Na economictimes.indiatimes.com vydali 5.6.2025 článek „Pákistánský expert vypustil bombu, tvrdí, že USA provozují leteckou základnu Nur Khan; Dokonce ani pákistánské armádě není dovoleno vstoupit“.

Tvrzení pákistánského bezpečnostního experta Imtiaze Güla, že letecká základna Nur Khan je pod americkou kontrolou, vyvolalo kontroverzi, zejména po indickém úderu. 

V tisku, ale i v různých analýzách, se píše o vojensko – technické spolupráci Pákistánu s Čínou, ale zdá se, že realita je složitější.

USA prý v zákulisí rychle jednaly, aby zabránily dalšímu zhoršení situace. Ministr zahraničí Marco Rubio a další papaláši z USA aktivovali nouzové diplomatické kanály ke zmírnění krize. K příměří došlo ale až po přímých jednáních Indie a Pákistánu.

Čtyřdenní válka poodhalila tichou intervenci signalizující skrytý strategický význam pákistánských základen pro USA. 

Ochota Pákistánu poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny začal v 50.tých letech - průzkumné mise U-2 z letecké základny Badaber v Péšávaru. V tzv. válce proti teroru využívali Pákistán k útokům bezpilotními letouny, shromažďování zpravodajských informací ak  logistickým operacím v Afghánistánu. 

Dalším důvodem podpory je zabránit Pákistánu, aby se plně dostal pod čínskou kontrolu. Čínsko-pákistánský ekonomický koridor (CPEC), důležitý projekt pekingské iniciativy Pásu a cesty, zahrnuje velké investice do infrastruktury – jako jsou dálnice, přístavy a energetická zařízení – samozřejmě mají potenciální vojenské využití.

Pro Čínu je Pákistán strategickou baštou proti Indii. Ale není spojencem. Pákistánský vojenský establishment je znám dvojakostí. Pákistán toleroval, že afghánský Taliban měl v pákistánském příhraničí podpůrné základny v boji proti tzv. spojencům s USA v Afghánistánu.

Během války proti terorismu si Pákistán zajistil miliardovou americkou pomoc a zároveň poskytoval útočiště elementům Talibanu a teroristické sítě Haqqani.

Dnes může tentýž vojenský aparát skrytě spolupracovat s americkými strategickými cíli – potenciálně na úkor čínských zájmů. Nelze se divit, že Idress Aftab, indický analytik v Centru pro výzkum zahraniční politiky v Novém Dillí uvedl:  „Pro Čínu je ponaučení jasné: její strategické investice v Pákistánu jsou podmíněné a účelové. Možnost zrady existuje, zvláště když se jedná o vojenský establishment, který historicky upřednostňoval přežití a výhody před ideologickou loajalitou.“

Letecká základna Nur Khan/Núr Chán se stala mediální hvězdou, jak dokazuje také informace ze CNN v článku: „Indické údery zasáhly leteckou základnu Nur Khan spojenou s jadernými zbraněmi, pákistánští insideři (zasvěcenci, ti, kdo využívá důvěrné informace) potvrzují škody.“ (CNN-News18, 09. června 2025)

V článku uvedli: „…Letecká základna Nur Khan je všeobecně považována za víceúčelovou páteř pákistánského letectva. Pákistánská letecká základna Nur Khan, která je považována za kritický uzel v pákistánské vojenské infrastruktuře, utrpěla značné škody při přesném úderu Indie během operace Sindoor, potvrdily satelitní snímky.
… Zpravodajské zdroje potvrzují, že indické údery byly zaměřeny na klíčovou infrastrukturu včetně přistávacích drah, radarových stanic, hangárů a podzemních opevněných zón. Satelitní snímky odhalily zničení operačního komplexu a velitelských vozidel…, stejně jako dopady kráterů v blízkosti oblastí, o kterých se předpokládá, že jsou skladovány citlivé nebo s jadernou základnou spojenou… 
… v předchozí zprávě CNN-News18 bylo uvedeno, že se Pákistán záměrně vyhýbá odklízení trosek na základně, protože se obává, že by to potvrdilo rozsah škod. Zdroje uvádějí, že byl vydán rozkaz zdržovat odklízecí práce, aby se zastřelo satelitní vyhodnocení dopadu úderu.

Pákistánská armáda se snaží škody bagatelizovat. Zpravodajské agentury však na základě satelitních snímků s vysokým rozlišením potvrdily, že při úderu mohlo být poškozeno přibližně 20 % operační infrastruktury pákistánského letectva. Mobilní velitelská střediska, pozorovací systémy, jako je Saab Erieye AWACS, a další kritické prostředky byly vážně ohroženy. Situaci dále komplikuje blízkost základny k pákistánským jaderným prostředkům. 

Schopnost Indie zasáhnout takto opevněné a symbolicky významné místo je silným signálem nejen o jejích schopnostech úderu dlouhého dosahu, ale také o mezerách v pákistánském systému protivzdušné obrany. Nejvyšší představitelé poznamenávají, že útok obešel systémy zachycení balistických raket a přímo se zaměřil na strategickou infrastrukturu vysoké hodnoty.

Přetrvávající mlčení Pákistánu a jeho neochota sdílet pozemní vizuální záběry z Núr Chánu jen umocňuje dojem, že se jedná o velkou vojenskou a politickou ostudu. „Nejde jen o materiální škody, ale i o psychologický úder do jádra pákistánského obranného establishmentu," uvedl pro CNN-News18 vysoce postavený zpravodajský důstojník…