Společnost nejen v naší zemi, ale obecně lze říci, že v celém euroatlantickém prostoru, je vůči příchozím z kulturně odlišných regionů v jednom zásadním oslabení. Migranti z Blízkého východu atp. se opírají o pevnou až slepou víru v jejich náboženskou ideologii. O jistých věcech muslim prostě nepochybuje: bere je jako fakt, o němž se nedebatuje. V tom je silnější.
My se zde topíme v nesmyslech typu manželství pro všechny a 150 různých pohlaví, která si mají osvojovat čím dál mladší děti atd. Ale své životy neopíráme o nic pevnějšího, než je sortiment shopping center a večerní program Netflixu. Z jednoduchého úhlu pohledu to tu máme spočítané a měli bychom hledat, kde nechal tesař díru, protože tuhle válku o život nemáme šanci vyhrát. Tedy nikoli našimi prostředky. Musíme si osvojit jiné. Dokážeme to ještě? Vzpomeneme si na podstatné hodnoty, které jsou v přímém protikladu naší vládou a hordou skvěle (z našich daní) placených neziskovek vytrubovaným „pravdám“? Těžko říct, ale k zamyšlení už není mnoho času.
To a leccos dalšího se stalo tématem 25.dílu pořadu z cyklu Vladimíra Franty a Petra Žantovského s názvem O lecčems a mnohém.
