Svátek má: Oto

Komentáře

Ivan David

lékař psychiatr

Svobodu? Ještě více? Všem?

Nevím, jakou dávku svobody společnost ještě unese, než se docela rozpadne. Nevím proč tak velmi mnozí lidé pořád volají po svobodě a současně si stěžují téměř výhradně na jevy vyplývající z využívání svobody jinými.


Že jste svobodný/á poznáte velmi snadno z toho, že když vás bijí, nikdo se vám do toho neplete.  Trváte-li na svobodě pro všechny, musí vás to uspokojovat, neboť  i  ten, kdo vás bije  tak činí proto, že je svobodný, to znamená, že mu v jeho činění nikdo nepřekáží. Pokud by mu v tom bylo bráněno, bylo by to omezení jeho osobní svobody, neboť omezování je opak svobody. Máte přece stejnou svobodu bít toho, kdo vás bije. Nikdo vás neomezuje v přemožení silnějšího. Co by to bylo za svobodu, kdyby někdo byl omezen a někdo ne? Správná svoboda je jistě taková situace, kdy mají stejnou svobodu všichni. Nebo ne?

Svobody se dosahuje odstraněním omezení, odstraněním překážek. Kdo je asi odstraní, když se snaží překonat nesvobodu?  Přece ten, kdo chce stejnou svobodu pro všechny. Svobodu pro jestřáby i králíky, kuny i kuřata, zmije i myši… O stejnou svobodu budou především usilovat jestřábi, kuny a zmije, ale při správně zvolené propagandě za zvuku zvonících klíčů také králíci, kuřata a myší, zvláště ti blbí, kteří se cítí být predátory, nebo sázejí na změnu stravovacích zvyklostí predátorů. Co se stane, když se odstraní kurníky a klece a nastane svoboda? Bude velká hostina!

Lidé si stěžují na korupci. Proč, když jde jen o uplatnění svobody? Kdo má víc peněz a vlivu zaplatí penězi či vlivem, aby dosáhl na vyšší částky a větší vliv, aby dosáhl na vyšší částky a větší vliv, atd. Bránit v tom by bylo potlačení svobody patrně motivované nepřejícností, závistí a snahou někoho trestat za úspěch. Lidé si stěžují  na nedostatečný pocit bezpečí a mnozí mají zkušenost s násilím proti sobě. To vše však není ničím jiným, než jen uplatněním svobody někoho, kdo je silnější. Lidé se cítí být okrádáni tím, že na nich monopolní prodejci  žádají stále vyšší  ničím než touhou po zisku nezdůvodněné ceny za životní potřeby. To ale přece jen uplatněním svobody! Svobodně využili právo silnějšího, aby ostatní vytlačili ze svobodného trhu- nezřídka za pomocí korupce (už jsme si vysvětlili, že i ta  je projevem svobody). Máte právo nebydlet, netopit, nemýt se, nejíst. Nikdo vám nebrání se tak svobodně rozhodnout. Některým lidem vadí agresivní jízda zbohatlíků. Proč by se měli nechat někým omezovat? Vadí vám to? Máte právo prodat auto, pokud ho ještě máte, a nepřekážet jim.

Máte pocit, že nám vládnou ti největší darebáci? Ale samozřejmě! Je to výsledek svobody. Nikdo jim nepřekážel ve svobodném uchopení moci. Ani vám nikdo nebrání chovat se stejně. Kdo vám brání koupit si média? Můžete si svobodně najmout všechny bilboardy a a úplně svobodně na nich lhát stejně jako ve svých médiích.

Vadí vám, že s advokátem ex offo nemáte šanci proti silnému protivníkovi se štábem práskaných advokátů? I vy máte svobodu si je najmout. Soud bude důkazy hodnotit zcela volně a úplně nezávisle, možná i nezávisle na zákonech. Zaplatíte soudní poplatky a nemyslete si, že máte svobodu je nezaplatit, protože jinak vám exekutor svobodně zabaví všechen majetek.

Nezdá se vám to? Nemáte pocit, že vás mnozí svobodní omezují na svobodě?  Nenapadlo vás, že zrušili překážky a omezení proto, aby vás zbavili svobody a důstojnosti?

Na Deníku Referendum jsem se dočetl, že čtrnáct osobností položilo kandidátům na předsedu ČSSD deset otázek.  Společným jmenovatelem otázek, je problém, jak omezit sílu  „neoliberálů“, kteří  ovládají společnost. Mnozí ze čtrnácti tazatelů se hlásí k liberalismu, někteří velmi silně. Nejde o neoliberalismus, ale zřejmě o původnější paleoliberalismus, tedy prosazování lidské svobody, aby se všechny osobnosti mohly svobodně rozvinout.  Jenže někteří se rozvinuli natolik, že jiní již nemají k rozvoji prostor.  V otázkách jsou zakódována omezení.  Sociální demokracie má být ohleduplná k výdobytkům neoliberalismu, ale je dotazována, jak jim čelit. 

Myslím, že by tázající se filosofové,  ekonomové, právníci, sociologové, politologové, atd. měli umět sami na své otázky odpovědět. Ten, kdo chce jiné zkoušet, měl by sám umět.  Obávám se, že na své otázky odpovědět neumějí, aniž by přiznali, že je třeba omezovat svobodu. Tím by ale popřeli svůj paleoliberalismus. Svoboda těch rozpínavých má asi zůstat nedotknutelná. Nebo má být dotčena? Ale jak to udělat, když už jsou tak rozepnuti? Kde byli tazatelé se svými otázkami, když došlo k rozpínání? Proč nezkoušeli uplatňovat své otázky na těch, kteří se rozpínali po odstranění všech překážek?

To by měli umět tazatelé zodpovědět. Hranice se neodevřely proto, aby mohli chudí Češi do Vídně, ale aby mohlo jedním směrem odplývat bohatství a druhým přicházet svinstvo. Tím netvrdím, že to není občas i naopak.

Pro ČSSD jsou cesty jen dvě. Jedna se jmenuje „A třeba i s marťany !“ a vede k vítězství nebo k porážce.  Druhá se hlásí k opuštění  svých voličů a vede přes lokajství k zániku identity.  K té první je třeba odvahy, mapy a kompasu, ne vyplňování dotazníků. Na té druhé (prý moderní), stačí sledovat Jospina, Schrödera, Blaira, ti už cíle dosáhli.

Já se veřejně přiznávám, že nechci, aby byli všichni svobodní. Rád bych viděl zloděje, násilníky a korupčníky nesvobodné, totiž omezené v jejich právech jit za hranice práv jiných, a kdyby je přestoupili, pak naprosto omezené na svobodě. To co se dnes nazývá demokracií je jen právem silnějšího svobodně si koupit nebo násilím urvat cokoli. V tom právu jsme si rovni, ale jen někteří je mohou uplatnit.  Svoboda bez hranic vede k nesvobodě, vede od Havla k Hitlerovi, jehož jméno ještě neznáme, ale někde tu už roste.  Co udělat, aby nedostal příležitost?

Ivan David
Psáno pro Prvnizpravy.cz