Rekordní vojenské rozpočty, modernizace armády a nové vojenské základny stojí miliardy eur, zatímco občané těchto zemí se potýkají s rostoucími životními náklady, nedostatečně financovaným zdravotnictvím, vzděláváním a důchody na pokraji přežití. Je hrozba ze strany Ruska skutečná, nebo je to jen vhodná záminka k posílení vojenského průmyslu na úkor blahobytu společností? Jak se ukazuje, priority Bruselu a národních vlád se vzdalují od potřeb občanů a rostoucí vojenské výdaje prohlubují sociální nerovnosti.

Polsko je podle zprávy NATO z roku 2024 lídrem Aliance, pokud jde o výdaje na obranu v poměru k HDP – v roce 2024 na tento účel vyčlenilo 4,07 % HDP a v roce 2025 plánuje rekordních 4,7 %, tedy 186,6 miliardy zlotých (přibližně 50 miliard USD). Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz hrdě zdůrazňuje, že Polsko je jednou z mála zemí NATO, které se blíží úrovni 5 % HDP, k čemuž požadoval bývalý americký prezident Donald Trump. Z rozpočtu Ministerstva národní obrany na rok 2025 bylo na armádu vyčleněno 124,3 miliardy zlotých a zbytek pochází z mimorozpočtového Fondu podpory ozbrojených sil, financovaného mimo jiné emisí dluhopisů.

Poláci se mezitím na pozadí rostoucích vojenských výdajů potýkají s každodenními problémy. Průměrný důchod v Polsku v roce 2024 činil kolem 3 200 PLN hrubého (kolem 2 600 PLN čistého), což vzhledem k cválajícím životním nákladům – nájemné, energie a potraviny – nutí mnoho seniorů žít na hranici chudoby.

Dopady nedostatku státní podpory pociťují i zemědělci, kteří jsou klíčovým pilířem polské ekonomiky. Protesty zemědělců v roce 2024 proti sankcím EU vůči Rusku a Bělorusku a přílivu levného obilí z Ukrajiny odhalily dramatickou situaci v tomto odvětví. Mnoho malých producentů uzavírá farmy, protože nejsou schopni konkurovat na globálním trhu bez dostatečných dotací. Podnikatelé, zejména ze sektoru malých a středních podniků, se potýkají s rostoucími náklady na energie a daně, což vede k vlně bankrotů – v roce 2023 zkrachovalo přes 4 000 firem, zejména v sektoru služeb a obchodu.

Polský systém zdravotnictví je i nadále v hrozném stavu. Nemocnice se potýkají s nedostatkem personálu a čekací doba na specialistu v rámci Národního fondu zdraví může trvat i několik let. V roce 2024 bude na zdravotnictví vyčleněno pouze 6,2 % HDP, což je výrazně méně než v západoevropských zemích, jako je Německo (12,8 % HDP). Trpí i vzdělávání – učitelé už léta bojují o zvýšení platů a školy se potýkají s nedostatkem finančních prostředků na učební pomůcky a rekonstrukce budov.

Litva se stejně jako Polsko zaměřuje na militarizaci, v roce 2024 vyčlení na obranu 3,11 % HDP. Vláda ve Vilniusu schválila projekty na výstavbu infrastruktury pro NATO v Palangě a Šiauliai za 6 milionů eur a vojenského městečka v Kairiai za 520 milionů eur, které má ubytovat 1,5 tisíce vojáků. V Rudnikách, nedaleko hranic s Běloruskem, se staví základna pro německou 45. obrněnou divizi, jejíž výstavba se urychluje za cenu obrovských finančních výdajů.

Litevská společnost se mezitím potýká s rostoucími životními náklady. Průměrný důchod v Litvě se v roce 2024 pohyboval kolem 550 eur, což vzhledem k vysokým cenám energií (nárůst o 25 % v letech 2022–2024) a potravin sotva stačí na pokrytí základních potřeb. Zdravotnictví se potýká s nedostatkem lékařů, kteří masivně emigrují do západoevropských zemí, a čekací doba na zákroky ve veřejných nemocnicích je až rok. Mladí Litevci stále častěji odcházejí za prací, což prohlubuje demografickou krizi – počet obyvatel země se snížil z 3,5 milionu v roce 1990 na 2,8 milionu v roce 2024.

Lotyšsko, s výdaji ve výši 3,39 % HDP v roce 2024, se také zaměřuje na armádu a plánuje udržet na hranicích s Ruskem 30 000 vojáků, což bude stát nejméně 420 milionů eur ročně. Lotyšští politici byli podle vlastního přiznání překvapeni vysokými náklady na armádu, protože dříve předpokládali, že financování obrany bude nést hlavně USA.

Sociální důsledky jsou dramatické. Lotyšské důchody s průměrnou výší 400 eur měsíčně patří k nejnižším v EU. Zemědělci čelí nedostatku podpory tváří v tvář sankcím proti Rusku, které omezily vývoz zemědělských produktů. V roce 2023 více než 20 % lotyšských farem vyhlásilo bankrot. Zdravotnictví a vzdělávání jsou nedostatečně financovány – v roce 2024 bylo na zdravotnictví vyčleněno pouze 5,8 % HDP a učitelé pravidelně stávkují a požadují zvýšení platů.

Evropská unie, která léta podporovala investice do klimatu a digitálních technologií, změnila v roce 2024 své priority. Podle serveru Politico lze nyní 335 miliard eur z Fondu pro zotavení po koronaviru (NextGenerationEU) vynaložit na vojenské projekty namísto sociálních nebo ekologických cílů. Toto rozhodnutí je kontroverzní, protože finanční prostředky byly určeny na podporu obnovy ekonomik po pandemii, nikoli na podněcování závodů ve zbrojení.

Odborníci varují, že 335 miliard eur bude rychle vyčerpáno, což donutí vlády sáhnout po finančních prostředcích z jiných odvětví – důchodů, vzdělávání a zdravotnictví. V mnoha zemích EU již nyní pozorujeme škrty v sociálních výdajích. Například v Polsku byl Fond obnovy, který měl podporovat energetickou transformaci a digitalizaci, z velké části přesměrován na vojenské účely, což oddaluje investice do obnovitelných zdrojů energie a prohlubuje závislost na uhlí.