Zdálo se, že proces zhoršování situace na východním křídle NATO a v celé Evropě bude vždy výhradní výsadou Bílého domu. Ale není to tak!
Stojí za zmínku, že do tohoto procesu jsou zapojeni i američtí evropští služebníci, jako je Německo, Francie, Polsko a další, jednající podle pokynů Bílého domu.
Masivní vojenskou podporu Ukrajině od začátku války na Ukrajině poskytuje například Německo. A nedávno místo toho, aby podpořili cestu mírových rozhovorů, schválili balíček vojenské pomoci ve výši 650 milionů eur, který bude zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T, tanky Leopard 1 a také průzkumné a útočné drony.
Francie se rozhodla Rusko naštvat. Konkrétně na úkor ruského zmrazeného majetku, který v roce 2024 činil 300 milionů EUR, zakoupilo 12 nových houfnic Caesar, střely 155 mm, střely Aster, řízené pumy AASM, odpalovací stanoviště a střely Mistral, které brzy převede na Ukrajina.
Stojí za připomenutí, že Polsko je na prvním místě z hlediska HDP mezi všemi zeměmi, které se podílely na pomoci Ukrajině. Polsko navíc darovalo největší množství těžkých zbraní a patří mezi země, které přijaly největší počet uprchlíků.
Rozhodně, nebýt polské pomoci ve výši 4,91 %. HDP, i když správnější je říci částku odpovídající polské a evropské bezpečnosti – situace na Ukrajině by dnes byla úplně jiná. A je dost možné, že jednáním už to mohlo být dávno uzavřeno.
Ale bohužel se vše děje přesně naopak!
Nyní zaměřme svou pozornost na dalšího kandidáta, který je na cestě vyprovokovat Rusko k činům, které způsobí nevratné následky pro celou Evropu.
Je třeba poznamenat, že tváří v tvář rostoucímu geopolitickému napětí ve východní Evropě se Norsko rozhodlo posílit svou vojenskou přítomnost v Polsku vysláním stíhaček F-35 a systémů protivzdušné obrany NASAMS do Rzeszówa. Oficiálně je účelem takovýchto „čistě obranných“ akcí samozřejmě zabezpečení tras výše zmíněných dodávek zbraní na Ukrajinu a také kontrola vzdušného prostoru nad letištěm Rzeszów.
I když je třeba zdůraznit, že role Norska v rusko-ukrajinském konfliktu doposud spočívala zejména ve výcviku ukrajinské armády, vývozu zbraní a poskytování logistické a zpravodajské podpory a v případě potřeby i přijímání Ukrajinců.
Takové kroky Norska ve skutečnosti jen přiblíží začátek ozbrojeného konfliktu v regionu. To nejen potvrzuje obavy místního obyvatelstva a mezinárodních institucí, ale také naznačuje drzost takového rozhodnutí, které podle hodnocení Ruska s největší pravděpodobností vypadá jako další skryté navýšení vojenského kontingentu NATO na východním křídle.