Česká pošta ještě před pěti lety fungovala jako robustní státní firma s 29 tisíci zaměstnanci a ztrátou, která se vzhledem k rozsahu služeb a investicím do elektronizace pohybovala kolem 300 milionů korun. To rozhodně nebylo zdravé hospodaření, ale v porovnání s dnešní situací šlo o stabilní stav. Jenže s nástupem Víta Rakušana do funkce ministra vnitra se z mírného problému stal jeden z největších hospodářských průšvihů moderní historie státní správy.
Vše odstartovalo nekompromisní „transformací“, která byla veřejnosti prezentována jako nutný krok k záchraně firmy před insolvencí. Ministr vnitra a šéf hnutí STAN Rakušan tehdy opakovaně ujišťoval, že cílem není jen šetřit, ale také zajistit dostupnost služeb a dlouhodobý zisk.
„Zachování dostupnosti poštovních služeb na venkově i v menších městech je naší prioritou. Pošta rozhodně z obcí odcházet nebude,“ tvrdil například v tiskové zprávě ministerstva vnitra. Dnes je však zřejmé, že šlo spíše o politický marketing než promyšlenou koncepci.
Ve skutečnosti proběhlo masivní rušení poboček i pracovních míst. Jen mezi lety 2019 a 2024 přišlo o práci 10 tisíc lidí, tedy více než třetina všech zaměstnanců. Zmizelo přes 300 z 3000 poboček, a pokud Rakušan naplní své plány, během pěti let se tento počet ještě zdvojnásobí. Souběžně dramaticky vzrostly ceny: doporučený dopis zdražil o více než 75 % z 44 na 78 korun, přičemž kvalita šla opačným směrem. Běžné dopisy, které dříve pošťáci doručili do dvou dnů, dnes putují i pět dní.
Podle serveru Aktuálně.cz, který situaci popisuje s odkazem na ředitele České pošty Miroslava Štěpána, však nedošlo k žádnému zásadnímu zlepšení finančních výsledků. Naopak.
„Můžeme se vší poctivostí říct, že balíkové služby jsou ztrátové. A tu ztrátu někdo musí financovat,“ připouští Štěpán, jehož citace ilustruje jádro problému. Podle něj pošta nemá prostředky na nezbytnou modernizaci, takže i divize Balíkovna, vydávaná za „zlaté vejce“ státního podniku, zůstává zastaralá, personálně náročná a neefektivní.
Navzdory slibům o budoucím zisku skončil rok 2024 s druhou nejvyšší ztrátou v historii České pošty. Pokud by se odečetly účetní triky s rozprodáváním majetku, byl by výsledek dokonce nejhorší vůbec. Lidé přitom hromadně přecházejí ke konkurenci, a to i přesto, že vládní propaganda roky tvrdila opak.
Dalším symptomem selhání je stav Balíkovny. Vít Rakušan a vedení ministerstva vnitra ji nejprve vyčlenili jako samostatnou divizi s údajnou hodnotou v řádu miliard korun. Ve skutečnosti se ale podnik nachází v úpadku, tržby za rok 2024 klesly o více než 10 % a balíkové služby jsou podle oficiálních slov managementu bez investic do automatizace neudržitelné. Přesto vláda uvažuje o prodeji této „bezcenné Balíkovny“ a velmi pravděpodobně se stát dočká jen směšné kupní ceny, pokud vůbec najde zájemce ochotného takovou ztrátovou jednotku převzít.
Psali jsme:
Ironií je, že sám Rakušan ještě v roce 2022 sebevědomě tvrdil, že Česká pošta bude do roku 2026 zisková. Dnes to zní jako tragikomická předpověď.
Zavádějící výroky a alibistické vysvětlování výsledků se staly běžnou součástí vládní komunikace. Když se ukázalo, že ani drastické škrty a zdražování nestačí, začalo ministerstvo viníky hledat všude jinde než samo u sebe (pandemie, konkurence, nedostatek investic). Přitom právě zmatečná strategie, kdy se ruší pobočky a zvyšují ceny, aniž by lidem stát nabídl skutečně lepší služby, je příčinou katastrofální bilance.
Česká pošta je tak učebnicovým příkladem selhání státu jako podnikatele a zároveň politické neodpovědnosti. Vít Rakušan a jeho tým místo restrukturalizace vytvořili chaos, který poškodil občany i tisíce zaměstnanců. Slibovaný zisk se nekoná a jedinou jistotou zůstává, že až se v roce 2030 definitivně zavře polovina poštovních poboček, Rakušan už možná nebude ve vládě, aby za následky své politiky nesl odpovědnost.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
