Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Vy myslíte K.H. Franka, který skutečně měl obchod v Karlových Varech. Ale on už v roce 1919 vystoupil do Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (později v Československu na čas zakázané (1928?) a rozpuštěné jako „bezpečnost země ohrožující“. On se pak samozřejmě přihlásil hned do Henleinovy Sudetendeutsche Heimatfront (1933 Vlastenecké fronty sudetoněmecké), kde se ale nestal jejím hlavním představitelem. Toto právo bylo svěřeno Konradu Henleinovi a samozřejmě v roce 1934, s podporou německého nacistického režimu se stal jedním z významných funkcionářů obnovené Sudetendeutsche Partei. Ale zase nepřeskočil pravomoci Konrada Henleina a opět po 15. březnu 193, i když vlastně už po Mnichovu, se snaží získat významné postavení v československém pohraničí, takzvaných Sudetech. Ty pomáhal vytvářet jako politicko-geografický pojem, a včetně té zvrácené terminologie vytvářet, která útočila na samostatnost a svébytnost Českého státu od nepaměti, byl jako v jedné z mála svých činností neúspěšný, Jak konečně demonstrují Sudetoněmecké zemské družiny (SD Landsmannschaften) dodnes,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Prvnizpravy.cz - Zdeněk Zbořil: Blíží se „Západní Evropa“ k hořkému konci?
K.H.Frank snaživý…
„K.H.Frank se někdy v roce 1942- 43 obrací na Adolfa Hitlera zvláštním dopisem, kterým ho žádá o souhlas bojovat s historismem a historizováním Čechů, doslova těmito slovy, a někdy mám dnes pocit, že dodnes nevíme, zda Hitler vůbec ten dopis četl. Ale víme, že se podle jeho závěru neřídil, protože šlo jednoduše o to, aby se na území Protektorátu zachoval „klid a pořádek“ a aby zbrojovky vyráběly ve stále svízelnější vojenské situaci zbraně pro německou armádu. A pak je tady ještě ta jeho role okolo Lidické tragédie, stejně jako podobné trestné akce v Ležácích. Obě mu byly i poválečného soudu vyčítány jako jeho největší zrůdnost. Ale on těch zločinů měl víc, i když se snažil z nich vyvinit tím, že těsně v posledních dnech Protektorátu se pokusil neúspěšně vytvořit jakousi novou kolaborantskou vládu, která měla vyjednávat s Američany. To se mu nepovedlo, to byl absolutní neúspěch, ačkoliv dokonce chtěl dorazit až k veliteli Spojeneckých vojsk v Itálii Alexandrovi. K.H.Frank byl zajat americkou armádou už někde u Rokycan a vydán jako válečný zločinec k soudu do obnoveného Československa,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Konec knihkupce…
„Pak s ním probíhal významně veřejností a za účasti obrovské mediální pozornosti sledovaný soud v Praze. Souzený Frank byl definován jako největší viník „německé poroby“ a symbol německého Protektorátu Čechy a Morava, ačkoliv tady bylo spousta jiných, kteří se o takovou podivnou čest také „zasloužili“. Ale K.H. Frank se stal symbolem a jako takový byl za přihlížení svého posledního publika popraven na Pankráci téměř teatrálním způsobem. A tak zůstal symbolem Protektorátu, pokusu o zničení z Československa, symbolem zrady „českých Němců“. Po pravdě řečeno, to bylo opravdu jeho cílem od jeho dvaceti jedna do čtyřiceti šesti let. Stal se téměř jediným hlavním symbolem, který byl souzen, odsouzen. Po něm a po jeho popravě pokračují další soudy i s jinými českými i německými takzvanými válečnými zločinci, mezi nimi s řadou českých kolaborantských novinářů anebo i umělců, kteří při různých příležitostech docházeli ke K.H.Frankovi na oslavu úspěchů nebo kvůli demonstrativním projevům spolupráce s okupačním režimem,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
