Krátce před klíčovým listopadovým referendem získává švýcarská debata o dědické dani nový rozměr. Deník Blick přinesl svědectví starosty obce Hergiswil v kantonu Nidwalden, že se v posledních týdnech skutečně odhlašují multimilionáři, kteří chtějí předejít možným dopadům iniciativy Juso. Podle jeho slov nejde jen o výhrůžky, ale o konkrétní přesuny, které se objevily těsně před hlasováním.
Podstata návrhu je přitom jednoduchá a současně mimořádně razantní. Iniciativa mladých socialistů nazvaná Pro budoucnost prosazuje federální daň z dědictví a darů se sazbou padesát procent na částky převyšující padesát milionů franků. Vše pod touto hranicí by zůstalo bez zdanění a výnos má financovat sociálně spravedlivá klimatická opatření. Parametry návrhu potvrzuje federální ministerstvo financí i veřejnoprávní rozhlas a televize SRF, která shrnuje klíčové body a připomíná, že k přijetí je nutná většina lidu i kantonů.
Nidwaldenský Hergiswil patří dlouhodobě mezi obce s mimořádně vysokou koncentrací velmi bohatých rodin. Podle přehledu kantonální vlády a zpravodajství médií zde žilo v roce 2021 devětapadesát osob s majetkem nad padesát milionů franků, přičemž v celém kantonu šlo zhruba o sto lidí. Tato čísla citovala už na jaře domácí média a později je převzala i další zpravodajství. Pokud by právě tito plátci odešli, zátěž by se přenesla na zbytek obyvatel. Starosta Hergiswilu proto varuje, že v extrémním scénáři by se pro udržení příjmů musely místní sazby daní skokově zvednout. Modelové propočty, které zveřejnil server Watson, připouštějí, že v nejhorší variantě by kantonu chyběly desítky procent příjmů z majetkových daní a citelně by klesly i výnosy z daní z příjmu.
Obavy nejsou omezené jen na Nidwalden. V Hergiswilu i v dalších místech, například v Gstaadu v obci Saanen, zaznívají varování, že přijetí iniciativy by znamenalo odliv tradičních rodinných firem a zásah do rozpočtů obcí i do plánovaných projektů. Blick popsal atmosféru v Hergiswilu jako velmi vyhrocenou a zaznamenal téměř jednotné odmítání návrhu mezi místními, kteří se obávají prodeje podniků a rozbití dlouhodobě budovaných struktur.
Veřejná debata se dramatizovala už v létě roku 2024. Jeden z nejznámějších průmyslníků země, Peter Spuhler, spojovaný se Stadler Rail, tehdy uvedl, že kvůli hrozbě okamžité účinnosti a obavám z retroaktivních dopadů zvažuje odchod do zahraničí. Argumentoval tím, že veškeré jmění je navázané na podniky, takže by případná daň znamenala nucený prodej významných podílů. Tento signál odstartoval vlnu reakcí a obavy z odchodu nejbohatších se staly součástí širší politické diskuse.
Federální vláda doporučuje iniciativu odmítnout a zdůrazňuje, že navrhovaná federální daň by zasahovala do kantonálních kompetencí a přinesla nejistotu pro rodinné podniky. Vysvětluje také, že prahové hodnoty i sazba jsou nastavené velmi vysoko, takže by počet přímých poplatníků byl omezený, ale dopady by se přelily do chování investorů a firem. Nezávislí zpravodajové SRF i Swissinfo v posledních týdnech upozorňují, že iniciativa naráží na odpor většiny parlamentu a že první celostátní průzkumy ukazují převahu odpůrců, ačkoli se vede intenzivní kampaň a mladí socialisté chtějí téma bohatství a klimatu udržet ve veřejném prostoru.
Kantonské statistiky z posledních let ukazují, že malé a středně velké obce jsou vysoce citlivé na pohyb několika málo top poplatníků. Pokud by kombinace odchodů a přecenění majetku snížila daňový základ, vzniká v rozpočtech okamžitý tlak na škrtání a na růst místních sazeb. Nidwalden to naznačil ve svých dřívějších materiálech a debaty o daňové rovnováze kanton vede už více než deset let. I když jde o starší dokumenty, dobře ilustrují, jak velmi malé počty velmi bohatých lidí generují velkou část výnosu, a proč se ztráta byť několika z nich v malém kantonu rychle projeví.
Zastánci iniciativy argumentují, že se daň týká jen velmi úzké skupiny a že je legitimní požadovat vyšší solidaritu při financování přechodu na udržitelnou ekonomiku. Odpůrci naopak varují před prodejem rodinných podniků a přesunem firem i lidí do zahraničí. Tento konflikt rámují také profesní a podnikatelské svazy, které spouštějí kampaně s varováním před dlouhodobou škodou pro průmyslovou základnu a rozpočty. Polemika se tak přelévá mezi sociální spravedlnost a konkurenceschopnost ekonomiky a do hlasování vstupuje srozumitelný strach z nenapravitelných přesunů kapitálu i ztráty know-how.
Debata o Hergiswilu zároveň odhaluje slabé místo švýcarského modelu, který spoléhá na vysokou míru fiskální autonomie kantonů a obcí a na jejich schopnost přitahovat movité poplatníky. Koncentrace extrémně bohatých v několika málo adresách vytváří pro místní rozpočty riziko hroudy. Proto i ohlasy z regionů typu Saanen nebo Crans Montana jsou obezřetné. Buď přiznávají nervozitu před hlasováním, nebo se zdržují komentáře a drží se formální neutrality. Když deník Blick navštívil Hergiswil, našel atmosféru, kde se mísí loajalita k místním firmám se strachem z budoucího zdanění a z přerušení generační návaznosti v rodinných společnostech.
Co bude dál závisí na dvou proměnných. Tou první je volební výsledek 30. listopadu. Z prvních celostátních šetření vyplývá, že iniciativa zřejmě naráží na odpor, ale veřejná debata může ještě pohnout preferencemi, zejména ve francouzsky mluvících kantonech. Druhou proměnnou je chování nejbohatších před samotným hlasováním. Pokud by se skutečně potvrdil trend preventivních odchodů, dostanou i odpůrci iniciativy do rukou silný argument o okamžité škodě, ať už návrh projde nebo ne. První signály popsané v Blicku z Hergiswilu a starší reakce průmyslníků jako Peter Spuhler ukazují, že právě toto je v příštích týdnech nejcitlivější bod celé kampaně.
(Beneš, Blick.ch, foto: zai)
