Když pozvedneme láhev vína, málokdo si uvědomí, že její dno je záměrně vtlačené dovnitř. Tento tvar, známý jako „punt“, patří k nejdéle přetrvávajícím tradicím vinařského sklářství. Vznikl v době, kdy se lahve foukaly ručně a skláři dno vtlačili, aby stálo rovně a pevně. Tehdy šlo o čistě praktickou záležitost, protože ručně tvarované sklo bylo nerovné a dutina uprostřed zaručila stabilitu. S nástupem moderní výroby tato potřeba zanikla, avšak tvar zůstal jako symbol tradice a elegance, který dnes působí téměř neodmyslitelně.
Vinaři a skláři později zjistili, že důlek má i další výhody. U tichých vín napomáhá tomu, aby se usazeniny, které vznikají při zrání, soustředily v nejnižším místě lahve. Sedimenty se tak nedostanou do sklenice při nalévání, což je zvlášť důležité u archivních vín. Z fyzikálního hlediska má konkávní dno i stabilizační efekt: rozkládá tlak rovnoměrně po celé ploše, což je klíčové především u šumivých vín. Láhve s tlakem několika atmosfér by s plochým dnem mohly prasknout, zatímco vtlačená základna tlak lépe rozptyluje a chrání obsah.
Zajímavé je, že důlek také ovlivňuje teplotu a manipulaci. Při chlazení vína v ledu se díky prohlubni zvětšuje kontaktní plocha mezi lahví a ledem, a chlad se tak přenáší rychleji. Sommelieři navíc často používají důlek jako opěrný bod pro palec při nalévání, čímž získávají lepší kontrolu nad proudem vína i eleganci pohybu. Tato technika se postupem času stala součástí vinařské etikety a přispěla k dojmu profesionality, který host při servírování vína očekává.
S moderní technologií foukaného i lisovaného skla se však původní funkce puntů vytrácí. Dnes už výroba láhví nepotřebuje žádné vyrovnání nerovností ani zesílení tlaku. Přesto důlek přetrvává – zčásti z estetických důvodů, zčásti jako znak tradice, který dává vínu vizuální hloubku. Mnozí spotřebitelé se mylně domnívají, že čím hlubší důlek láhev má, tím kvalitnější víno obsahuje. Odborníci ale tento mýtus vyvracejí. Hloubka dna často souvisí jen s typem lahve, regionální zvyklostí nebo marketingovým záměrem výrobce. U běžných vín může být dno zcela ploché a přesto se může jednat o špičkový produkt.
Historie puntů má i své kuriózní příběhy. Jedním z nich je legenda o caru Alexandrovi II. z Ruska, který se obával atentátu. Byl vášnivým milovníkem šampaňského Louis Roederer, avšak měl strach, že by někdo mohl do konkávního dna ukrýt výbušninu. Na jeho příkaz proto vinařství vytvořilo speciální průhlednou láhev s plochým dnem, v níž nebylo možné nic skrýt. Z této zakázky se zrodila značka „Cristal“, která dodnes patří mezi nejprestižnější šampaňská na světě.
Důlek v základně lahve na víno je tedy mnohem víc než pouhá ozdoba. Je to relikt ručního sklářského umění, fyzikální prvek zvyšující odolnost a estetický symbol, který propojuje minulost s přítomností. Připomíná, že i detail, který na první pohled vypadá bezvýznamně, může mít hluboký historický smysl i praktickou logiku. Až příště otevřete láhev vína a prstem přejedete po jejím dně, uvědomíte si, že držíte v ruce kus tradice, která přežila celé dějiny vinařství.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
