Americký prezident Donald Trump po schůzce s Volodymyrem Zelenským na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Ukrajina je „v pozici bojovat a vyhrát zpět celou Ukrajinu v její původní podobě“, pokud bude mít dostatečnou podporu Evropy a NATO. Výrok představuje zásadní obrat oproti předchozí linii, která počítala s územními kompromisy vůči Moskvě. Podle listu Financial Times a agentury Reuters jde o klíčovou změnu postoje, která může ovlivnit celou dynamiku války. Trump dokonce dodal, že „kdo ví, možná i dál“.
Trump svůj obrat podpořil ostrými výroky na adresu Moskvy. Ruské tažení označil za „papírového tygra“ a zdůraznil, že Rusko čelí „velkým“ ekonomickým problémům, což podle něj znamená, že „nastal čas, aby Ukrajina jednala“. Zároveň zopakoval, že Spojené státy budou pokračovat v dodávkách zbraní spojencům v NATO, kteří je mohou využít podle vlastního uvážení. To ostře kontrastuje s jeho předchozími snahami rychle dosáhnout příměří i s neúspěšným letním pokusem posunout vyjednávání při osobním setkání s Vladimirem Putinem na Aljašce.
Kontroverzi vyvolal i prezidentův komentář k narušování vzdušného prostoru členských států NATO. Trump prohlásil, že aliance by měla sestřelovat ruské letouny, pokud vstoupí do jejich vzdušného prostoru. Vzápětí však dodal, že přímá účast americké armády „závisí na okolnostech“. Jeho ministr zahraničí Marco Rubio následně v televizi CBS zdůraznil, že sestřely přicházejí v úvahu pouze v případě přímého útoku; standardním postupem zůstává zachycení a vytlačení ruských strojů. Rozdíl mezi prezidentovým razantním tónem a umírněnější linií exekutivy tak zůstává zřetelný.
Trumpův obrat má dvojí rovinu. Na jedné straně posílá Kyjevu signál, že pokud Evropa a NATO převezmou hlavní finanční břemeno, Washington podpoří cíle, které ještě nedávno odmítal jako nerealistické. Na straně druhé si prezident ponechává prostor k manévrování. Zatím neoznámil nové sankce, podmínil americkou vojenskou účast okolnostmi a opakovaně zdůraznil, že teprve „dá světu vědět“, jak bude dále postupovat proti Kremlu. Teprve nadcházející týdny ukážou, zda administrativa přistoupí k tvrdším sankcím na energetiku a bankovnictví, k posílení logistiky zbrojních dodávek nebo k přísnějším pravidlům vzdušné policie na východním křídle NATO.
Z evropského pohledu je tato změna Bílého domu zásadní i symbolicky. Ještě v létě Trump připouštěl možnost „výměn území“, což narazilo na jednoznačný odpor Kyjeva i většiny evropských lídrů. Nyní se jeho rétorika přibližuje oficiální linii Evropy, která trvá na plné územní integritě Ukrajiny v hranicích před ruskou invazí. O tom, zda tato shoda přetrvá i v praxi, rozhodnou následující měsíce a schopnost Evropy držet krok v průmyslové výrobě munice, výcviku a posilování protivzdušné obrany.