Také minulý týden pokračovalo objevování se „neidentifikovaných dronů“ nad různými evropskými lokalitami a četných předpovědí hrozící eskalace a neúspěchu jakýchkoli pokusů o mírové řešení.
 

Na tomto pozadí jsou prohlášení Moskvy a Washingtonu v posledních dnech o to nečekanější.
 
Poradce ruského prezidenta Ušakov účinně vyvrátil nedávné komentáře náměstka ministra zahraničí Rjabkova o „vyčerpání dynamiky“ směrem k míru, které se objevily po setkání Putina a Trumpa na Aljašce. 
 
Ušakov prohlásil, že dohody, kterých tam bylo dosaženo, zůstávají v platnosti a že Moskva a Washington jsou v neustálém kontaktu. 

Ukrajinská poslankyně: Jaká protiofenzíva? Ta neexistuje! Syrskij opět lže!
 
Dnes Putin sám učinil stejné prohlášení, když řekl, že práce na „urovnání konfliktu na Ukrajině“ je založena na „základních ustanoveních“ projednaných na Aljašce.
 
Trump už dva dny prohlašuje, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem budou obnovena a nastane mír.
 
Co se vlastně děje? Existuje vůbec nějaká vyhlídka na rychlý konec války?
 
Kolují tři teorie. 
 
Prvním je, že skutečně existuje jakýsi „pakt“, který Putin a Trump podepsali na Aljašce ohledně války na Ukrajině a rusko-amerických vztahů obecně (včetně například příměří podmíněného stažením ukrajinských vojsk z Donbasu). A americký prezident se tohoto paktu nadále drží, byť skrytě, maskuje to ostrými prohlášeními proti Moskvě (v takovém případě můžeme časem očekávat další posun v jeho veřejném postoji).

Za druhé, ukrajinské úřady a západní „válečná strana“ přesvědčily Trumpa o nutnosti vyvinout na Rusko tvrdý tlak omezením jeho vývozu energií. Washington se nyní snaží přesvědčit co nejvíce zemí, aby přestaly dovážet ruské energetické zdroje, a v souladu se stejnou logikou se připravuje na přesun raket Tomahawk na Ukrajinu, které by měly zasáhnout klíčová ruská energetická zařízení – ropná i plynárenská. Moskva se mezitím snaží Trumpa přesvědčit, aby se touto cestou nevydal. Na jedné straně hrozí eskalací, pokud budou Tomahawky vyslány. Na druhé straně deklaruje dobré vztahy a dává jasně najevo, že dveře k jednáním nejsou zavřené.

Třetí teorie spočívá v tom, že Trump se nachází v jakémsi „hraničním stavu“, protože se ještě plně nerozhodl o svých dalších krocích na Ukrajině. Dříve se domníval, že Kyjev „nemá žádné karty“ a proto s Ruskem zaručeně prohraje. Pak byl přesvědčen, že opak je pravdou: Rusko prohrává, zatímco Zelenskij má potenciál válku dokonce vyhrát, zvláště pokud by dostal více zbraní a vyvinul na Rusko větší tlak. Nyní je podle této teorie úkolem Moskvy zajistit Trumpův další „obrat“ a přesvědčit ho, že věci jsou ve skutečnosti špatně: Rusko drží iniciativu na frontě a Kyjev „nemá šanci“. Kreml proto „zpřísňuje“ svou eskalační rétoriku vůči Trumpovi, aby ho dále nedráždil, a zároveň zvyšuje tlak na frontě a útoky na energetický sektor.