Vláda Andreje Babiše připravila změnu zákoníku práce, která může zásadně oslabit postih nelegálního zaměstnávání. Podle analýzy PAQ Research by nová definice závislé práce mohla z dosavadního postihu vyřadit 70 až 90 procent případů švarcsystému. Firmám by se tak mohlo výrazně usnadnit nahrazování zaměstnanců pracovníky na živnostenské oprávnění. Ministerstvo práce vedené Alešem Juchelkou tvrdí, že chce pouze zpřesnit pravidla a zachovat flexibilitu podnikání. Výzkumníci, odbory a část právních odborníků však varují před oslabením pracovněprávní ochrany, narušením hospodářské soutěže a výpadky veřejných příjmů. Závažné je především to, že takto rozsáhlá změna vznikla v rámci zákona, který měl původně řešit především práci prostřednictvím digitálních platforem.
Současný zákoník práce posuzuje závislou práci podle skutečného vztahu mezi zaměstnavatelem a pracovníkem. Rozhodující není název smlouvy, ale především osobní výkon práce, vztah nadřízenosti a podřízenosti, plnění pokynů a práce jménem zaměstnavatele. Podle těchto znaků může inspekce práce odhalovat švarcsystém, kdy člověk formálně vystupuje jako podnikatel, ale fakticky vykonává práci zaměstnance. Takový postup umožňuje firmám vyhýbat se části zaměstnaneckých povinností a nákladů.
Vládní novela navrhuje definici změnit a vztah nadřízenosti a podřízenosti přesněji spojit s konkrétními znaky organizace a kontroly práce. Kritici upozorňují, že pokud bude nutné prokazovat jejich současné splnění, může se postih zastřeného zaměstnávání výrazně zkomplikovat. Příkladem může být programátor, účetní nebo technik, který dlouhodobě pracuje pro jedinou společnost, používá její vybavení a plní pokyny nadřízených, ale sám si určuje pracovní dobu. Absence některého zákonného znaku by mohla rozhodovat o tom, zda bude vztah považován za zaměstnání.
Analýza PAQ Research založená na průzkumu mezi 1 361 OSVČ odhaduje, že podle současné definice vykazuje znaky závislé práce přibližně šest procent živnostníků, zatímco podle navrhované úpravy pouze 0,8 procenta. Modelově jde o pokles z přibližně 61 tisíc na osm tisíc osob. Z těchto výsledků vychází odhad, že by z dosavadního postihu mohlo vypadnout 70 až 90 procent případů švarcsystému. Nejde o prokázaný budoucí účinek zákona, ale o natolik závažné varování, že jej vláda nemůže odbýt pouhým ujištěním, že švarcsystém legalizovat nechce.
Firmy mohou ušetřit, náklady ponese stát a zaměstnanci
Největší problém navrhované změny nespočívá pouze v právní definici. Jde především o její ekonomické důsledky. Zaměstnavatelé odvádějí za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění a nesou povinnosti spojené s pracovním poměrem. Při spolupráci s OSVČ je struktura odvodů a odpovědnosti odlišná. Tento rozdíl vytváří motivaci nahrazovat standardní pracovní smlouvy fakturací.
Pokud by novela umožnila snadněji převádět faktické zaměstnance do režimu OSVČ, některé firmy by mohly snížit personální náklady. Současně by však mohly klesnout příjmy veřejných rozpočtů a systémů sociálního a zdravotního pojištění. Podle modelových propočtů uváděných odbory by přesun deseti tisíc zaměstnanců do režimu OSVČ mohl znamenat roční výpadek veřejných příjmů přibližně 2,4 miliardy korun. Jde o hypotetický scénář, nikoli o vyčíslený dopad samotné novely. Přesto ukazuje, proč je nutné posoudit také její fiskální důsledky.
Dalším problémem je nerovná hospodářská soutěž. Podnik, který zaměstnává pracovníky v řádném pracovním poměru a platí všechny zákonné odvody, může být nákladově znevýhodněn proti konkurentovi využívajícímu fakticky závislé pracovníky na IČO. Největší riziko však nesou samotní zaměstnanci. Při přechodu na živnostenskou spolupráci ztrácejí automatický nárok na placenou dovolenou, odstupné a další pracovněprávní ochranu. Odlišné je také jejich nemocenské a důchodové zabezpečení.
Samostatné podnikání samozřejmě není problémem. Skuteční živnostníci mají právo podnikat, rozhodovat o své práci a přijímat obchodní riziko. Problém nastává ve chvíli, kdy je podnikání pouze formální náhradou zaměstnaneckého vztahu. Vláda by proto měla vysvětlit, proč prosazuje změnu, která může přinést výhody části zaměstnavatelů, ale současně přenést ekonomická a sociální rizika na pracovníky a veřejné rozpočty.
Evropská unie změnu nepožaduje. Proč ji vláda prosazuje?
Ministerstvo práce předkládá úpravu v souvislosti s evropskou směrnicí o platformové práci. Ta má zlepšit postavení pracovníků digitálních platforem, například kurýrů a řidičů, a zajistit transparentnější pravidla automatizovaného řízení práce. Evropská směrnice však nevyžaduje takové zúžení obecné definice závislé práce, jaké navrhuje česká vláda. Je proto namístě otázka, proč ministerstvo spojuje ochranu platformových pracovníků se změnou, která může zasáhnout zaměstnávání v celé ekonomice.
Ministr Aleš Juchelka odmítá, že by vláda chtěla švarcsystém legalizovat. Argumentuje právní jistotou a potřebou odlišit skutečné podnikatele od zaměstnanců. Tento cíl je legitimní, ale nesmí být dosažen tím, že se hranice závislé práce nastaví natolik úzce, až významná část zastřeného zaměstnávání unikne kontrole.
Změna přitom přichází v době, kdy vláda připravuje státní rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Stát hledá prostředky na důchody, zdravotnictví a další veřejné služby. O to problematičtější by bylo přijmout zákon, který může motivovat k přesunu práce do režimu s nižšími odvody. Novela dosud nebyla schválena a její výsledná podoba se může při parlamentním projednávání změnit. Proto by měla vláda předložit podrobnou analýzu dopadů na zaměstnance, podnikatele, hospodářskou soutěž a veřejné finance.
Nestačí tvrdit, že se nic zásadního nemění. Pokud odborná studie upozorňuje na možné vyřazení až 90 procent dosavadních případů švarcsystému z postihu, musí ministerstvo přesvědčivě doložit, proč považuje takovou úpravu za správnou. Česká republika potřebuje pružný pracovní trh, nikoli zákon, který může usnadnit obcházení zaměstnaneckých povinností. Stát nemůže současně požadovat odpovědné placení daní a pojistného a připravovat pravidla, která mohou část těchto příjmů ohrozit. Pokud vláda nedokáže prokázat, že nová definice závislé práce nezpůsobí zásadní oslabení ochrany zaměstnanců a výběru odvodů, měla by ji ze zákona vypustit nebo přepracovat.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Vláda schválila nová pravidla pro platformovou práci; 2. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 300, novela zákoníku práce; 3. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 301, zákon o platformové práci; 4. Analýza PAQ Research upozorňuje na riziko legalizace švarcsystému; 5. Sociální dialog – Studie PAQ Research o změně definice závislé práce
