Spolková země Porýní-Falcko se v posledních týdnech stala epicentrem politického konfliktu, který může změnit vztah mezi státní mocí a opozičními stranami v Německu. Nové nařízení místního ministerstva vnitra totiž stanoví, že jakýkoli uchazeč o zaměstnání ve veřejném sektoru, například na pozici učitele, policisty nebo státního úředníka, musí podepsat čestné prohlášení, že za posledních pět let nebyl členem žádné extremistické organizace. Opatření výslovně jmenuje i Alternativu pro Německo, tedy AfD, která je v zemi zastoupena v zemských parlamentech i ve Spolkovém sněmu.

Rozhodnutí vychází z klasifikace AfD jako extremistické strany, kterou v květnu 2025 potvrdil německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV). Tato instituce stranu zařadila na seznam politických subjektů, jež údajně usilují o podkopání základního demokratického řádu. Ministerstvo vnitra Porýní-Falcka poté argumentovalo, že loajalita státních zaměstnanců k ústavě není formalita, ale základní požadavek, bez nějž nelze státní službu vykonávat. Ministr Michael Ebling ze Sociálně demokratické strany uvedl, že věrnost ústavnímu pořádku „není žádná flirtace, ale neodvolatelná povinnost každého úředníka“.

Na druhé straně představitelé AfD označují toto opatření za hrubý zásah do politických práv a za nebezpečný precedent. Spolupředsedkyně strany Alice Weidel prohlásila, že jde o „šílenou diskriminaci politického přesvědčení, která šlape po základních demokratických principech“.

„Je to šokující, že se tímto diskriminují politické názory. Základní demokratické principy jsou tímto šlapány na hlavě,“ popisuje jejich pohled na věc britský server UnHerd.com.

Politologové upozorňují, že systém takzvané obranné demokracie, tedy aktivní ochrany ústavního pořádku před krajně pravicovými i levicovými hnutími, je v Německu zakořeněn už od poválečného období. Přesto vyvolává pochybnosti, zda je plošné vyloučení všech členů strany, která má zastoupení ve volených institucích, přiměřené a zda neotevírá dveře k politickému zneužívání. Podle komentářů listu Die Welt spolkové ministerstvo vnitra dosud preferuje individuální posuzování věrnosti ústavě u každého uchazeče zvlášť. Nyní však Porýní-Falcko fakticky zavádí kolektivní princip viny, kdy pouhé členství v AfD stačí k diskvalifikaci.

Opatření přichází v době, kdy AfD zaznamenává v průzkumech preferencí značné zisky, zejména ve východních spolkových zemích. Někteří analytici proto varují, že podobné zásahy mohou paradoxně posílit obraz strany jako pronásledované opozice a zvýšit její volební podporu. Jak uvedla agentura Reuters, vedení AfD se v reakci na hrozbu zákazu snaží zmírnit veřejnou rétoriku, například odstranilo z programu termín „remigrace“ označující masové vystěhování migrantů. Přesto německé bezpečnostní služby i vládní strany trvají na tom, že se strana profiluje jako hrozba pro liberální demokracii.

Psali jsme: S Německem je třeba jednat sebevědomě, ale i opatrně

Opozice vůči rozhodnutí je slyšet i mimo hranice Německa. Například lídr italské Ligy Matteo Salvini nazval zákaz zaměstnávání členů AfD „vážným varováním pro všechny evropské demokraty“. Podle něj se tím Německo pohybuje na tenkém ledě omezování politického pluralismu.

Veřejnost i média nyní sledují, zda se podobná opatření nerozšíří i do dalších spolkových zemí. Spolková vláda sice dosud opakovala, že plošný zákaz AfD je krajní možností, ale tlak na tvrdší postup proti straně sílí. Tento precedent může mít dlouhodobý dopad na definici ústavní loajality, hranic legální politické činnosti a vůbec na rovnováhu mezi svobodou projevu a ochranou demokratického systému.

Celá záležitost se tak stává symbolickým střetem dvou přístupů. Na jedné straně snahy chránit demokracii aktivními kroky proti extremistům, na druhé straně obavy, že stát se v boji proti radikalismu sám vzdaluje demokratickým hodnotám, které chce bránit.

(Kyncl, UnHerd.com, repro: phoenix)