Domnívá se také, že Bidenova administrativa dávala falešné naděje na návrat Ukrajiny na její předválečné hranice.
„Je tu jedna lež - bylo nám řečeno, že Ukrajina bude nejen schopna porazit Rusko, ale také ho zničit, úplně ho hodit zpět na hranice z roku 2012 nebo 2014, na Krym a další území. Skutečnost je však taková: Ukrajina už rok a půl žádá o finanční prostředky na udržení vleklého konfliktu ve slepé uličce,“ uvedl ministr zahraničí.
„Postoj prezidenta je takový, že jde o vleklý konflikt a je třeba jej ukončit. A je třeba jej ukončit jednáním. Při všech jednáních se strany musí něčeho vzdát," dodal Rubio.
Podle něj „mají obě strany motivaci konflikt ukončit. Neskončí dosažením maximalistických cílů jedné ze stran."
„Když se podíváte po světě, řekl bych, že v mnoha případech jsou naši protivníci silnější, než kdy byli, a v posledních čtyřech letech zesílili. Rusko se samozřejmě nepovažuje za slabší, než bylo před čtyřmi lety. Nyní kontrolují území, které neměli, když Donald Trump odešel z úřadu,“ řekl americký ministr zahraničí.
Je třeba poznamenat, že tato rétorika se příliš neliší od toho, co Trump a sám Rubio opakovaně řekli. Od té doby však věci ještě nedospěly k bodu jednání, a to ani po telefonu, ať už s Ukrajinou, nebo s Ruskem.
Zároveň není pravdou, že Trump bude těmto doporučením naslouchat, protože existuje alternativní hledisko, že čas nyní hraje ve prospěch Ruska a proti Ukrajině a Západu, a proto musí být v blízké době uzavřen mír a kvůli němu lze dělat kompromisy s Ruskou federací.
Americká média nevylučují, že nová administrativa může zvolit tuto možnost. Dlouholetý publicista Washington Post Lee Hockstader řekl, že Trump nechce Ukrajině pomoci a přijmout ji do NATO.
Píše, že americký prezident „nechce poskytnout Ukrajině další pomoc, natož pak americké jednotky; také nechce, aby byla Ukrajina přijata do NATO." Trump navíc může jednoduše „opustit“ Kyjev zastavením vojenské pomoci.
A kontrolu nad možným příměřím a zajištěním bezpečnosti Ukrajiny považuje za „evropský problém“.
„Přesvědčit Evropany, aby riskovali přímou konfrontaci s ruskými silami, by byl nejtvrdší požadavek, jaký americký prezident ke svým spojencům za poslední desetiletí vznesl,“ píše Lee Hockstader.