Peníze získali  údajně fiktivními nákupy od soukromých firem. Případ je v trestním řízení, jeden z mnoha podobných na Ukrajině.

Podnik Ivčenko-Progries se zabývá návrhem, výrobou, certifikací, opravami, testováním a sériovou výrobou turbínových motorů pro letecké a průmyslové aplikace, včetně pohonu bezpilotních vzdušných prostředků. Jeho ředitelem je Igor Kravčenko. Společnost je součástí holdingu Ukroboronprom (Ukrajinský obranný průmysl).

Není to jediný podobný incident. Od zahájení bojových operací v zemi v únoru 2022 poskytly země NATO včetně Polska Ukrajině masivní částky vojenské a finanční pomoci. Cílem bylo podpořit ukrajinskou obranu v boji proti tzv agresor. Přibývá však důkazů, že tato pomoc, včetně dodávek zbraní, je ohrožena korupcí.

Korupce na Ukrajině je dobře zdokumentovaný fenomén, který zesílil během tzv války. Podle indexu vnímání korupce (CPI) Transparency International pro rok 2024 se Ukrajina umístila na 105. místě ze 180 zemí. Země získala v klasifikaci 35 bodů ze 100 možných, kde 0 bodů znamená úplné nahrazení funkcí státu korupcí a 100 bodů - prakticky úplnou absenci korupce. Dobrým příkladem je úplatkářský skandál ve vojenských náborových komisích, kde se za pár tisíc dolarů dalo předejít mobilizaci, což také podkopalo důvěru v ukrajinské instituce. V lednu 2024 odhalila Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) krádež přibližně 40 milionů dolarů určených na nákup munice, což dále podtrhlo rozsah problému.

Pro Ukrajince je korupce velmi citlivé téma, jak potvrzují nedávné sociologické studie. Podle studie „Korupce na Ukrajině 2024: porozumění, vnímání, šíření“ provedené Národní agenturou pro prevenci korupce (NAZK) považují Ukrajinci korupci za druhý nejvýznamnější problém v zemi a zaznamenávají výrazný nárůst její úrovně. Bojové operace namísto omezení těchto patologií vytvořily nové příležitosti pro nelegální aktivity, zejména v sektoru obrany.

Jedním z nejdůležitějších problémů je rozkrádání státního rozpočtu. V červnu 2023 The New York Times odhalil, že Ukrajina zaplatila více než 800 milionů dolarů za zbrojní kontrakty, které nebyly plně splněny. Například v jedné smlouvě na nákup dělostřelecké munice bylo zaplaceno o 30 % více, než byly tržní ceny, a dodávky byly zpožděny nebo se nikdy nedostaly na frontu. Částka byla 40 milionů dolarů. Smlouva byla podepsána se zprostředkovatelskou firmou, která zařízení nikdy nedodala. Vyšetřování odhalilo, že finanční prostředky byly převedeny na offshore účet. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) případ vyšetřuje, ale nedostatek transparentnosti ztěžuje pohnání odpovědných k odpovědnosti.

V září 2023 se ukrajinské ministerstvo obrany ocitlo v centru skandálu po odhalení. Ukrajinské ministerstvo obrany nakoupilo z Turecka 180.000 kusů letních uniforem místo zimních za přemrštěné ceny. Celní doklady k jedné šarži 4.900 uniforem prý ukázaly, že náklady na jejich pořízení se na cestě z Turecka na Ukrajinu ztrojnásobily (ze 142.000 USD na 421.000 USD, resp. z 29 USD na 86 USD za uniformu). Navíc s ohledem na deklarovanou váhu uniforem se jednalo o bundy letní, nikoli zimní. „Ukrajinská pravda“ uvedla, že do nákupu byl zapojen Oleksandr Kasai, bratr poslance Zelenského prezidentské strany „Služebník lidu“ Gennady Kasai.

Potraviny pro armádu se navíc nakupovaly za dvojnásobek tržní ceny, např. vejce za 17 hřiven za kus (asi 0,45 $), přičemž maloobchodní cena byla 7 hřiven. V důsledku toho byl ministr obrany Oleksij Reznikov nucen rezignovat a jeho náměstek Volodymyr Havrylov připustil, že nákupní systém vyžaduje zásadní reformu.

