Studie publikovaná v listopadu 2024 na portálu tandfonline.com se zabývá tím, jak změna pohlavní kategorie ovlivňuje soutěžní úroveň transgender sportovců, zejména transžen a transmužů. Výzkum zahrnuje analýzu 68 sportovců z různých odvětví, kteří po přechodu změnili pohlavní kategorii. Studie ukázala, že 41 % transžen (osob narozených v mužském těle, které přecházejí na ženskou pohlavní kategorii) po změně pohlavní kategorie dosáhlo zlepšení v soutěžní úrovni. Tento fakt vyvolává pochybnosti o tom, zda současná pravidla Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a dalších sportovních organizací jsou dostatečně spravedlivá vůči všem sportovcům, především cis-gender ženám.
Jaká jsou pravidla?
Současná pravidla MOV z roku 2015 stanovují, že transženy mohou soutěžit v ženské kategorii, pokud splňují určité podmínky, zejména pokud si po dobu minimálně jednoho roku před soutěží udržují hladinu testosteronu pod 10 nmol/l. Tato opatření měla vytvořit inkluzivní prostředí a zajistit, aby transgender sportovci měli příležitost soutěžit podle své genderové identity. Kritici však tvrdí, že samotná hladina testosteronu není dostatečným kritériem k zajištění rovnosti podmínek mezi cis-gender ženami a transženami.
Testosteron, ačkoli hraje významnou roli ve fyzické výkonnosti, není jediným faktorem určujícím fyzické předpoklady sportovců. U transžen, které zahájily hormonální terapii po pubertě, zůstává řada fyziologických výhod, jako je kosterní stavba, svalová hmota a hustota kostí, které snižují hormonální terapie jen částečně nebo vůbec neovlivňuje. Tyto vlastnosti mohou transženám poskytnout výhodu oproti cis-gender ženám v disciplínách, kde je rozhodující síla, rychlost a vytrvalost.
Výsledky nové studie: Jak se mění soutěžní úroveň?
Studie, která analyzovala data z 2220 novinových článků mezi lety 2016 a 2021, shromáždila informace o 68 transgender sportovcích (52 transžen a 16 transmužů) ve 23 různých sportech. Zajímavým zjištěním je, že téměř polovina transžen po změně pohlavní kategorie dosáhla zlepšení v soutěžní úrovni, zatímco žádná z transžen nezaznamenala pokles. Na druhou stranu žádný z transmužů, kteří změnili svou kategorii na mužskou, nezlepšil svou soutěžní úroveň, a dva dokonce klesli.
Tento rozdíl naznačuje, že změna kategorie z muže na ženu může ve sportovním světě představovat potenciální výhodu, zatímco změna opačným směrem tuto výhodu zřetelně nepřináší. V individuálních sportech, jako je atletika nebo vzpírání, kde fyzické parametry přímo ovlivňují výsledek, byla zjištěna statisticky významná tendence ke zlepšení soutěžní úrovně po přechodu na ženskou kategorii. Tento trend je méně výrazný v týmových sportech, kde individuální výkonnost není tak přímo spojena s výsledkem týmu.
Hrozba neférovosti a zneužití pravidel
Výsledky studie otvírají zásadní otázky, zda současná pravidla neohrožují férovost sportovních soutěží a zda některé transgender sportovkyně nezískávají neúměrné výhody. Jaká jsou tedy potenciální rizika?
První z rizik je, že současná pravidla mohou být zneužita. V minulosti došlo k několika případům, kdy se sportovci snažili využít pravidla či nedokonalosti systému ke svému prospěchu. Například Írán v roce 2015 čelil obvinění, že jeho ženský fotbalový tým obsahuje osm transžen, které se před účastí na mezinárodní scéně teprve chystaly na chirurgickou změnu pohlaví. Podobně se objevily i případy, kdy se muži snažili soutěžit v ženských kategoriích, aby dosáhli lepších výsledků. V situaci, kdy by změna pohlaví mohla zvýšit šance na zisk prestiže a finančních odměn, hrozí nebezpečí, že by transgender pravidla byla zneužívána podobným způsobem.
Psal jsme:
Druhé riziko spočívá ve vytvoření nevyváženého prostředí, které může poškodit cis-gender sportovkyně. Když totiž transženy využívají výhod, které získaly při biologickém mužském vývoji, může to vést k tomu, že cis-gender sportovkyně ztratí šanci na úspěch v soutěžích, které byly původně navrženy tak, aby jim umožnily soutěžit na rovnocenné úrovni.
Jaká jsou možná řešení?
Pro MOV i další sportovní organizace nyní vyvstává nutnost přehodnotit pravidla pro začleňování transgender sportovců, aby byla zajištěna nejen inkluze, ale i spravedlnost. Jedním z možných přístupů je vytvoření zvláštních kategorií pro transgender sportovce nebo zvýšení přísnosti pravidel pro soutěžení v ženské kategorii. Tato opatření by však mohla být považována za diskriminační a opět by vzbudila silné emoce.
Další možností je revize současných pravidel a přizpůsobení požadavků podle druhu sportu. Studie zdůrazňuje, že potřeba chránit ženskou kategorii je vyšší u sportů, kde je zásadní fyzický výkon, jako jsou silové nebo vytrvalostní disciplíny. Oproti tomu by některé sporty, kde není fyzický výkon rozhodující, například střelba nebo curling, mohly být sjednoceny do unisex kategorií, kde by transgender sportovci nemuseli čelit stejným omezením.
Budoucnost férovosti ve sportu
Zajištění spravedlivého prostředí pro všechny sportovce, ať už cis-gender nebo transgender, vyžaduje vyvážený přístup, který respektuje právo sportovců na genderovou identitu a zároveň chrání integritu soutěže. Současná studie nabízí důležitý podklad pro další diskusi a naznačuje, že přístup MOV k této problematice z roku 2015 je nedostatečný.
Pokud chce sportovní svět skutečně dosáhnout hodnot inkluze a rovnosti, musí být pravidla nastavena tak, aby se předešlo jakémukoliv zneužití a zároveň respektovala fyzické rozdíly mezi kategoriemi. Současný přístup, kdy je transgender sportovcům umožněno soutěžit v preferované kategorii po krátkodobé hormonální terapii, nevyhovuje a ukazuje se, že bez dalších úprav může poškodit cis-gender sportovkyně.
Ve světle těchto poznatků je MOV i další sportovní federace tlačeni k tomu, aby vypracovaly robustnější a důkladněji promyšlená pravidla pro začlenění transgender sportovců.
(jar, tandfonline, repro: IBAboxing)
