Nový průzkum společnosti SANEP ukazuje obraz české společnosti, který je pro politickou reprezentaci mimořádně nepříjemný. Většina obyvatel České republiky totiž otevřeně přiznává, že má obavy z bezpečnostních dopadů konfliktu na Blízkém východě. Data přitom nevypovídají pouze o geopolitickém napětí. Především odhalují hlubokou nedůvěru veřejnosti k tomu, jak stát dokáže podobné krize zvládat.
Podle exkluzivního průzkumu agentury SANEP pro XTV se 59,1 procenta respondentů domnívá, že vývoj konfliktu na Blízkém východě může zhoršit bezpečnostní situaci v České republice. Z toho 23,9 procenta odpovědělo rozhodně ano a dalších 35,2 procenta spíše ano. Na opačné straně stojí 33,5 procenta dotázaných, kteří se domnívají, že k žádnému zhoršení nedojde. Zbývajících 7,4 procenta respondentů uvedlo, že situaci nedokáže posoudit.
Na první pohled jde o obyčejná statistická čísla. Ve skutečnosti však představují významný signál o tom, jak česká společnost vnímá bezpečnostní realitu roku 2026. Ještě před několika lety by podobný výsledek zřejmě působil přehnaně. Dnes se však odehrává v prostředí, kdy Evropa sleduje současně válku na Ukrajině, eskalující napětí na Blízkém východě a zároveň čelí dlouhodobým důsledkům migrační krize a energetických otřesů.
Výsledky průzkumu zároveň naznačují něco ještě podstatnějšího. Češi nevnímají konflikty ve světě jako vzdálené události. Naopak je chápou jako potenciální riziko, které může velmi rychle dopadnout i na jejich vlastní bezpečnost. Tento posun v mentalitě veřejnosti je výrazný. Ještě před deseti lety byla většina geopolitických krizí vnímána jako vzdálené problémy velmocí. Dnes se však situace změnila.
Z hlediska metodologie byl průzkum proveden na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky starších osmnácti let. SANEP uvádí, že se výzkumu zúčastnilo 2200 respondentů a statistická chyba se pohybuje kolem plus minus 1,5 procenta. Výběr byl proveden metodou kvótního výběru tak, aby odpovídal sociálnímu a demografickému rozložení populace podle údajů Českého statistického úřadu. Výzkum proběhl ve dnech 28. února až 3. března 2026 prostřednictvím internetového dotazování CAWI.
Samotná čísla však nejsou jediným zajímavým aspektem výsledků. Z politického hlediska je mnohem důležitější jejich interpretace. Pokud se téměř šest z deseti obyvatel země obává dopadů konfliktu, znamená to, že velká část společnosti nevěří ujišťování politických elit, že Česká republika stojí mimo přímé bezpečnostní riziko.
V posledních letech totiž vlády opakovaně zdůrazňují, že členství v NATO a Evropské unii představuje dostatečnou bezpečnostní garanci. Tento argument však zjevně nepřesvědčil velkou část veřejnosti. Průzkum naznačuje, že lidé si stále více uvědomují, že moderní konflikty mají komplexní dopady. Nejde pouze o vojenské střety, ale také o energetické šoky, migrační tlak, kybernetické útoky nebo destabilizaci ekonomiky.
Právě tato širší dimenze bezpečnosti může vysvětlovat, proč je míra obav relativně vysoká. Konflikty na Blízkém východě totiž tradičně ovlivňují globální ceny energií, stabilitu námořních tras a geopolitickou rovnováhu mezi velmocemi. V okamžiku, kdy se takové napětí prohloubí, dopady se velmi rychle projeví i v evropských ekonomikách.
Další důležitý aspekt spočívá v psychologii veřejného mínění. Pokud lidé vnímají svět jako nestabilní, přenáší se tento pocit i do jejich hodnocení domácí politiky. Obavy z vnějších hrozeb často posilují nedůvěru k vládním institucím a mohou výrazně ovlivnit volební chování. Právě proto jsou podobné průzkumy politicky citlivé.
Analytici upozorňují, že podobné nálady nejsou omezeny pouze na Českou republiku. Podobný trend je patrný v celé Evropě. V mnoha zemích roste přesvědčení, že bezpečnostní prostředí kontinentu se zhoršuje a že Evropa vstoupila do období dlouhodobé geopolitické nejistoty.
Z tohoto pohledu představují výsledky průzkumu spíše symptom širšího trendu než izolovaný názor české veřejnosti. Evropa dnes čelí kombinaci několika krizí současně. Válka na Ukrajině pokračuje již několik let. Napětí mezi Spojenými státy, Íránem a dalšími regionálními aktéry zvyšuje riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Současně se mění rovnováha sil v globální ekonomice a roste konkurence mezi velmocemi.
Právě tato kumulace krizí vytváří atmosféru, kterou sociologové popisují jako pocit permanentní nestability. Veřejnost proto reaguje citlivěji na jakýkoli nový konflikt. Výsledky průzkumu SANEP jsou v tomto smyslu logickým odrazem reality.
Současně však představují varování pro politickou reprezentaci. Pokud většina společnosti cítí nejistotu, znamená to, že veřejná komunikace o bezpečnostních otázkách selhává. Politici totiž často prezentují bezpečnost jako technický problém vojenských strategií a aliančních závazků. Veřejnost však bezpečnost vnímá mnohem komplexněji. Lidé se ptají, zda stát dokáže chránit energetickou infrastrukturu, zda zvládne případnou migrační vlnu nebo zda je ekonomika dostatečně odolná vůči globálním šokům.
Právě zde se otevírá prostor pro kritickou otázku. Pokud téměř šedesát procent obyvatel považuje vývoj konfliktu na Blízkém východě za potenciální hrozbu pro Českou republiku, znamená to, že politická reprezentace nedokázala veřejnost přesvědčit o své schopnosti podobné situace zvládat.
Výsledky průzkumu tak nejsou pouze statistikou. Jsou také zrcadlem důvěry mezi občany a státem. A právě tato důvěra se v posledních letech v Evropě postupně eroduje.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
