Prezident Donald Trump opět zaměřil pozornost na Federální rezervní systém (Fed), konkrétně na jeho šéfa Jeromea Powella. V rámci schůzky, která se uskutečnila v Bílém domě, vyzval Trump Powella, aby snížil základní úrokové sazby. Podle Trumpa je současná politika Fedu „chybou“, která oslabuje ekonomickou pozici Spojených států ve srovnání s jinými světovými ekonomikami, především Čínou.
„Prezident věří, že předseda Fedu dělá chybu, když nesnižuje úrokové sazby, což nás staví do ekonomické nevýhody vůči Číně a dalším zemím,“ uvedla podle deníku Financial Times mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Fed v současnosti drží základní úrokovou sazbu mezi 4,25 % a 4,5 %, a to navzdory tomu, že inflace v USA v dubnu poklesla na 2,3 %, čímž se přiblížila k cílové úrovni 2 %. Trump tento stav považuje za důvod k bezodkladnému snížení sazeb. Svou argumentaci opírá o srovnání s Evropskou centrální bankou, která již přistoupila ke snížení své klíčové sazby na 2,25 %, čímž podle něj zajišťuje evropským ekonomikám konkurenční výhodu.
Trump se v posledních týdnech netají ambicí podnítit vyšší hospodářský růst, a to i za cenu zvýšeného deficitu nebo možné vyšší inflace. Mimo jiné navrhl nové kolo daňových škrtů a masivní investice do infrastruktury a obrany.
Na setkání s Trumpem však Jerome Powell podle oficiálního prohlášení Fedu zopakoval, že rozhodování o měnové politice zůstane výlučně v rukou centrálních bankéřů a bude založeno výhradně na datech, nikoli na politickém nátlaku.
„Předseda Powell uvedl, že on a jeho kolegové ve Fedu nastaví měnovou politiku, jak to vyžaduje zákon, aby podpořili maximální zaměstnanost a stabilní ceny, a že tato rozhodnutí budou přijímána výhradně na základě pečlivé, objektivní a nepolitické analýzy,“ uvedl Fed ve svém oficiálním komuniké.
Nezávislost Fedu je v USA dlouhodobě považována za klíčový pilíř ekonomické stability. Trumpův tlak ale vnáší do této rovnice značnou míru politizace, která je podle mnoha ekonomů potenciálně nebezpečná.
Tento krok připomíná Trumpovy předchozí útoky na Powella během prvního prezidentského mandátu (2017–2021), kdy jej opakovaně nazýval „nekompetentním“ a „hrozbou pro americkou ekonomiku“. Dokonce uvažoval o jeho odvolání, což je ale právně velmi problematické.
Nejvyšší soud USA v květnu potvrdil, že prezident nemůže odvolat předsedu Fedu kvůli rozdílnému pohledu na měnovou politiku. Tím posílil právní nezávislost centrální banky. Právníci i trhy to považovali za zásadní rozhodnutí chránící integritu měnové politiky.
Zásahy do nezávislého rozhodování centrální banky mohou mít vážné důsledky. Prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee již dříve varoval, že pokud by Fed podlehl politickému tlaku, hrozí destabilizace trhu, zvýšení inflace a dlouhodobé poškození důvěry v dolar.
Psali jsme:
Navíc samotná Trumpova fiskální agenda, rozpočtově expanzivní, s důrazem na snižování daní a navyšování výdajů, může působit proinflačně a přinést vyšší dlouhodobé úrokové sazby, ať už Fed jedná jakkoliv. Podle listu The Washington Post už nyní investoři zvažují, že by příliš uvolněná měnová politika mohla podkopat důvěru v americké státní dluhopisy.
Druhé Trumpovo funkční období tak přináší nejen návrat k agresivnímu stylu vyjednávání, ale i k pokusům zasahovat do oblastí, které bývaly považovány za „nepolitické“. Předseda Fedu Powell zatím odolává, ale je otázkou, jak dlouho bude možné tento tlak ignorovat, a to zejména pokud by Trump začal jednat směrem k výměně členů Rady guvernérů Fedu, čímž by mohl ovlivnit rovnováhu v tomto orgánu.
Politické vměšování Donalda Trumpa do měnové politiky není jen osobním bojem s Jeromem Powellem, ale odráží širší trend eroze institucí a snahy o přímé řízení ekonomických nástrojů ze strany výkonné moci. Pro trhy, investory a ekonomiku USA představuje tento trend znepokojující signál, a to že stabilita a předvídatelnost měnové politiky může být snadno obětována politickému zájmu.
(Kovář, Financial Times, Washington Post, repro: globalnews)
