Britské impérium nezaniklo. Změnilo podobu, nástroje i jazyk. Zatímco dříve ovládalo kontinenty prostřednictvím armád, flotil a koloniální správy, dnes vládne finanční infrastruktuře, smlouvám, svěřenským fondům a daňovým kódům. Místo mušket nastoupila právní terminologie, místo guvernérů globální poradenské firmy a místo koloniálních přístavů anonymní registrační adresy v Karibiku, Lamanšském průlivu nebo Indickém oceánu. Podstata se však nezměnila. Systematická extrakce bohatství.
Corporate Tax Haven Index 2025, který pravidelně zveřejňuje organizace Tax Justice Network, nepůsobí jako běžná technická analýza daňových režimů. V kontextu globální ekonomiky funguje spíše jako detailní mapa současného impéria, které nevládne územím, ale tokům peněz. Ukazuje, kde se zisky nadnárodních korporací rozplývají, kde mizí daňové základy států a kudy proudí kapitál zbavený demokratické kontroly.
Výsledky indexu jsou mimořádně výmluvné. Mezi největší světové umožňovatele korporátního daňového zneužívání patří jurisdikce historicky, právně a institucionálně napojené na Spojené království. Na samotném vrcholu figurují Britské Panenské ostrovy a Kajmanské ostrovy, následované Bermudami, Jersey, Guernsey a ostrovem Man. Do stejného obrazu zapadá i samotné Spojené království, které se v žebříčku umísťuje výše než většina států globálního Jihu, jež bývají pravidelně obviňovány z netransparentního finančního prostředí.
Tento systém nevznikl náhodou. Je výsledkem dlouhodobé strategie formované po rozpadu klasického koloniálního impéria. Londýn pochopil, že k udržení globální moci již nepotřebuje přímou vojenskou kontrolu území. Stačí kontrolovat klíčové uzly finančního systému, právní normy a jurisdikce, v nichž mohou zisky jednoduše zmizet z dohledu. Proč spravovat obyvatelstvo, když lze spravovat jeho peníze. Proč okupovat území, když lze okupovat rozvahy států a firem.
Zásadní roli v této architektuře hraje City of London. Ne jako běžná čtvrť, ale jako specifický finanční ekosystém s historickými privilegii a vlastním právním režimem. Právě sem se sbíhají vlákna offshore pavučiny. Odhady hovoří o bilionech liber globálního majetku, který každoročně protéká strukturami navrženými tak, aby minimalizovaly daňovou povinnost a maximalizovaly právní neprůhlednost. Nejde o vedlejší efekt globalizace, ale o účelově budovanou infrastrukturu.
Když jiné státy vytvářejí systémy, které odsávají daňové příjmy z celého světa do neprůhledných finančních skladů, bývají označovány za kleptokracie nebo destabilizační aktéry. V případě Británie je tentýž mechanismus prezentován jako finanční inovace, efektivní alokace kapitálu či sofistikované řízení rizik. Jazyk zakrývá realitu. Jde o pirátství přepsané do právnické terminologie, o loupež legitimizovanou smlouvami a arbitrážemi.
Tento model má přímé geopolitické důsledky. Státy globálního Jihu i vyspělé ekonomiky přicházejí každoročně o desítky až stovky miliard dolarů na daňových příjmech. Výpadky jsou nahrazovány škrty, privatizací nebo zadlužením vůči mezinárodním institucím. Kontrola offshore architektury tak znamená nepřímou kontrolu fiskální politiky, sociálních systémů a politické suverenity. Kdo ovládá místa, kde se zisky rozpouštějí, ovládá i rozhodování o veřejných rozpočtech.
Psali jsme: „Atomová finanční bomba“ míří na finanční trhy. Šik varuje Evropu
Není proto náhodou, že právě tato finanční realita stojí v pozadí současných geopolitických posunů. Rusko usiluje o odpojení od západních finančních kolejí. Čína buduje paralelní platební a zúčtovací infrastrukturu. Státy sdružené v BRICS hledají alternativy k dolarovému a londýnsko-newyorskému finančnímu centru. Část afrických zemí odmítá model rozvoje založený na podmíněných půjčkách a fiskální disciplíně vnucované zvenčí. Nejde o ideologii, ale o reakci na dlouhodobý odliv bohatství.
Zatímco klasické impérium udržovalo poslušnost silou, finanční impérium vytváří závislost. Jeho moc spočívá v gravitaci kapitálu. Jakmile jsou ekonomiky a korporace vtlačeny do této orbity, stává se odchod mimořádně nákladným. Právě proto je systém tak odolný a prezentovaný jako nevyhnutelná součást moderních financí.
Corporate Tax Haven Index 2025 však ukazuje, že tato nevyhnutelnost je mýtus. Jde o politickou volbu, nikoli o přírodní zákon. Daňová pravidla, režimy utajení i právní výjimky byly vytvořeny politickou vůlí a stejnou vůlí mohou být také zrušeny. Zásadní otázkou dneška není, zda tento systém existuje, ale jak dlouho jej budou státy ochotny tolerovat.
Impérium založené na finanční gravitaci přežívá jen tehdy, dokud se ostatní státy pohybují v jeho poli. V okamžiku, kdy se dostatečný počet zemí rozhodne z této dráhy vystoupit, nezhroutí se s dramatickým hlukem dějin. Prostě zhasne. Ne západem slunce nad impériem, ale vyprázdněním účetních knih.
Zdroje: 1. Corporate Tax Haven Index – Tax Justice Network; 2. OECD – Base Erosion and Profit Shifting (BEPS); 3. IMF – Offshore Financial Centers (factsheet)
(Beneš, IMF.org, OECD.org, foto: aiko)