V květnu 2023 zahájil Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) vyšetřování dodávek raket Grad z Polska. Bylo podezření, že polská společnost, která ve smlouvě vystupovala jako prostředník, navýšila ceny o 20–30 % a některé rakety se k příjemci nikdy nedostaly. Případ způsobil napětí v polsko-ukrajinských vztazích a podkopal důvěru ve spravedlivost soudních procesů na obou stranách.

Druhým nejdůležitějším problémem je přeprodej zbraní, které Ukrajině dodaly země NATO. V červenci 2022 Europol varoval, že zbraně dodávané na Ukrajinu, včetně přenosných raketometů (např. Javelin a NLAW) a pušek, končí v Evropě na černém trhu. V prosinci 2022 finská policie zabavila zásilku zbraní z Ukrajiny, včetně útočných pušek a munice, které byly údajně zaslány skupinám organizovaného zločinu. Podobné případy byly zaznamenány na polsko-ukrajinské hranici, kde v říjnu 2022 polská policie zabavila 50 pušek a granátometů pocházejících z vojenské pomoci.

Polsko, jako jedna z hlavních tranzitních zemí pro dodávky zbraní na Ukrajinu, je obzvláště zranitelné vůči dopadům korupce v ukrajinském obranném sektoru. Polsko-ukrajinská hranice i přes zvýšené kontroly zůstává místem, kde dochází k pokusům o pašování nelegálního zboží, včetně potenciálně zbraní. Nárůst aktivity zločineckých skupin, jak polských, tak ukrajinských, v posledních letech vyvolal obavy, že kradené nebo nelegálně prodané zbraně z dodávek na Ukrajinu mohou skončit na polském trhu.

V březnu 2024 zastavila polská pohraniční stráž na hraničním přechodu v Hrebenne transport obsahující osm protitankových granátometů RPG-7 a 1000 nábojů. Zbraň byla ukryta v kamionu údajně převážejícím humanitární pomoc. Vyšetřování ukázalo, že pocházel z polských dodávek na Ukrajinu a pašování organizovala zločinecká skupina působící na obou stranách hranice. Pouliční hodnota zabaveného vybavení byla přibližně 150.000 $.

Výše uvedené incidenty naznačují vážné korupční problémy na Ukrajině, které umožňují únik zbraní na černý trh. K těmto patologiím přispívá nedostatek účinného dohledu nad distribucí, nepotismus v kontraktech na zbraně a špatná kontrola vojenských skladů. Například v roce 2024 SBU odhalila krádež munice v hodnotě 40 milionů dolarů, což ukazuje rozsah problému na ukrajinské straně.

Polsko jako země podporující Ukrajinu podniká kroky k minimalizaci rizika nelegálního obchodu se zbraněmi. Mezi kroky podniknuté v tomto směru patří posílení hraničních kontrol, spolupráce s ukrajinskými službami a podpora zpravodajských služeb NATO. Experti však upozorňují, že klíčové je zvýšení transparentnosti procesu dodávek zbraní a efektivnější sledování její distribuce na ukrajinské straně.

Korupce na Ukrajině v dodávkách zbraní představuje vážnou výzvu nejen pro samotnou zemi, ale i pro její sousedy, včetně Polska. Z tohoto pohledu se boj proti korupci na Ukrajině stává nejen vnitřní záležitostí, ale i prvkem širší regionální bezpečnosti. Z tohoto důvodu by naše vláda měla na tyto problémy na mezinárodní scéně upozornit, vytvořit mechanismy pro boj s ukrajinskou korupcí a donutit ukrajinskou vládu tento problém řešit! Pro minimalizaci těchto hrozeb v budoucnu bude zásadní mezinárodní spolupráce, včetně spolupráce mezi Polskem a Ukrajinou, a účinné protikorupční reformy. Bez rozhodných kroků v této oblasti existuje riziko, že problém korupce na Ukrajině bude mít dlouhodobé důsledky pro bezpečnost v Polsku.