V ranních hodinách 10. července 2025 byl v kyjevské čtvrti Holosiiv zastřelen vysoce postavený ukrajinský důstojník plukovník Ivan Voronych, klíčová postava Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Útok se odehrál na rušné ulici, uprostřed bílého dne. Střelec vypálil pět přesně mířených ran s tlumičem, následně uprchl a zanechal na místě tělo muže, který stál v čele ukrajinských speciálních operací. Tato vražda nebyla pouze zločinem, byla vzkazem.
Jak upozornil britský server UnHerd, šlo zřejmě o akt ruské odvety. „Kreml nyní chce ukázat, že dovede proniknout i na nepřátelské území,“ uvedla investigativní reportérka Bethany Elliott.
Podle informací ukrajinských úřadů byl Voronych delší dobu sledován, zřejmě prostřednictvím vnitřního agenta nebo pokročilých technologií. Tři dny po atentátu oznámila SBU, že zlikvidovala dva členy ruské špionážní buňky, kteří byli s vraždou spojeni. Při zásahu, který měl formu přímé protiteroristické akce, údajně došlo k přestřelce, při níž oba agenti FSB zemřeli.
Západní analytici varují, že incident představuje přelom. Rusko se z defenzivy, po řadě úspěšných ukrajinských dronových úderů hluboko v ruském vnitrozemí, vrací ke starým metodám asymetrické války. Do popředí se vrací tzv. „černá operativa“, tedy metody vycházející z praxe KGB, které využívají nejen klasické rozvědky, ale také teroristické skupiny či kriminální struktury jako nástroje hybridního konfliktu.
Podle Elliottové stojí za novou vlnou ruských operací útvar zvaný Department of Special Tasks, složka, která funguje paralelně k FSB i GRU, a která má údajně přímý přístup k prezidentovi Putinovi. Právě tato jednotka má mít na starosti fyzickou likvidaci cílů v zahraničí, včetně atentátů, sabotáží a únosů.
Případ Voronyče navíc eskaloval po mediálním zásahu extremistické skupiny The Base, která se k vraždě přihlásila. Tento krok vzbudil v Evropě značné obavy, protože skupina má kořeny v USA, ale v posledních letech se podle zpravodajských služeb rozrostla v postsovětském prostoru, kde působí jako krycí organizace pro ruské zpravodajské akce. „Střelba na plukovníka SBU není konec, ale teprve začátek,“ uvedli zástupci skupiny v prohlášení na šifrovaném kanálu.
Incident je třeba vnímat jako součást širšího trendu. Od roku 2022 čelí Evropa i Ukrajina nárůstu případů sabotáží, výbuchů, požárů v muničních skladech i pokusů o atentáty, často maskovaných jako nehody nebo kriminální akty. Tyto útoky se odehrávají i v relativně bezpečných zemích, jako je Německo, Polsko nebo Švédsko.
Souběžně s tím pokračuje ruská operace zvaná „hybridní infiltrace“, která zahrnuje nábor radikalizovaných jednotlivců, často mladistvých nebo osob z kriminálního prostředí, přes aplikace jako Telegram nebo VK. Ti jsou následně využíváni jako nástroje pro provádění fyzických útoků, nebo alespoň ke sledování vytipovaných osob.
Psali jsme: Ruské jaderné síly v pohybu. Moskva mění taktiku po šokujícím útoku
Západní bezpečnostní služby přiznávají, že čelí narůstající složitosti těchto operací. Na rozdíl od dřívějších klasických špionážních struktur dnes ruská strana operuje v síti decentralizovaných a částečně autonomních buněk, jejichž operace není snadné přímo spojit s Moskvou.
Atentát na Ivana Voronyče tak není pouze tragédií, ale jasným signálem. Ruská Federace obnovila svou ofenzivu na zcela nové frontě. A tou je psychologická a zpravodajská válka. Výběr cíle, načasování i mediální dopad události ukazují na důmyslně plánovanou akci s jediným cílem: destabilizovat ukrajinské vedení a ukázat slabiny v bezpečnostních strukturách.
Odpověď Ukrajiny byla rychlá a efektivní, ale do budoucna bude klíčová mezinárodní spolupráce. V době, kdy se geopolitická špionáž prolíná s extremistickou ideologií a digitálními nástroji, není bezpečí žádného důstojníka či politika garantováno. A jak ukazuje Kyjev - ani za bílého dne, ani ve vlastním městě.
(Beneš, UnHerd.com, foto: zai)
