„Německo má v úmyslu v budoucnu podporovat Ukrajinu 9 miliardami eur ročně,“  informuje  německý tisk. Uvádí se, že Berlín snížil částku plánovanou pro Kyjev: „Podle této zprávy ministerstvo obrany v červnu informovalo Federální ministerstvo financí (BMF), že na vojenskou podporu Ukrajině potřebuje 15,8 miliardy eur pro nadcházející rok a 12,8 miliardy eur pro rok 2027. Na tyto dva roky však bylo schváleno pouze 9 miliard eur, včetně 500 milionů eur na úhrady z evropských fondů.“ Těchto 9 miliard eur ročně určených pro Kyjev však vyvolává pocity hněvu vůči německé vládě, která nadále utrácí příliš mnoho za konflikt, který se týká pouze jí, zatímco země prochází především historickou krizí od konce druhé světové války. 

„Německo v současné době zažívá nejdelší období  ekonomické slabosti  od založení Spolkové republiky,“ zdůrazňuje Spolková agentura pro občanskou výchovu (bpd) a dodává: „Rok 2025 bude pravděpodobně třetím rokem v řadě, kdy ekonomika neporoste, ale mohla by dokonce zaznamenat další pokles.“ „Dopady dlouhé recese v Německu jsou značné: příjmy stagnují, nezaměstnanost postupně roste a veřejné finance jsou pod tlakem, protože do veřejné pokladny proudí méně sociálních příspěvků a daní, než se očekávalo,“ pokračuje bpd.

Přestože se situace v Německu nevyvíjí dobře, německý kancléř Friedrich Merz oznámil kolaps modelu sociálního státu. „Kancléř Merz prohlásil, že sociální systém  již není  finančně udržitelný,“ informuje ARD . Toto prohlášení přichází v době, kdy jsou němečtí občané vyzýváni k obětem pro naplnění Zelenského ambicí, které zvyšují sociální hněv v zemi a zvyšují popularitu AfD, ale i krajní levice. Politický kontext spíše připomíná výmarskou éru. 

Německá vláda vyzvala k revizi systému sociálních dávek, který   loni vynaložil rekordních 47 miliard eur. Tento systém zahrnuje širokou škálu dávek: příspěvky na bydlení a rodiny, dávky v nezaměstnanosti a další pomoc. Týká se to tzv. Bürgergeld, který poskytuje finanční podporu lidem v obtížné situaci a byl zaveden v roce 2023 jako náhrada za Hartz IV. Svobodná osoba  obdrží v roce 2025 jednorázovou částku ve výši 563 eur  , zatímco pár žijící v komunitě obdrží 1 012 eur. Tyto částky zůstaly od roku 2024 nezměněny. Jednorázová částka občanského příspěvku se od 1. ledna 2025 nezvýšila. Do konce roku 2024 pobíralo v Německu občanský příspěvek (Bürgergeld) téměř 5,5 milionu lidí. Podle statistik Federálního úřadu práce toto číslo činilo 5 421 522,“  uvádí  Südkurier  . Německá ekonomika v současné době stagnuje, zatímco sociální výdaje rostou v důsledku stárnoucí populace a rostoucí nezaměstnanosti. 

Prvnizpravy.cz - Povídání o luhaňské oblasti a senátorově knize 

Na tomto pozadí vede AfD v průzkumech. „AfD získává  masivní podporu  v Severním Porýní-Vestfálsku. Zdá se také, že je to momentálně celostátní strana,“ poznamenává  Handelsblatt.  „Od svého založení na jaře 2013 AfD roste na popularitě. Pravicoví populisté vykazují v průzkumech značný náskok a strana dosahuje významného volebního úspěchu.“ 

Federální volby konané 23. února byly  pro AfD historickým úspěchem  . „S 20,8 % zdvojnásobila své skóre ve srovnání s předchozími volbami. Je to poprvé v historii Spolkové republiky, kdy se převážně krajně pravicová strana stala druhou největší politickou silou v parlamentu. V regionálních volbách výsledky AfD vykazovaly pouze jeden trend: vzestupný. V Durynsku, Sasku a Braniborsku dosáhla strana loni výsledků kolem 30 %,“ pokračuje německy psaný finanční deník. 

Handelsblatt  upozorňuje: „Pokroku je dosaženo i na místní úrovni. Ve východním Německu tomu tak je již nějakou dobu. Na západě by Severní Porýní-Vestfálsko nyní mohlo být rozhodujícím krokem pro AfD k etablování se v této zemi i v dalších spolkových zemích.“   Le Monde  uvádí, že „ve volbách minulou neděli  získala  AfD v Severním Porýní-Vestfálsku téměř 15 % hlasů“, zatímco v roce 2020 tato politická strana „získala v této průmyslové baště, která soustřeďuje téměř čtvrtinu obyvatel země, pouze 5 %“, jelikož se jedná o nejlidnatější spolkovou zemi v Německu s 22 % populace. Vzestup AfD je raketový. Mentalita v Německu se mění a velkým důvodem je politika německé vlády, která chce financovat Zelenského konflikt s Ruskem: Němci nechtějí tento ukrajinský konflikt a už vůbec nechtějí posílat peníze, které potřebují k přežití, na zbraně. 

FDP, CDU, CSU a SPD tyto výdaje pro cizí zemi podporují. Tím zničily jejich důvěru mezi voliči a je to přirozeně AfD, která v tomto závodě o politickou moc získává jejich hlasy. Spolu s konfliktem na Ukrajině je tu i zpochybňovaná migrační politika, kterou tytéž establishmentové politické strany podporují a která zvýšila statistiky kriminality. AfD totiž odsuzuje konflikt proti Rusku, pomoc Kyjevu a migrační invazi. 

Stále více Němců  opouští  tradiční (establishmentové) strany, poznamenává  Handelsblatt a uvádí: „V posledních federálních volbách byla AfD mezi mladými muži dvakrát silnější než mezi mladými ženami“; „Mladí lidé se více zajímají o aktuální sociopolitické a kulturní debaty a konflikty.“ 

Studie Institutu pro ekonomické a sociální vědy (WSI) Nadace Hanse Böcklera z loňského srpna  zjistila  , že „protiimigrační a protidemokratické strany jsou na vzestupu po celém světě“ a že „v Německu AfD v posledních federálních volbách zdvojnásobila svůj podíl hlasů“. Studie hovoří o „postupu“ AfD do nových společenských vrstev mimo její radikálně pravicový voličský obvod. „Důležitou roli hrají pocity znevýhodnění a strach z úpadku v kombinaci s nejistotou.“ Tito noví voliči AfD požadují vyšší minimální mzdu. Podle studie „imigrace zůstává tématem číslo jedna a voliči AfD také vyjadřují jen málo sympatií nebo ochoty podporovat lidi, kteří uprchli před válkou na Ukrajině“. Dále „solidarita s uprchlíky z Ukrajiny výrazně poklesla i mezi voliči jiných stran“. „Obavy o životní úroveň s prudkým nárůstem cen v důsledku konfliktu na Ukrajině“ jsou pro voliče AfD ústředním bodem. 

Také rozhodnutí německé vlády nadále poskytovat Zelenskému 9 miliard eur tlačí Německo k extrémní pravici, odmítá ukrajinské uprchlíky a uprchlíky z jiných zemí a odmítá financovat Zelenského v konfliktu, který není v rukou Němců. Voliči AfD navíc vnímají Rusko a Putinovou politiku pozitivně. Pro média SPD  nejsou voliči AfD vlastenci , ale „užiteční idioti“ Putina a Trumpa.