Francouzský Elysejský palác zachvátila panika. Na oficiálním daňovém portálu se totiž profil první dámy Brigitte Macronové objevil pod mužským jménem „Jean-Michel“. Podle informací, které přinesl belgický deník La Libre, šlo o záznam, jenž byl přímo spojen s jejím osobním identifikátorem. Úřední systém tak uvedl první dámu republiky pod jménem, které neodpovídá její totožnosti.
Na první pohled by mohlo jít o běžnou administrativní chybu. Jenže v případě takto vysoce postavené osoby má každé podobné pochybení jinou váhu. Elysejský palác musel okamžitě reagovat a spustit vnitřní prověrku. Úředníci hovoří o „panice“ a o nutnosti zjistit, jak se jméno „Jean-Michel“ do systému dostalo.
Situace přitom přichází v době, kdy je Brigitte Macronová už několik let terčem konspiračních teorií, podle nichž měla být původně mužem. Na internetu se dlouhodobě šíří tvrzení, že skutečné jméno první dámy zní Jean-Michel Trogneux, tedy stejně jako jméno jejího bratra. Spekulace vznikly už před několika lety a postupně se přelily i do médií, sociálních sítí a dokonce soudních síní.
Brigitte Macronová i její manžel, francouzký prezident Emmanuel Macron, čelí těmto fámám opakovaně. Manželský pár proto v roce 2025 zahájil právní kroky proti osobám, které tyto teorie šířily. Podle deníku The Guardian i agentury Reuters se Macronovi obrátili na soudy nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. V americkém právním systému například žalují známou konzervativní komentátorku Candace Owens, která o Brigitte Macronové veřejně prohlásila, že „je mužem“.
Zvláštní ironie celého případu spočívá v tom, že právě tato „náhoda“, tedy záznam jména „Jean-Michel“ v oficiálním daňovém systému, poskytla konspiračním teoriím nový impulz. Ti, kdo o skutečné identitě první dámy pochybují, se okamžitě chopili nového argumentu. V internetových diskusích se objevují komentáře o „důkazu“ či „provalení pravdy“, a to i přesto, že úřady chybu označily za administrativní selhání bez jakéhokoli záměru.
Francouzská vláda se snaží situaci uklidnit, ale zároveň čelí kritice. Nejde totiž jen o osobní ostudu, nýbrž o otázku důvěry veřejnosti ve státní správu. Pokud může být v systémech veden nesprávný profil samotné první dámy, co pak s údaji běžných občanů? Tento argument rezonuje nejen mezi odpůrci prezidenta Macrona, ale i v běžné veřejnosti, která vnímá incident jako selhání administrativní kontroly.
Kauza se mezitím stala předmětem širší debaty. Odborníci upozorňují, že i nevinně působící chyba může ve veřejném prostoru nabýt podoby „důkazu“ pro různé alternativní narativy. V prostředí, kde se informace šíří rychle a bez ověření, se hranice mezi realitou a konstrukcí rozplývá. Elysejský palác se tak ocitl v nelehké pozici: bránit se jak proti faktické chybě v systému, tak proti šíření spekulací, které mají potenciál poškodit samotného prezidenta.
Brigitte Macronová, která je o 24 let starší než její manžel, se od začátku jejich vztahu stává terčem mediální pozornosti. Rozdíl věku i její minulost učitelky, která svého budoucího manžela poznala ještě jako studenta, vytvářely živnou půdu pro různé senzace a narážky. Ačkoliv francouzské soudy v předchozích případech potvrdily, že tvrzení o jejím pohlaví nemají faktický základ, současný incident s daňovým úřadem vrátil téma opět do popředí.
Zůstává otázkou, zda šlo skutečně jen o úřední pochybení, nebo o záměrnou manipulaci s daty. Elysejský palác odmítá spekulovat a zdůrazňuje, že „vše bylo uvedeno do pořádku“. Faktem ale zůstává, že v době, kdy Francie čelí informačním válkám a společenské polarizaci, má i jediný chybný údaj sílu vyvolat krizi důvěry.
Ať už je pravda jakákoli, případ Brigitte Macronové ukázal, že v éře digitální administrativy a sociálních sítí se i obyčejná chyba může proměnit v mezinárodní kauzu. Jediné slovo v úředním formuláři stačilo, aby se znovu rozhořela stará otázka, kterou Elysejský palác doufal mít dávno uzavřenou.
(Kovář, La Libre.be, repro: DailyWire)
