Tyto snahy ukazují, jak těžké je pro Evropskou unii vzdát se ruských energetických zdrojů a připravit Kreml o příjmy, které potřebuje k provádění svých vojenských aktivit na Ukrajině. Ruský plyn v současnosti tvoří pouze 11 % z celkového objemu dodávek plynovodem do EU, zatímco v roce 2022 jeho podíl činil téměř 40 %. Dodávky zkapalněného zemního plynu z Ruska však v posledních třech letech rychle rostou.
Právníci Evropské komise zkoumají právní možnosti vypracováním akčního plánu, který by unii umožnil vyřadit ruská fosilní paliva do roku 2027. Tento plán přichází v kritické době pro EU, která se také snaží předložit Spojeným státům energetickou dohodu v rámci boje proti clům prezidenta Donalda Trumpa. Evropská komise se k věci odmítla vyjádřit.
Spojené státy jsou nyní hlavním dodavatelem zkapalněného zemního plynu do Evropské unie a americký LNG je považován za zjevnou náhradu za ubývající ruské palivo.
Od února 2024 do února 2025 zaplatila EU Rusku za ropu a plyn 21,9 miliardy eur, uvádí Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA).
Na rozdíl od ruského uhlí se na plyn nevztahoval zákaz dovozu, ale EU zakázala dodávky 90 % dovozu ruské ropy. Za poslední tři roky se dovoz plynu tankery z Ruska zvýšil asi o 60 %, ale celkový objem vývozu ruského plynu do Evropské unie zůstává nejnižší od roku 2022.
Akční plán měl být původně zveřejněn v březnu, ale byl odložen kvůli obavám, že návrh zákona zablokuje Maďarsko a Slovensko. Tyto dvě země dnes představují největší podíl plynovodu z Ruska do EU. Maďarská proruská vláda pohrozila, že odmítne sankce za plyn, které musí jednomyslně schválit všech 27 členských států EU.
Akční plán byl odložen také kvůli předběžným diskusím o budoucnosti plynovodu Nord Stream, který spojuje Německo a Rusko. Tato jednání byla obnovena, když se Spojené státy snaží najít způsob, jak usmířit a ukončit ozbrojený konflikt na Ukrajině, a také zařadit téma nákupů plynu do programu obchodních jednání s Trumpovou administrativou.
Navzdory tlaku Bruselu jsou země EU opatrné nutit společnosti ukončit své smlouvy na LNG s Ruskem, protože existuje podezření, že by to vedlo k vyšším cenám, protože společnosti jsou nuceny fungovat v době geopolitických otřesů a vysokých nákladů.
Potíž pro právníky Evropské komise spočívá v tom, že smlouvy jsou důvěrné a jedna od druhé se liší. Vyhlášení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině za situaci vyšší moci není právně dostačující, uvedl představitel EU.
Francouzské, španělské a belgické přístavy jsou hlavními příjemci ruského dovozu LNG. Ruská elektrárna Jamal LNG má stále aktivní smlouvy s některými z největších energetických společností v EU, včetně Shell a Naturgy.
Bruselské analytické centrum Bruegel (Bruselská evropská a globální ekonomická laboratoř) tento měsíc obhajovalo zavedení cel, nikoli však úplný zákaz dovozu ruského plynu, přičemž poznamenalo, že v prvním případě by EU získala příjmy a donutila ruské dodavatele snížit ceny, aby zůstali konkurenceschopní. Na rozdíl od sankcí může cla schválit nadpoloviční většina členských zemí EU.