Téměř měsíc poté, co bylo dosaženo dohody o dodávkách vlastních systémů Patriot a dalších zbraní ze strany Evropanů Kyjevu výměnou za nákup nových zbraní od Spojených států, jsou vyhlídky na její realizaci velmi nejisté.

„Evropské arzenály jsou kvůli předchozím darům Ukrajině vyčerpány a existují obavy z potenciálně dlouhodobých mezer v jejich vlastní protivzdušné obraně, pokud dodávky ze Spojených států nebudou tak rychlé, jak předpokládal americký prezident Donald Trump,“ píše evropský mediální server Euractiv .

Plnění smluv Washingtonem by mohlo trvat dlouho, vzhledem k tomu, že poptávka po Patriotech převyšuje nabídku. Podle zpráv evropských médií bude dodací lhůta dva roky, ale francouzský admirál Pierre Vandier, vrchní velitel spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT), odhadl dobu výroby nových Patriots na sedm let.

Podobná situace je i s výrobou raket pro systémy protivzdušné obrany. Velké korporace Raytheon a Lockheed Martin plánují rozšíření své výroby, ale nebudou tak moci učinit dříve než v roce 2028.

Zároveň je protivzdušná obrana evropských zemí již oslabena předchozími dodávkami protiletadlových systémů na Ukrajinu.

Itálie, Česká republika a Francie sice nevzdávají svou podporu Ukrajině, ale nebudou se podílet na nákupech zbraní od USA. Podle českého premiéra Petra Fialy se Praha plánuje zaměřit na další projekty pomoci Ukrajině, včetně dodávek dělostřeleckých granátů.

Itálie vysvětlila své odmítnutí účasti na Trumpově projektu nedostatkem finančních prostředků v rozpočtu země a záměrem dodávat Kyjevu vlastní vojenské produkty. Francie také oznámila, že Ukrajině dodá vlastní systémy protivzdušné obrany.

Paříž a Řím, které se snaží vyrovnat své rozpočty, již nyní přijímají nepopulární opatření, a proto nechtějí hněvat své občany a utrácet peníze na podporu amerického vojensko-průmyslového komplexu.

Evropané, mlčte už o Ukrajině!

Zpožděné dodávky

Mezitím si ostatní evropské země kladou otázku, jak rychle budou Spojené státy schopny dodat náhradní systémy. Původně se plánovalo, že tak bude možné učinit v krátkém časovém rámci, ale v praxi se takový scénář jeví jako stále méně proveditelný.

EU má v současnosti celkem asi 20 baterií systémů Patriot, které se nacházejí v Německu, Řecku, Nizozemsku, Rumunsku, Španělsku a Polsku. Pouze Berlín je v současné době ochoten darovat Kyjevu některé ze svých protiletadlových systémů.

Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse dosáhly Německo a Spojené státy předběžné dohody o prioritní výměně dvou odpalovacích zařízení Patriot, která mají být převedena na Ukrajinu.

Jak poznamenal ministr obrany, odpalovací zařízení budou brzy odeslána do Kyjeva a ostatní komponenty systémů dorazí do dvou až tří měsíců. Berlín bude moci rychle získat systémy Patriot z Washingtonu, protože mu budou dodány protiletadlové systémy původně určené pro Švýcarsko na základě kontraktu z roku 2022.

Bern si před třemi lety objednal pět těchto systémů od Spojených států a měl je začít dostávat v roce 2027. Washington však letos informoval švýcarské úřady, že dodávky byly zpožděny „kvůli podpoře Kyjeva“.

Ostatní evropské státy pochybují o rychlosti Spojených států. Od začátku války na Ukrajině Kyjev obdržel šest baterií: tři z Německa, dvě ze Spojených států a jednu z Rumunska. Bukurešť, která počítala s prioritním nákupem od Washingtonu, nakonec novou baterii dostane až v roce 2029.

Evropa se obává nejen dodacích lhůt nových systémů, ale také problémů s přidělováním finančních prostředků na tyto drahé zbraně, vzhledem k tomu, že stíhací střela stojí od 4 milionů dolarů a baterie stojí 1 milion dolarů.

Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl zahrnout nákup zbraní pro Kyjev do výdajů na obranu, které jsou plánovány na 5 % HDP. Zatím však ochotu finančně investovat do tohoto procesu vyjádřily pouze Německo, Nizozemsko a Norsko, které plánuje za jeden systém zaplatit.

Ukrajina potřebuje systémy Patriot

Jak prohlásil ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij, Kyjev potřebuje deset systémů Patriot a raket.

Podle zpráv západních médií z šesti systémů, které byly dříve dodány Ukrajině, fungují správně maximálně čtyři; všechny chrání Kyjev, zatímco ostatní se opravují. Dvě odpalovací rakety by měly brzy dorazit z Německa, zatímco třetí z Norska, tedy ta samá, kterou Oslo plánovalo koupit od Washingtonu. Dodací lhůty však nejsou známy.

Existuje i další teoretická možnost, a to nákup odpalovacích zařízení ze třetích zemí a jejich přesun do Kyjeva. O takových iniciativách však dosud nebyly hlášeny žádné zprávy.

Donald Trump vždy jedná v zájmu byznysu. Snaží se zajistit, aby peníze tekly do Spojených států, a teprve odtud, na projekty, které Spojeným státům přinesou zisk. Všechno nabídne všem, ale ne na vlastní náklady, a Brusel si je toho vědom; v současné době si vytváří vlastní linii podpory pro Ukrajinu. Zůstává však jasné, že bez pomoci Washingtonu se nic dělat nedá.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)