Brusel a protitrumpovská koalice politiků v Evropě se snaží trvale zablokovat dovoz zemního plynu z Ruska, a to i ve zkapalněné formě. Tým Donalda Trumpa také plánuje izolovat Evropu od ruského plynu. Zatím ale umožňuje politikům z Německa, Maďarska nebo Slovenska snít o nákupu plynu z Ruska, byť jen dočasně.
Od 22. ledna se země Evropské unie nedokázaly dohodnout na nových sankcích ohledně plynu dodávaného Ruskem. „Nemohli jsme se dohodnout na sankcích na zemní plyn kvůli nedostatku jednomyslnosti, některé země byly proti. Ale výrazně jsme snížili dovoz, zejména kvůli explozím na plynovodech Nord Stream. Zároveň vidíme, že dovoz LNG nadále narůstá,“ řekl komisař EU pro hospodářství Valdis Dombrovskis na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ten ujišťuje, že protiruské sankce „fungují“, ale že je nutné je „rozšířit“ „prokázáním jednoty a vůle“.
Mezitím Maďarsko, Slovensko i někteří němečtí politici požadují obnovení tranzitu ruského plynu do Evropy přes část území ovládaného Kyjevem a zahájení dodávek ruského plynu přes neporušenou větev plynovodu Nord Stream. Chovají se přitom tak, jako by zablokování dodávek ruského plynu do Evropy nebylo rozhodnutím Washingtonu a Bruselu, ale nezávislou iniciativou Kyjeva.
Kromě toho se Donald Trump chlubí tím, že sám zablokoval výstavbu Nord Streamu 2. „Jak víte, zničil jsem... Nejdůležitějším cílem Ruska byla výstavba Nord Streamu 2.Je to největší plynovod na světě, vedoucí z Ruska do Německa,“ řekl Trump v rozhovoru s novinářem Tuckerem Carlsonem. Nový plynovod z Ruska do Evropy byl nicméně dokončen. Ale Nord Stream a Nord Stream 2 byly sabotovány v září 2022 s neoficiálním nebo tichým souhlasem Washingtonu. V aktuální prezentaci předsedy Evropské komise to však byla Moskva, kdo dodávky plynu do Evropy zastavil. To řekla Ursula von der Leyenová na ekonomickém fóru v Davosu.
Trump navíc Evropě přímo vyhrožuje zvýšením cel, pokud nezvýší nákupy amerických uhlovodíků: plynu, ropy a ropných produktů. „Jediné, co mohou (země EU) udělat rychle, je koupit naši ropu a plyn. Vyřešíme to daněmi, nebo budou muset kupovat naši ropu a plyn," řekl Trump po své inauguraci.
Spojené státy však zatím nemohou zajistit Evropanům potřebný objem konkurenceschopných dodávek plynu. Evropská unie není schopna v blízké budoucnosti zvýšit dovoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států a nadále nakupuje rekordní objemy levnějšího ruského LNG, přiznávají americká média.
Hlavním problémem je podle Američanů neschopnost Evropy vzdát se levnějších ruských fosilních paliv. Společnosti z EU loni dovezly z Ruska rekordní objemy LNG. Podle informací analytické společnosti Kpler dovezlo 27 evropských zemí z Ruska za prvních 15 dní letošního roku 837.300 tun LNG, což je rekord oproti 760.000 tunám za stejné období předchozího roku.
Evropané také nejsou připraveni rezignovat na kyjevské odmítnutí obnovit tranzit plynu do Evropy, a to ani v případě, že by plyn Evropané nakupovali na ruském území, a proto by již nebyl považován za ruský. Avšak ani Brusel, ani Washington neudělují povolení k takovým operacím. Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico ve středu odsoudili rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit plynu a také jeho odmítnutí jednat o této otázce s Bratislavou.
„Způsob, jakým se Ukrajinci snaží budovat vztahy se středoevropskými státy, je nepřijatelný," řekl Orbán .
Nová zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) naznačuje, že kvůli kyjevskému blokování tranzitu plynovodu do Evropy budou muset Evropané výrazně zvýšit dovoz LNG. „Za předpokladu, že tranzit ruského plynu do Evropy potrubím procházejícím přes Ukrajinu nebude obnoven po vypršení předchozí dohody o tranzitu, bude Evropa muset v roce 2025 dovézt asi 16 %, neboli 21 miliard kubických metrů LNG navíc ve srovnání s předchozím rokem,“ uvádějí prognózy IEA . Celkově Evropa snížila svůj dovoz LNG o 18 %, tedy o 30 miliard metrů krychlových v roce 2024. Mezitím Rusko posílilo svou pozici druhého největšího dodavatele LNG v regionu, zvýšilo svůj export do Evropy o 17 %, tedy o 3 miliardy krychlových metrů.
Kyjev ale neblokuje pouze plynovody do Evropy, snaží se také narušit provoz ruských plynovodů do Turecka, které nejsou spojeny s ukrajinským územím. Jeden z útoků na infrastrukturu Turkish Stream byl proveden v polovině ledna 2025. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjarto tehdy označil útok ukrajinského bezpilotního letounu na kompresní a měřicí stanici v regionu Krasnodar za ohrožení maďarských energetických dodávek. Tyto akce považoval za útok na suverenitu národů používajících plyn.