Možná se vám příště při koupání v moři nebude chtít přemýšlet nad tím, kolik velryb tam během tisíciletí vykonalo potřebu. Ale buďte za to rádi. Moč velryb totiž hraje zásadní roli pro zdraví světových oceánů. Nový vědecký výzkum ukazuje, že zatímco význam jejich trusu byl dlouho známý, moč představuje ještě větší přínos a může pomoci zachraňovat celé oblasti mořského života.
Obrovské plochy oceánů jsou překvapivě chudé na život. Ačkoliv je tam dostatek vody, slunečního světla a oxidu uhličitého z atmosféry, chybí jim klíčové živiny jako např. dusík a fosfor. Bez nich se v těchto oblastech fotosyntetizující organismy, jako jsou řasy nebo fytoplankton, nerozmnožují, což znamená, že na vyšších stupních potravního řetězce není co jíst.
Velké druhy kytovců, jako jsou plejtváci šedí, keporkaci nebo pravé velryby, mohou denně vyloučit až 950 litrů moči (téměř jednu tunu). Samotná voda v moči nikoho nezajímá, klíčové ale je, že s sebou přináší obrovské množství dusíku - odhadem až 4 000 tun ročně. A to pouze od samic s mláďaty. O migraci dospělých samců totiž zatím nemáme dostatek dat.
Velryby tak nelze vnímat pouze jako majestátní tvory plující oceány, ale i jako ekosystémové inženýry. Jejich těla nejsou jen nositeli života, ale doslova jej uvolňují do moře. Umožňují růst mikroskopickým organismům, které živí ryby, ty pak tuleně, ptáky, a v konečném důsledku i nás, lidi.
V době, kdy jsou mořské ekosystémy ohroženy změnou klimatu, rybolovem a znečištěním, je pochopení role, kterou velryby hrají v koloběhu živin, klíčové. Ochrana těchto mořských obrů tedy není jen otázkou etiky nebo estetiky, ale i otázkou přežití celé mořské biosféry.