Finanční trhy v těchto dnech zažívají mimořádně silnou vlnu optimismu, kterou analytici popisují jako předstupeň melt up efektu. Jde o fázi, kdy ceny akcií i úvěrových nástrojů rostou rychleji, než odpovídá reálným fundamentům, protože převažuje strach z ujetého vlaku a touha po výnosech. Právě na tento mix faktorů upozorňuje list Financial Times, který zdůrazňuje souběh masivních investic do umělé inteligence, rekordně těsných kreditních spreadů a víry v blížící se snižování sazeb.
Rally, jež začala po jarním výkyvu spojeném s obchodními cly, se postupně rozšířila do globální tržní příběh. Americké indexy, evropské akcie i firemní dluhopisy těží z přesvědčení, že měnová politika se brzy uvolní a že investiční vlna do AI podpoří produktivitu i firemní zisky. Euforie se naplno projevila zářijovým průlomem na historická maxima a návratem investorů do rizika ze strachu, že by jinak zůstali stranou dalšího růstu.
Současný optimismus však provází zřetelné varování institucí zodpovědných za finanční stabilitu. Mezinárodní měnový fond i Bank of England upozorňují, že valuace tažené nadšením kolem AI se začínají podobat konci devadesátých let. Pokud by se očekávané přínosy umělé inteligence nenaplnily, mohl by přijít náhlý zlom, který zasáhne nejvíce koncentrované segmenty trhu. Bank of England navíc připomíná, že v prostředí křehkých kreditních vazeb se jakákoli změna sentimentu může rychle promítnout do cen aktiv.
Rizikový profil současné euforie zvyšují i faktory mimo samotné valuace. V pozadí stojí politická nejistota ve Spojených státech a spory o nezávislost centrální banky. Kombinace rozkolísané fiskální politiky a tlaku na Fed vytváří podhoubí pro epizody zvýšené volatility, což odrážejí i stanoviska britských regulátorů a komentáře mezinárodních institucí.
Dalším znepokojivým signálem je vývoj na trhu drahých kovů. Zlato poprvé v historii překonalo hranici čtyř tisíc dolarů za unci a posílilo svou roli pojistky proti systémovým rizikům, rostoucímu zadlužení států i geopolitickým otřesům. Poptávku táhnou centrální banky i investiční fondy navázané na kov. Prudké zisky posledních týdnů se promítly do výkonnosti těžařů a pomohly londýnskému indexu FTSE 100 dosáhnout nových maxim, tažených bankami a surovinovým sektorem.
Na akciových trzích je koncentrace mimořádná. Velké technologické firmy dnes dominují indexům a každé posunutí očekávání v AI sektoru má proto neúměrně silný dopad na celé tržní měřítko. Současné prostředí připomíná situace, kdy jsou trhy naceněny na bezchybnost a prostor pro nepříjemná překvapení je minimální. Taková konfigurace je citlivá na rozpočtové odchylky, slabší data z trhu práce či posuny v úrokových očekáváních. Zářijové týdny zároveň ukázaly, že tržní pohyb dnes často řídí psychologie více než účetní výkazy.
Komentář Financial Times připomíná, že éra levných peněz naučila investory přijímat extrémně nízké prémie za riziko. Nyní se spready u firemních dluhopisů pohybují poblíž spodních historických hranic, což znamená, že i malé zakolísání v ziscích, cash flow nebo ve schopnosti refinancovat může spustit přecenění napříč trhem. V prostředí, kde se část problémů skrývá v netransparentních segmentech soukromého dluhu, je to varování, že drobné trhliny mohou přerůst v širší korekci.
Nelze přehlédnout ani vazbu mezi tržním příběhem a reálnou ekonomikou. Pokud se z AI investic nezačnou rychleji projevovat konkrétní produktivní zisky, může přijít únava kapitálu a přehodnocení valuací. Naopak rychlejší realizace přínosů by mohla udržet optimismus déle. Centrální banky přitom samy přiznávají mimořádnou nejistotu ohledně tempa dopadu AI na produktivitu, a současně nesou odpovědnost za stabilitu systému. Tento paradox drží riziko náhlého přecenění vysoko.
Psali jsme: Módí přehrál Trumpa. Indie se přiklání k Číně
Optimisté tvrdí, že i kdyby šlo o bublinu, je „dobrá“, protože technologičtí giganti mají reálné zisky, silné rozvahy a hotovostní toky, což je odlišuje od dot-com éry. Pesimisté naopak varují, že každá bublina končí zlomem, po němž následuje rychlý odliv kapitálu z nejkoncentrovanějších pozic a dominový efekt v pasivních fondech. Výsledek bude záviset na tom, jak rychle a hluboko centrální banky sníží sazby a jak se přizpůsobí kreditní kanály.
Závěr pro investory je střízlivý. Trhy mohou ještě zrychlit, pokud se spojí pokles inflace, snížení sazeb a hmatatelné zlepšení firemní produktivity díky AI. Stejně snadno se ale může optimismus zlomit, pokud se znovu rozhoří inflační obavy, znejistí politika nebo se rozšíří rizikové prémie. Financial Times uzavírají, že nejdůležitější je umět včas rozpoznat signál, kdy se melt up mění v obrat, protože v prostředí vysoké koncentrace a levného zajištění rizika bývá výjezd z tržní dálnice velmi náhlý.
(Beneš, Financial Times, foto: zai)
