme a dlouho mít nebudeme,“ řekl.

Debata ve studiu neskončila shodou. Ukázala ale hluboký spor o to, jak válku číst a jak na ni reagovat. Jedna strana zdůrazňovala bezpečnost a odstrašení. Druhá mluvila o diplomacii, kontrole výdajů a hledání cesty k příměří. Právě tento střet definoval celé vysílání. A právě v něm zazníval nejvýrazněji hlas Jindřicha Rajchla, který svou argumentaci uzavřel větou, jež se v debatě opakovala jako refrén. „Já se nechci připravovat na válku, já se chci připravovat na mír.“


Debata ve studiu na CNN Prima NEWS začala téměř učebnicově. Moderátorka přivedla hosty a otevřela téma obrazem zimy, tmy a výpadků. „30 % obyvatel Ukrajiny aktuálně trpí opakovaně bez elektřiny, bez dodávek tepla,“ zaznělo hned v úvodu. Atmosféra se ale během několika minut změnila. Diskuse se proměnila v ostrý střet o to, co je ještě realistický přístup a co už rezignace. S každou další otázkou rostlo napětí. Do řeči si hosté skákali, přibývaly výčitky i ironické poznámky.

Jindřich Rajchl vstoupil do debaty tezí, kterou pak opakoval v různých obměnách po celé vysílání. Válka podle něj nemusela trvat čtyři roky. „To, že ta válka trvá čtyři roky, je selhání politiků,“ prohlásil. Přidal i větu, která ve studiu silně rezonovala. „Každá válka je buďto selháním nebo úmyslem politiků.“ Podle něj byl od začátku na stole jiný scénář než dlouhé vyčerpávání. Tvrdil, že snaha jednat o míru byla v Evropě dlouho odmítána a že ti, kdo ji prosazovali, byli nálepkováni. Připomněl, že „ti, kdo chtěli jednat o míru, jako jsme byli my, tak jsme byli nazýváni chcimíry.“

Proti tomu se postavil Martin Dvořák. Připustil omyly z počátku invaze a mluvil o chybných předpokladech Ruska i Západu. Hlavní odpovědnost ale podle něj nese agresor. V jednu chvíli přitvrdil a použil výraz, který okamžitě vyvolal reakci. „Já bych řekl, že to nejsou chcimíři, ale chci kapitulanti,“ uvedl. Rajchl to odmítl a ohradil se proti tomu, že by kdy mluvil o kapitulaci. Moderátorka musela diskusi uklidňovat. Dvořák následně zdůraznil, že spravedlivé řešení musí vycházet z odpovědnosti za rozpoutání války. Rajchl naopak opakoval, že se zaměňuje mír s kapitulací, a vracel se k představě příměří po vzoru Koreje.


Do debaty se opakovaně vracelo i téma americké politiky. Rajchl tvrdil, že až změna přístupu ve Washingtonu otevřela prostor pro reálné úvahy o jednání. „Až do ledna 2025 se neustále hovořilo o tom, že územní celistvost Ukrajiny je nepřekročitelná,“ uvedl a označil to za nerealistický rámec. Dvořák namítl, že mír vynucený tlakem na slabší stranu není mírem. „Jestliže nastane takový mír, tak to není mír, ale kapitulace,“ reagoval.

Další část pořadu se věnovala pomoci Ukrajině. Zaznělo, že české výdaje na pomoc a na uprchlíky přesáhly 90 miliard korun a že po započtení příjmů vychází bilance kladně. Dvořák ocenil solidaritu veřejnosti a prohlásil, že Ukrajina „krvácí i za nás“. Rajchl to odmítl. „Veškeré tady řeči o tom, že se na Ukrajině válčí za Českou republiku…“ označil za přehnané. Když přišla řeč na přípravu na válku, reagoval ostře. „Když slyším výraz, že se máme připravovat na válku, tak si říkám, jestli opravdu jste normální.“

Silnou částí debaty bylo téma korupce. Reportáž připomněla podezření kolem energetických zakázek na Ukrajině. Rajchl to využil jako argument proti nekontrolovanému toku peněz. „Ukrajiny je ten problém, že se v podstatě rozkrádají peníze, které tam posíláme my z našich daní,“ řekl. Přidal i výrok, který ve studiu opakoval. „Zelenský postrádá 100 miliard dolarů.“ V další větě vyjádřil přesvědčení, že ukrajinské vedení nese za stav odpovědnost. Havel i Dvořák namítali, že korupce je problém řady zemí a nemůže být důvodem k zastavení podpory. Podle Havla je naopak důležité, že se případy vyšetřují.


Napětí se přeneslo také do tématu energetiky. Zaznělo, že Evropa výrazně snížila závislost na ruské ropě, zároveň však některé státy stále nakupují ruský plyn v jiné formě. Rajchl to označil za pokrytectví. „To, co je podle mého názoru úplně nejhorší, je fakt, že Belgie, Francie nebo Španělsko navyšují dovoz ruského LNG,“ řekl a vyzval, aby si západní státy nejprve „zametly před vlastním prahem.“ Zároveň hájil Slovensko a Maďarsko s tím, že jejich situace je technicky i smluvně odlišná.

Závěr debaty patřil otázce obrany a výdajů na armádu. Havel i Dvořák mluvili o nutnosti posilovat bezpečnost a plnit alianční závazky. Rajchl šel opačným směrem. „Pro nás není prioritou dávat určitý objem peněz na obranu,“ prohlásil a upozornil, že je třeba otevřeně říct, kde na takové výdaje stát vezme prostředky. Prosazoval, aby o zásadním navyšování rozhodovali občané. „Pojďme se o tom bavit s lidmi,“ uvedl s odkazem na švýcarský model referend.

Když přišla řeč na plánovaný nákup letounů F 35, zaznělo, že kontrakt je již uzavřený. Rajchl k tomu přidal skeptickou poznámku. „V této chvíli jsou nejlepší ty F 35, ale my je ještě nemáme a dlouho mít nebudeme,“ řekl.

Debata ve studiu neskončila shodou. Ukázala ale hluboký spor o to, jak válku číst a jak na ni reagovat. Jedna strana zdůrazňovala bezpečnost a odstrašení. Druhá mluvila o diplomacii, kontrole výdajů a hledání cesty k příměří. Právě tento střet definoval celé vysílání. A právě v něm zazníval nejvýrazněji hlas Jindřicha Rajchla, který svou argumentaci uzavřel větou, jež se v debatě opakovala jako refrén. „Já se nechci připravovat na válku, já se chci připravovat na mír.“