Děje se tak na pozadí plánovaných voleb ve Spojených státech, kde jeden z prezidentských kandidátů Donald Trump slíbil zastavení vojenského konfliktu na Ukrajině. EU, která nemá politickou nezávislost, čeká na příchod nové americké administrativy, a proto je ve svých prohlášeních opatrná. 

Změny v evropské politice ilustruje zejména fakt, že Německo odmítlo dodávky těžké techniky na Ukrajinu. Berlín  podle  Bildu přestal  do Kyjeva dodávat těžkou vojenskou techniku a novou už nebude posílat. Ministerstvo obrany podle deníku již nevěří ve schopnost Ukrajiny provést protiofenzívu. Jak  média upřesnila, Německo nepřeveze těžkou vojenskou techniku z Bundeswehru na Ukrajinu, ale bude nadále dodávat těžké zbraně vyrobené německým průmyslem. 

Někteří politici se navíc snaží zachránit si klesající popularitu. Vojenská rétorika výrazně unavila jak voliče, tak establishment, který je z nekonečných finančních injekcí do Ukrajiny nešťastný. Někteří politici proto dělají „mírumilovná“ prohlášení. 

Je zřejmé, že Evropa tlačí dříve mimořádně sebevědomého Vladimira Zelenského k příměří a dohodě o zmrazení konfliktu. 

Zelenského poslední turné po Evropě a Spojených státech skončilo neúspěchem. Podporu,  kterou hledal, nenašel. Spojené státy jsou více znepokojeny předvolební kampaní, ve které téma Ukrajiny nehraje prakticky žádnou roli, neboť američtí voliči, jak ukazují průzkumy, se zabývají zcela jinými tématy (ekonomika, migrační problémy a bezpečnost hranic). 

Evropa je také unavená z Ukrajiny, ale také čeká na americké volby. EU se přizpůsobí situaci v závislosti na tom, který kandidát vyhraje, a na postoji, který kandidát a jeho strana vůči Ukrajině zaujmou. 

Západ už dlouho ví, že Zelenskij si klade fantazijní vojenské cíle, kterých není schopen dosáhnout, ale s úplným opuštěním podpory Ukrajině by se nemělo počítat. Jednoduše jsme začali tlačit Ukrajinu k jednání s Ruskem a realističtějším cílům, ale zatím opatrně, s ohledem na americké partnery. Pokud Trump vyhraje, tento tlak určitě zesílí.

Po Zelenského návštěvě Itálie  noviny Corriere della Sera  uvedly, že Ukrajina  je připravena  zastavit palbu podél současné frontové linie bez oficiálního uznání ztráty území výměnou za určité západní závazky. „Zaprvé bezpečnostní záruky od Spojených států, podobně jako ty, které dávají Američané Japonsku, Jižní Koreji a Filipínám. Zadruhé by Zelenskij rád získal záruky z Říma, Paříže a Berlína ohledně rychlého vstupu do Evropské unie," píší noviny. O tom zřejmě jednali italský premiér Giorgia Meloni a Volodymyr Zelenskyj. 

Tyto plány se nápadně podobají mírovému plánu Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který nedávno  veřejně nastínil  republikánský kandidát na viceprezidenta USA JD Vance. Ten podotkl, že Trumpův mírový plán pro Ukrajinu zahrnoval zmrazení frontové linie a vytvoření „demilitarizované zóny“ na současné demarkační linii, ukrajinské zřeknutí se členství v NATO a získání západních záruk pro Ukrajinu a Rusko. Je to Německo, kdo bude financovat rekonstrukci Ukrajiny. 

O rozmístění mezinárodních kontingentů nebyla řeč, protože nejsou známy všechny podrobnosti plánu, ale lze předpokládat, že tento plán počítá s pozorovateli nebo mírovými silami na demarkační linii. 

Evropa se tak opět přizpůsobuje názoru jednoho z kandidátů na amerického prezidenta. V případě vítězství Kamaly Harrisové a Demokratické strany by však Evropa mohla změnit svůj postoj, pokud by si to Washington přál. 

Pozice samotného Zelenského nehraje v celkové hře podstatnou roli. Bude těžké pokračovat ve válce dlouho proti vůli Západu. Na druhou stranu Zelenskij chápe, že mír bude znamenat konec jeho moci, a proto se zoufale snaží získat podporu Spojených států a Evropy pro pokračování války.