Ve světě, kde roste geopolitické napětí a armády znovu získávají klíčový význam, se mnozí analytici a veřejnost ptají, která země je vlastně největší vojenskou mocností. Na tuto otázku se snaží odpovědět několik prestižních žebříčků. Dva z nejrespektovanějších, Global Firepower Index a Military Watch Magazine Force Index, nabízejí sice podobné, ale zároveň i v určitých ohledech rozdílné hodnocení.
Global Firepower Index: USA na špici, Česko v páté desítce
Podle analýzy think-tanku Global Firepower z roku 2024, která zohledňuje přes 60 různých faktorů (od počtu vojáků, techniky, přes ekonomiku až po logistiku a geografii), jsou nejsilnější vojenskou velmocí Spojené státy americké, následované Ruskem a Čínou. Zajímavostí je velmi těsný rozdíl mezi těmito třemi státy, kdy skóre USA činí 0,0699, Ruska 0,0702 a Číny 0,0706 (nižší hodnota znamená větší sílu).
Na dalších místech figuruje Indie, Jižní Korea, Velká Británie a Japonsko. První desítku uzavírají Turecko, Pákistán a Itálie.
Z evropských zemí se relativně vysoko drží například Francie (11.), Německo (19.) nebo Španělsko (20.). Česká republika se umístila až na 46. místě s indexem 0,7706.
„Výpočet indexu je podle think-tanku ‚založen na potenciální schopnosti každého státu vést válku na souši, na moři a ve vzduchu konvenčními prostředky‘,“ uvádí portál Global Firepower.
Force Index Military Watch: Jiná metodika, jiné pořadí
Odlišný přístup zvolil server Military Watch Magazine, který rozdělil země do třech „úrovní“ vojenské síly a hodnotil především schopnosti v letectví, námořnictvu a pozemních silách.
V 1. úrovni se nachází pouze tři státy:
1. USA
2. Čína
3. Rusko
Tato trojice je považována za globální supervelmoci s plně vyvinutými schopnostmi v oblasti jaderných zbraní, letadlových lodí, stíhacích letounů 5. generace a rozsáhlých pozemních sil.
Do 2. úrovně zařadili autoři žebříčku státy s vysokou regionální schopností a komplexní výzbrojí, například Indii, Jižní Koreu, Severní Koreu a Japonsko.
Ve 3. úrovni se nachází například Francie (8.), Spojené království (10.), Pákistán, Írán, Izrael, Austrálie nebo překvapivě i Alžírsko (13.).
Magazín Military Watch konstatuje, že „země 1. úrovně mají schopnost promítat sílu na globální úrovni, zatímco 2. úroveň ovládá regionální rovnováhu a 3. úroveň má sice významný vliv, ale omezený geograficky a technologicky.“ Úplný přehled žebříčku lze nalézt ZDE.
Zatímco Global Firepower se snaží o komplexní pohled s důrazem na kvantitativní faktory (počet tanků, letadel, vojáků), Military Watch se více soustředí na kvalitu výzbroje a schopnost sil působit mimo své území. Důsledkem je například umístění Velké Británie: v žebříčku Global Firepower je na 6. místě, ale Military Watch ji zařazuje až na 10. místo v rámci 3. úrovně.
Psali jsme:
Stejně tak Turecko, které je podle Global Firepower osmé, se v žebříčku Military Watch vůbec neobjevuje v první patnáctce.
Co z toho plyne pro Českou republiku?
S umístěním na 46. místě v žebříčku Global Firepower si Česká republika udržuje relativně stabilní pozici mezi menšími evropskými armádami. I když nepatří mezi vojenské velmoci, její schopnosti jsou v rámci regionu vnímané jako důležité, především díky účasti v misích NATO a OSN a modernizaci techniky.
V žebříčku Military Watch se Česko vůbec neobjevuje, což svědčí o tom, že jeho schopnosti globální projekce moci zatím nejsou považovány za zásadní.
Z obou žebříčků vyplývá jednoznačně: Spojené státy zůstávají hegemonem, zatímco Čína a Rusko drží silnou pozici. Naopak tradiční evropské mocnosti jako Francie, Velká Británie nebo Německo čelí konkurenci z Asie a Blízkého východu. A pro menší státy, jako je Česko, bude klíčová spolupráce v rámci aliancí, nikoli individuální síla.
„Ve výsledcích se tak zrcadlí více než šest desítek různých faktorů, které jsou k výpočtu použity,“ uvádí Global Firepower.
Ve světě, kde roste význam vojenské síly, je dobré vědět nejen kdo drží skutečnou moc, ale i jak se mění globální rozložení sil.
(dan, globalfirepower, militarywarch, foto: zai)
