Americký prezident Donald Trump opět oživil svou dřívější myšlenku na anexi Grónska Spojenými státy. V rozhovoru s podcasterem Vincem Coglianesem prohlásil: „Potřebujeme ho. Nenávidím to říkat takhle, ale musíme ho mít.“ Tato slova přicházejí těsně před cestou viceprezidenta JD Vancea na ostrov, který je formálně autonomní součástí Dánského království, a ukazují, že administrativa USA bere myšlenku expanze do Arktidy vážně.
Trumpova slova zazněla v době, kdy americké zpravodajské služby upozorňují na rostoucí zájem Číny a Ruska o grónské nerostné bohatství a jeho strategickou polohu. Grónsko se tak v očích Bílého domu stává klíčovým bodem pro zajištění národní bezpečnosti USA. Podle Trumpa se situace nedá dále přehlížet: „Je to otázka mezinárodní bezpečnosti,“ řekl v rozhovoru, na který upozornil deník Il Giornale.
Viceprezident JD Vance neměl původně do Grónska cestovat, plánována byla pouze návštěva jeho manželky, druhé dámy USA, Ushy Vanceové. Ta měla ostrov navštívit spolu s poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem a ministry pro energetiku a armádu. Dánská reakce však byla rázná. Premiérka Mette Frederiksen označila plánovaný diplomatický výsadek za „nepřijatelné tlaky“. Ve svém prohlášení uvedla: „Je jasné, že nejde o návštěvu, která by odpovídala potřebám nebo přáním Grónska. Tento nátlak je nepřijatelný a postavíme se mu na odpor.“
Po kritice z Kodaně přistoupil Bílý dům k úpravě mise. Vance se rozhodl připojit ke své manželce a ve videu zveřejněném na sociální síti X prohlásil, že „nechtěl, aby si Usha užila tolik zábavy bez něj“. Zároveň zdůraznil, že Grónsko čelí hrozbám ze strany několika států, které mohou využít jeho území k ohrožení USA, Kanady i samotných Gróňanů.
Aby se předešlo dalším diplomatickým konfliktům, Vanceova návštěva byla omezena pouze na americkou vojenskou základnu Pituffik. Zde má proběhnout brífink o otázkách arktické bezpečnosti a setkání s americkými vojáky. Tato základna, spravovaná skupinou 821st Space Base Group pod hlavičkou United States Space Force, hraje důležitou roli v systému včasného varování před raketovými útoky, obraně a kosmickém dohledu.
Rozhodnutí o omezení návštěvy přivítal dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. Ten ocenil, že se mise nebude odehrávat mezi grónským obyvatelstvem a označil změnu za „pozitivní signál“.
Psali jsme:
Tlak ze strany USA přichází jen několik týdnů po grónských parlamentních volbách. Přestože Trump tvrdí, že výsledky z 11. března podporují jeho geopolitické ambice, nově zvolený premiér Jens-Frederik Nielsen, předseda strany Demokraatit, se jasně postavil proti americkému zasahování. „Neměli bychom být nuceni hrát mocenskou hru, do které jsme se nepřihlásili,“ prohlásil.
Zatímco Bílý dům hovoří o „strategickém partnerství“, americká veřejnost se k myšlence připojení Grónska staví spíše chladně. Průzkum společnosti Yahoo News/YouGov, provedený mezi 20. a 24. březnem 2025, ukázal, že pouze 19 % respondentů podporuje anexi Kanady a Grónska. Naopak 49 % se staví proti a 32 % nemá vyhraněný názor. Průzkum proběhl na vzorku 1 677 respondentů s odchylkou 2,7 %.
Trump ale dál tlačí na posílení americké přítomnosti v Arktidě, i když čelí odporu jak spojenců, tak domácí veřejnosti. Jeho imperiální rétorika, jak ji nazývají kritici, znovu ukazuje, že současná americká administrativa není ochotna ponechat geopolitické pole volné ani tradičním spojencům v Evropě. Jak připomíná Il Giornale, prezident během rozhovoru lakonicky poznamenal: „Nenávidím to tak říct, ale musíme ji mít.“
(nov, Il Giornale, repro:bbcnews)
