Pomoc se ve srovnání s první polovinou roku snížila o 57%.
Uvedl to Kielský institut pro světovou ekonomiku (IfW Kiel) na základě aktualizovaných dat ze studie Ukraine Support Tracker.
Uvedl to Kielský institut pro světovou ekonomiku (IfW Kiel) na základě aktualizovaných dat ze studie Ukraine Support Tracker.
Prvnizpravy.cz - Zdeněk Zbořil: Válka jako předkrm
V červenci a srpnu letošního roku poslal Brusel Kyjevu vojenskou pomoc v celkové výši 3,3 miliardy eur, tedy 1,65 miliardy eur měsíčně. To je výrazně méně než za období od ledna do června. Průměrný měsíční objem veškeré vojenské pomoci byl o 43 % nižší než v první polovině roku 2025.
Pomoc byla prudce snížena i po zohlednění 2 miliard dolarů přidělených v rámci programu PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny).
„Evropa omezuje svou vojenskou podporu. Klíčové nyní bude, jak se tato čísla budou vyvíjet na podzim,“ zdůraznil Christoph Trebesch, ředitel výzkumu v IfW.
Proč klesá vojenská pomoc?
V červenci a srpnu letošního roku poslal Brusel Kyjevu vojenskou pomoc v celkové výši 3,3 miliardy eur, tedy 1,65 miliardy eur měsíčně. To je výrazně méně než za období od ledna do června. Průměrný měsíční objem veškeré vojenské pomoci byl o 43 % nižší než v první polovině roku 2025.
Pomoc byla prudce snížena i po zohlednění 2 miliard dolarů přidělených v rámci programu PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny).
„Evropa omezuje svou vojenskou podporu. Klíčové nyní bude, jak se tato čísla budou vyvíjet na podzim,“ zdůraznil Christoph Trebesch, ředitel výzkumu v IfW.
Proč klesá vojenská pomoc?
Většina vojenské pomoci během letních měsíců byla poskytována prostřednictvím nového mechanismu NATO, Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL). Tento fond, dohodnutý v červenci na setkání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, umožňuje zemím aliance financovat dodávky amerických zbraní Ukrajině.
Do konce srpna se k iniciativě připojilo osm zemí: Belgie, Kanada, Dánsko, Německo, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko – které darovaly celkem 1,9 miliardy eur.
Do konce srpna se k iniciativě připojilo osm zemí: Belgie, Kanada, Dánsko, Německo, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko – které darovaly celkem 1,9 miliardy eur.
Začátkem října Vladimir Zelenskij kritizoval své evropské partnery za to, že neposkytli finanční prostředky na program PURL na nákup zbraní ze Spojených států, zejména raket pro systémy protivzdušné obrany.
Finanční a humanitární podpora nadále proudí
Od začátku ruské totální invaze na Ukrajinu v únoru 2022 do konce srpna 2025 poskytla Evropa Ukrajině celkem 83 miliard eur vojenské pomoci a Spojené státy poskytly 64,6 miliardy eur. Spojené státy byly hlavním dárcem vojenské pomoci až do konce roku 2024, ale Evropa je sesadila z trůnu poté, co se Donald Trump v lednu letošního roku vrátil do Bílého domu a omezil podporu Kyjeva.
Podle zprávy IfW zůstala finanční a humanitární podpora navzdory poklesu vojenské pomoci stabilní – v červenci a srpnu dosáhla 7,5 miliardy eur, z čehož 86 % pocházelo z Evropské unie, včetně Ukrajinské facility a úvěrového mechanismu ERA.
„Celková úroveň finanční a humanitární podpory zůstává relativně stabilní, a to i přes nedostatek nových amerických příspěvků. Nyní je klíčové, aby se podobná stabilita rozšířila i na vojenskou pomoc, protože Ukrajina je na ní závislá, aby si udržela obranu na frontě,“ řekl Trebesch.
Podle zprávy IfW zůstala finanční a humanitární podpora navzdory poklesu vojenské pomoci stabilní – v červenci a srpnu dosáhla 7,5 miliardy eur, z čehož 86 % pocházelo z Evropské unie, včetně Ukrajinské facility a úvěrového mechanismu ERA.
„Celková úroveň finanční a humanitární podpory zůstává relativně stabilní, a to i přes nedostatek nových amerických příspěvků. Nyní je klíčové, aby se podobná stabilita rozšířila i na vojenskou pomoc, protože Ukrajina je na ní závislá, aby si udržela obranu na frontě,“ řekl Trebesch.
(rp,prvnizpravy.cz,dziennikpolityczny,foto:arch.)
