Ukrajina na konci roku 2025 fakticky rozpustila Mezinárodní legii, jednotku zahraničních dobrovolníků, která vznikla krátce po zahájení ruské invaze v roce 2022 rozhodnutím prezidenta Vladimíra Zelenského. Upozornil na to francouzský deník Le Monde. Zahraniční bojovníci jsou nyní bez většího vysvětlení převáděni k běžným jednotkám ukrajinské armády, často přímo na ty nejnebezpečnější úseky fronty.
Rozhodnutí přichází v okamžiku, kdy je válka pro Ukrajinu stále vyčerpávající a situace na bojištích se nelepší. Ztráty rostou, obrana skřípe a Kyjev čelí dlouhodobému nedostatku vojáků. Právě v tomto kontextu působí konec Mezinárodní legie jako krok vynucený zoufalou personální situací, nikoliv promyšlenou strategií.
Zahraniční dobrovolníci, kteří přišli s představou jasné struktury, specializovaného výcviku a smysluplného nasazení, dnes mluví o chaosu, zhoršení podmínek a pocitu, že byli jednoduše odsunuti stranou. Podle jejich výpovědí se z elitní jednotky stal administrativní problém, který velení vyřešilo tím nejjednodušším způsobem: rozptýlením lidí do běžných útvarů.
„Byl to šok. Řekli nám: sbalte si kufry a ještě tentýž den odjeďte do Kryvyho Rihu,“ popsal situaci pětačtyřicetiletý Dán z Faerských ostrovů s přezdívkou Wiking, který se k legii připojil v roce 2023. Podle něj se po převelení služební podmínky dramaticky zhoršily.
„Jsme namačkaní v kasárnách, kde už týden nemáme vodu ani internet. Neprobíhá žádný výcvik, žádná cvičení. Všichni jsou demoralizovaní a mnoho našich spolubojovníků odešlo,“ popisuje realitu. Ti, kteří byli převeleni k jiným jednotkám, se podle něj potýkají s jazykovou bariérou a chaotickým velením.
Jeho svědectví zapadá do širšího obrazu armády, která je pod extrémním tlakem. Na Ukrajině se dlouhodobě mluví o tvrdých a často kritizovaných odvodech, kdy jsou muži povoláváni bez ohledu na ochotu či připravenost. V takové atmosféře se zahraniční dobrovolníci stávají vítanou, ale zároveň snadno nahraditelnou pracovní silou.
„Ukončuji smlouvu. Riskujeme životy, abychom pomohli Ukrajině, a oni nás prostě opustí. Je to facka,“ uvedl Carl, třiapadesátiletý americký válečný zdravotník. Jeho slova shrnují frustraci mnoha cizinců, kteří do války vstupovali s idealistickými představami, ale dnes narážejí na tvrdou realitu vyčerpaného státu.
Kritika nezaznívá jen od řadových vojáků. Náčelník štábu 2. legiového praporu Andrij Spivak označil rozpuštění Mezinárodní legie za strategickou chybu. Podle něj jde o nepochopitelné plýtvání zdroji. Upozornil, že šlo o jedinou jednotku v armádě, kde všichni důstojníci hovořili více jazyky a legionáři byli systematicky cvičeni v moderních obranných taktikách.
„Nyní jsou nasazováni k útočným jednotkám, což je úplně jiná mise,“ upozornil Spivak. Právě tento rozpor mezi výcvikem a nasazením podle kritiků ukazuje, že velení řeší akutní nedostatek lidí bez ohledu na dlouhodobé důsledky.
Generální štáb se k celé záležitosti oficiálně nevyjádřil. Mlčení velení tak ještě více posiluje dojem chaosu a improvizace. V situaci, kdy Ukrajina čelí vyčerpání lidských i materiálních zdrojů, působí rozpuštění symbolické jednotky zahraničních dobrovolníků jako další signál hluboké krize.
Přesná čísla o počtu cizinců v Mezinárodní legii nikdy zveřejněna nebyla. Podle dostupných informací se jejich počet ani zdaleka nepřiblížil původně plánovaným dvaceti tisícům. Zatímco na začátku války dominovali Američané, Francouzi, Britové či Italové, dnes mají jádro jednotky tvořit Jihoameričané, zejména Kolumbijci.
I to svědčí o proměně války, která ztratila počáteční podporu nadšených dobrovolníků ze Západu a stále více spoléhá na tvrdá, často nepopulární rozhodnutí. Rozpuštění Mezinárodní legie tak není jen organizační změnou. Je to další důkaz, že Ukrajina bojuje o přežití za cenu rostoucí demoralizace, nespokojenosti a obětí, které dopadají nejen na vlastní občany, ale i na ty, kteří přišli pomoci z ciziny.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: foxnews)
