Zmrazení ruských finančních rezerv v roce 2022 patří k nejzásadnějším sankčním opatřením, které kdy Západ uplatnil vůči cizí velmoci. Jedná se o částku zhruba 300 miliard dolarů, tedy přibližně polovinu celkových devizových rezerv Moskvy. Zatímco Spojené státy v minulosti sáhly k podobným krokům vůči státům jako Afghánistán, Írán, Sýrie nebo Venezuela, nikdy se to netýkalo země s tak významným postavením, jaké má Rusko, člena G20 a zároveň největší jaderné mocnosti světa. Jak připomíná Thomas Fazi ve své analýze pro britský server UnHerd, žádná z 63 centrálních bank zapojených do Bank for International Settlements v Basileji nebyla podobnému opatření vystavena, a to ani v průběhu druhé světové války.
Původní sankce měly charakter zmrazení, nikoliv konfiskace. Jinými slovy, prostředky nebyly Rusku k dispozici, ale zároveň nebyly aktivně použity v zahraničí. V posledních měsících se však v Bruselu stále častěji diskutuje možnost, že by Evropská unie přešla k radikálnějšímu kroku a peníze použila k přímému financování Ukrajiny. Podle dostupných údajů je zhruba 200 miliard eur z těchto rezerv drženo prostřednictvím clearingové instituce Euroclear se sídlem v Bruselu. Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně prosazuje plán, podle něhož by EU na základě těchto prostředků uvolnila půjčku ve výši 140 miliard eur pro Kyjev. Splácení by pak bylo začleněno do dlouhodobého rozpočtu Evropské unie po roce 2028 a rozhodnutí by se přijímalo kvalifikovanou většinou, což by umožnilo obejít veto států, jako je Maďarsko nebo Slovensko.
Tento mechanismus však narazil i na odpor uvnitř samotné Unie. Kritické hlasy zaznívají například z Belgie, která má zásadní fiskální zájem na současném nastavení. Belgická vláda už nyní zdaňuje výnosy z držení těchto zmrazených prostředků a příjmy využívá k posilování obranných výdajů v souladu se závazky NATO. Přenesení rozhodování na úroveň EU by znamenalo, že by se tato výhoda pro Belgii rozplynula. Belgický premiér Bart De Wever k tomu varovně poznamenal:
„Pokud země uvidí, že peníze centrálních bank mohou zmizet, kdykoliv se to evropským politikům hodí, mohou se rozhodnout stáhnout své rezervy z eurozóny,“ varuje belgický premiér Bart De Wever. Tato obava není čistě hypotetická. Už po roce 2022 začaly některé státy diverzifikovat své devizové rezervy a přesouvat je mimo západní finanční instituce. Konfiskace ruských rezerv by tento proces mohla dramaticky urychlit.
Největší hrozbou tak není samotná reakce Moskvy, ale dopad na důvěru v euro a v evropský finanční systém. Euro je dnes sice druhou nejvýznamnější rezervní měnou světa, ale stále stojí ve stínu amerického dolaru. Jakmile se však mezi centrálními bankami rozšíří vnímání, že držení eur s sebou nese politické riziko konfiskace, mohou začít masově odcházet do alternativních měn nebo aktiv, například do čínského jüanu či zlata. Tento scénář by oslabil nejen euro, ale i geopolitickou váhu celé Evropské unie.
Thomas Fazi dále zdůrazňuje, že to, co evropští lídři prezentují jako projev síly, se může snadno proměnit v akt sebedestrukce. „To, co dnes evropští lídři prezentují jako projev síly, se pravděpodobně ukáže jako další spektakulární akt sebe-sabotáže,“ píše doslova ve své analýze. Podle něj totiž Evropa riskuje, že se od ní odvrátí nejen Rusko, ale i velká část zemí globálního Jihu, které v posledních letech sledují vznik alternativních struktur mezinárodního obchodu a financí.
Zastánci konfiskace argumentují, že by šlo o spravedlivé využití ruských prostředků k nápravě škod způsobených agresí proti Ukrajině. Odpůrci ale upozorňují, že jde o právně i ekonomicky velmi riskantní krok, který by mohl zásadně poškodit důvěru v evropské instituce a finanční stabilitu eurozóny. Evropská unie se tak ocitá v obtížné situaci, kdy musí volit mezi krátkodobým politickým ziskem a dlouhodobou ochranou vlastních ekonomických zájmů.
Dnešní debata proto není jen otázkou solidarity s Ukrajinou či tvrdosti vůči Rusku. Jde především o rozhodnutí, které může ovlivnit postavení eura, finanční bezpečnost Evropy a globální rovnováhu sil na desetiletí dopředu.
(Beneš, UnHerd.com, obr.: aiko)
