Tutanchamonova pohřební maska, bez přehánění nejslavnější artefakt, jaký kdy lidská civilizace odkryla, nebyla jen poslední výbavou mladého vládce do posmrtného života. Je symbolem nejen božské důstojnosti, královské moci, staroegyptské víry, ale také technického mistrovství, nevědeckých zásahů a restaurátorského fiaska.
V roce 1925, po dvou letech od otevření hrobky č. 62 v Údolí králů, se britský archeolog Howard Carter konečně dostal k sarkofágu s mumifikovaným tělem faraona Tutanchamona. Mezi vrstevnatými rakvemi a pryskyřicí se skrývala krásně zpracovaná zlatá maska, která zakrývala obličej mrtvého vládce. Dnes je vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře a je právem považována za nejslavnější portrét v dějinách.
Maska měří 54 cm na výšku, 39,3 cm na šířku a 49 cm do hloubky. Je vyrobena ze dvou vrstev vysoce karátového zlata, přičemž byla použita dvě různé slitiny: světlejší na obličej a krk, tmavší a hutnější na zbytek. Váží přes 11 kilogramů, z čehož falešná bradka tvoří 2,5 kg.
Díky drahým kamenům a keramickým inkrustacím působí maska majestátním dojmem. Karneol, tyrkys, zelený živec, amazonit a fajáns vytvářejí pestrou mozaiku síly a posmrtného klidu.
Faraon nosí tradiční pruhovanou pokrývku hlavy nemes, která symbolizuje boha slunce Ra. Na čele masky spočívají dvě důležité bytosti. Uraeus (kobra Dolního Egypt)a, a sup ()pták Horního Egypta. Společně symbolizují vládu nad oběma částmi země.
Zajímavostí je symbolika očí: pravé představuje Slunce, levé Měsíc, čímž se Tutanchamon stává zosobněním kosmické rovnováhy. Jeho široký límec je tvořen modrým sklem, lapisem lazuli a fajánsem, zakončen hlavami sokola, božského ptáka Hóra.
Na zadní straně masky je vyryt text kapitoly 531 z Textů rakví, později převzatý do Knihy mrtvých. V deseti vertikálních a dvou horizontálních sloupcích nese poselství ochrany a obnovy duše zesnulého, zajišťující, aby faraon „mohl chodit po věčnosti tak, jako Ra po nebi“.
Carter při snaze oddělit masku od těla použil násilí i teplo, čímž poškodil modré skleněné části čelenky a zadní cop. Další poškození vzniklo v dávných dobách. Dvě viditelné díry na čele a straně naznačují, že maska možná spadla přímo v hrobce.
„Lepidlo bylo neodborně naneseno a přetékalo kolem spojů. Zásah nebyl proveden odborníky,“ uvedl jeden z restaurátorů pro The Guardian.
S maskou byl nalezen i náhrdelník tvořený třemi zlatými řadami a modrými fajánsovými disky, zakončený motivem lotosu. Dnes je však obvykle vystaven samostatně. Ani on neunikl časovým zkouškám, spojovací prvky chřadly už v době objevu.
Tutanchamonova maska není jen tváří mladého krále. Je zrcadlem božského i lidského, symbolem zbožštění, technického mistrovství, ale i domýšlivosti moderního člověka. Stala se ikonou, která přežila smrt, rabování, přešlapy vědců i katastrofální restaurace.
Její krása mluví k celému lidstvu, a to nejen o pomíjivosti života, ale i moci smrti a nesmrtelnosti skutečného umění.