Když v roce 2018 Donald Trump rozpoutal obchodní válku s Čínou, málokdo si tehdy uvědomoval, jak strategickou výhodu má Peking v rukou. Nešlo jen o levnou pracovní sílu nebo technologickou výrobu, ale o zdánlivě nenápadnou oblast těžby a rafinace surovin známých jako vzácné zeminy. Tyto kovy, přestože nejsou skutečně vzácné ve smyslu výskytu v zemské kůře, se vyskytují rozptýleně a jejich ekologicky náročná rafinace se vyplatí jen ve velkém. A právě v tom má dnes Čína takřka monopol. Ovládá až 90 % světové produkce těchto prvků, včetně navazujících technologií zpracování.

Vzácné zeminy, jako neodym, samarium či dysprosium, jsou základními složkami při výrobě výkonných magnetů, které se používají v moderních zbraňových systémech. Najdeme je v gyroskopech, nočních viděních, řízených střelách, dronech i v motorech stíhaček F‑35. Vedle toho Čína kontroluje i většinu produkce dalších klíčových kovů, jako jsou germanium, gallium a antimon. Ty se využívají při výrobě infračervených senzorů, noční optiky nebo v tvrzení střeliva. Bez těchto surovin se moderní obranný průmysl jednoduše neobejde.

Čína postupně zavedla systém, který umožňuje export těchto surovin pouze pro civilní účely. Vojenské aplikace podléhají tvrdým omezením. Peking chce zabránit tomu, aby americké rakety a drony, které mohou být nasazeny proti němu, obsahovaly čínské komponenty.

„Čína dovolí vývoz pro civilní použití, ale odmítá, aby její produkty sloužily k výrobě zbraní. Nechce být zasažena americkými střelami s díly označenými ‘Made in China’,“ píše server Moon of Alabama.

Celá záležitost se dostala do popředí pozornosti letos v létě, kdy deník Wall Street Journal publikoval rozsáhlou analýzu o dopadech čínských omezení. Západní výrobci obranné techniky byli nuceni odkládat dodávky, přičemž cena některých kovů stoupla až šedesátinásobně. Například samarium, používané v magnetech odolávajících vysokým teplotám ve stíhacích letounech, se rázem stalo nedostatkovým zbožím. Výrobce dronových motorů ePropelled z New Hampshiru musel kvůli zpožděným dodávkám z Číny odložit objednávky o dva měsíce. Když se pokusil najít alternativní dodavatele v Japonsku či Tchaj-wanu, ukázalo se, že i ti nakupují vzácné zeminy právě v Číně.

Situace je natolik vážná, že Pentagon začal jednat. Od roku 2027 nebude americký obranný průmysl smět používat magnety obsahující suroviny z Číny. Mezitím americká vláda rozdává dotace firmám v USA a Kanadě, aby nastartovala domácí produkci. V červenci 2025 Pentagon investoval 400 milionů dolarů do společnosti MP Materials, která provozuje největší důl na vzácné zeminy v Americe (Mountain Pass v Kalifornii). Tento důl však zatím nedisponuje kapacitami na zpracování a výrobu magnetů na úrovni potřebné pro vojenský průmysl.

Západní firmy dnes čelí tvrdé realitě. Suroviny, které byly donedávna považovány za samozřejmé, se staly geopolitickým nástrojem. Čína nyní vyžaduje po dovozcích podrobnou dokumentaci, včetně fotografií výrobních linek a seznamu zákazníků. Pokud existuje podezření, že by materiály mohly být použity pro obranné účely, žádost o vývoz jednoduše zamítne. Jak uvedl Chris Thompson z firmy ePropelled, čínský dodavatel od nich požadoval výkresy výrobků a důkaz, že magnety nebudou použity v obranném sektoru.

„Samozřejmě nebudeme čínské vládě poskytovat takové informace,“ řekl Thompson.

Peking dal navíc v posledních měsících jasně najevo, že své omezení myslí vážně. V dubnu byl například zadržen náklad 55 tun antimonu, který putoval přes čínský přístav Ningbo do Mexika, kde jej měla americká firma United States Antimony dále zpracovávat. Přestože náklad pocházel z Austrálie, byl zadržen tři měsíce a nakonec vrácen zpět s rozbitým bezpečnostním pečetěním. Jeho technický stav je nyní předmětem vyšetřování.

Psali jsme: Portugalsko odmítá plán EU na zvýšení daní z tabáku

Západní země nyní horečně hledají alternativní zdroje. Vznikají nové těžební projekty v Austrálii, Kanadě i Africe. Startupy jako Vulcan Elements a USA Rare Earth slibují průlom v domácí produkci magnetů. Zatím ale chybí infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla i efektivní zpracovatelské kapacity. Většina z těchto nových projektů je teprve ve fázi vývoje a reálná výroba se očekává nejdříve koncem roku 2025.

Současná krize ukazuje, jak zásadní roli hrají dodavatelské řetězce v moderním světě. Vojenská i civilní bezpečnost je stále více závislá na dostupnosti technologií a materiálů, které se těží a rafinují v zemích s odlišnými zájmy. Čínská strategie ukazuje, jak může ekonomická síla přerůst v nástroj geopolitického vlivu. A přestože USA a jejich spojenci nyní investují miliardy do diverzifikace dodávek, pravdou zůstává, že Čína bude ještě několik let držet v ruce jeden z nejmocnějších trumfů moderní éry. A tím je kontrola nad nerostným bohatstvím nezbytným pro technologie 21. století.

(Chmelík, Moon of Alabama, foto: zai)