Po letech pronásledování, špehování a nakonec zatčení ve své vlasti získal hostující profesuru na Univerzitě umění v Berlíně, na kterou nastoupil v roce 2015. Od té doby však jeho obraz Západu výrazně potemněl.

V nedávném rozhovoru on, který od roku 2019 žije v Anglii, vysvětlil, že se nyní cítí jako v Maově Číně – jen ten útlak je ještě směšnější. Pravda se již nesmí mluvit na univerzitách, v médiích a v politice. Každý, kdo má jiný názor, bude „zničen“. Profesoři by byli vyhozeni, pokud by dokonce vyjádřili své názory v soukromých rozhovorech.

Když se Aj Wej-wej přestěhoval do Anglie, obvinil Německo z toho, že je netolerantní, bigotní a autoritářské. Podobně jako v Číně mají lidé rádi „pohodlí a nebýt utlačováni“. Také a zejména ve světle posledních událostí od koronaviru jsou lidé více než kdy jindy nakloněni s ním souhlasit. Nyní zjevně také uznal, že Západ ve svém probuzeném šílenství ničí sám sebe. V rozhovoru také upozornil, že vidí, jak zde probíhá „kulturní revoluce“.

Například tento týden nevyslovitelné prohlášení údajně „liberálního“ politika EU Guye Verhofstadta, který zmínil možnost zákazu vstupu pro amerického novináře Tuckera Carlsona, pokud to řekl, tak to ukázalo, jak moc pokročilo autoritářské chování v kdysi svobodné Evropě. Tucker Carlson prý vedl rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za účelem šíření „dezinformací“. Co je míněno tímto libovolným gumovým termínem, který nyní určuje politiku?

„Pokud jsou zákazy vstupu pro novináře, příkazy k vydání Assangeho, militarismus, masové sledování a cenzura nyní součástí liberalismu, tak co je to sakra za ‚iliberalismus‘, proti kterému tito lidé neustále bojují?“ trefně to komentoval europoslanec Martin Sonneborn, je to všudypřítomné nepřátelství vůči svobodě.