Finanční trhy v těchto dnech zažívají mimořádně silnou vlnu optimismu, kterou analytici popisují jako předstupeň melt up efektu. Jde o fázi, kdy ceny akcií i úvěrových nástrojů rostou rychleji, než odpovídá reálným fundamentům, protože převažuje strach z ujetého vlaku a touha po výnosech. Právě na tento mix faktorů upozorňuje list Financial Times, který zdůrazňuje souběh masivních investic do umělé inteligence, rekordně těsných kreditních spreadů a víry v blížící se snižování sazeb.
Rally, jež začala po jarním výkyvu spojeném s obchodními cly, se postupně rozšířila do globální tržní příběh. Americké indexy, evropské akcie i firemní dluhopisy těží z přesvědčení, že měnová politika se brzy uvolní a že investiční vlna do AI podpoří produktivitu i firemní zisky. Euforie se naplno projevila zářijovým průlomem na historická maxima a návratem investorů do rizika ze strachu, že by jinak zůstali stranou dalšího růstu.
Rizikový profil současné euforie zvyšují i faktory mimo samotné valuace. V pozadí stojí politická nejistota ve Spojených státech a spory o nezávislost centrální banky. Kombinace rozkolísané fiskální politiky a tlaku na Fed vytváří podhoubí pro epizody zvýšené volatility, což odrážejí i stanoviska britských regulátorů a komentáře mezinárodních institucí.
Dalším znepokojivým signálem je vývoj na trhu drahých kovů. Zlato poprvé v historii překonalo hranici čtyř tisíc dolarů za unci a posílilo svou roli pojistky proti systémovým rizikům, rostoucímu zadlužení států i geopolitickým otřesům. Poptávku táhnou centrální banky i investiční fondy navázané na kov. Prudké zisky posledních týdnů se promítly do výkonnosti těžařů a pomohly londýnskému indexu FTSE 100 dosáhnout nových maxim, tažených bankami a surovinovým sektorem.
Komentář Financial Times připomíná, že éra levných peněz naučila investory přijímat extrémně nízké prémie za riziko. Nyní se spready u firemních dluhopisů pohybují poblíž spodních historických hranic, což znamená, že i malé zakolísání v ziscích, cash flow nebo ve schopnosti refinancovat může spustit přecenění napříč trhem. V prostředí, kde se část problémů skrývá v netransparentních segmentech soukromého dluhu, je to varování, že drobné trhliny mohou přerůst v širší korekci.
Optimisté tvrdí, že i kdyby šlo o bublinu, je „dobrá“, protože technologičtí giganti mají reálné zisky, silné rozvahy a hotovostní toky, což je odlišuje od dot-com éry. Pesimisté naopak varují, že každá bublina končí zlomem, po němž následuje rychlý odliv kapitálu z nejkoncentrovanějších pozic a dominový efekt v pasivních fondech. Výsledek bude záviset na tom, jak rychle a hluboko centrální banky sníží sazby a jak se přizpůsobí kreditní kanály.
Závěr pro investory je střízlivý. Trhy mohou ještě zrychlit, pokud se spojí pokles inflace, snížení sazeb a hmatatelné zlepšení firemní produktivity díky AI. Stejně snadno se ale může optimismus zlomit, pokud se znovu rozhoří inflační obavy, znejistí politika nebo se rozšíří rizikové prémie. Financial Times uzavírají, že nejdůležitější je umět včas rozpoznat signál, kdy se melt up mění v obrat, protože v prostředí vysoké koncentrace a levného zajištění rizika bývá výjezd z tržní dálnice velmi náhlý.