Když americký prezident Donald Trump na jaře 2025 oznámil masivní navýšení cel na téměř veškerý dovoz, včetně až 145% tarifu na čínské zboží, očekávali analytici okamžitý cenový šok. Mnozí ekonomové varovali, že spotřebitelské ceny v USA prudce vzrostou a zasáhnou především nízkopříjmové domácnosti. Realita však zatím vypadá jinak. Podle červnových údajů vzrostla inflace meziročně jen o 2,7 procenta a ceny ve většině sektorů zůstávají překvapivě stabilní. Zatím.

Důvodem tohoto relativního klidu není zrušení tarifů, ale jejich odklad. Trumpova administrativa zavedla cla v dubnu, ale současně je pozastavila na 90 dní. A když se 90denní lhůta naplnila v červenci, prezident ji opět prodloužil, tentokrát do 1. srpna. To znamená, že nejtvrdší část cel zatím vůbec nevstoupila v platnost. V mezidobí platí 30% clo na zboží z Číny a alespoň 10% na zboží z většiny ostatních zemí. Mezitím se Washington snaží vyjednat individuální obchodní dohody téměř s každým státem zvlášť, což vytváří nejistotu a odkládá konečný dopad na spotřebitele.

Velkou roli sehrálo i chování samotných firem. Mnohé společnosti totiž předvídaly Trumpův tvrdý postoj k zahraničnímu obchodu a začaly se předzásobovat již během zimy. Výrobci elektroniky, importéři pet-výbavy nebo dovozci sezónního zboží si ještě před jarním oznámením cel stihli nashromáždit dostatek zásob, které jim nyní umožňují vyhnout se vyšším dovozním nákladům. Přístavy během ledna a února připomínaly předvánoční špičku a sklady byly tak přeplněné, že někteří podnikatelé museli využívat i netradiční prostory jako záchody, přívěsy nebo externí kontejnerové sklady.

Tato první vlna dovozu zboží před zavedením cel je podle odborníků hlavním důvodem, proč zatím nepozorujeme skokové zvýšení cen. Jak vysvětluje profesor řízení dodavatelských řetězců Zac Rogers z Colorado State University, „většina věcí, které dnes lidé kupují, pochází z období před tarify“. Podle něj navíc Trumpův odklad tarifů připomínal spíše prodloužení termínu domácího úkolu než promyšlenou strategii, uvádí server NPR.org. Obchodníci prostě nebyli připraveni a prezident jim umožnil dohnat zpoždění.

Není to však jen předzásobení, co oddaluje dopad cel. Firmy se také zdráhají přenést vyšší náklady na spotřebitele. Řada dovozců, výrobců i prodejců raději část ztrát absorbuje do vlastních marží. Například společnost Yedi Houseware, která dováží kuchyňské spotřebiče z Číny, zvýšila ceny pouze o 10 %, a zbytek navýšených nákladů pokryla z vlastních rezerv. Podobně automobilky, jako General Motors nebo Stellantis, přiznávají, že cla je stojí stovky milionů dolarů, ale zatím to kompenzují snížením zisku nebo omezením výroby, aby se vyhnuly ještě větším poplatkům.

Problémem je, že tato strategie není dlouhodobě udržitelná. Náklady na skladování prudce rostou. Podle dat z června poptávka po skladových prostorách poprvé od pandemické krize roku 2022 převýšila nabídku. Maloobchodníci doufají, že celní hrozba odezní, ale zároveň připravují půdu pro budoucí zdražení. Někteří, jako například Hasbro, již oznámili, že vliv cel se nejspíš naplno projeví až v průběhu podzimu. Jejich finanční ředitelka Gina Goetter uvedla, že dopad byl zatím „minimální“ díky úsporám, změnám v dodavatelských řetězcích a cílenému zdražování konkrétních položek.

Zajímavým momentem je rozdělení nákladů. Maloobchodníci se snaží celní zatížení rozpustit mezi více článků řetězce. Jak to výstižně shrnuje majitel butiku v Indianě Danny Reynolds, „když těch 30 procent rozpočítáte mezi pět až šest článků, už to tak dramatické není“. Jinými slovy: náklady se nevytratily, pouze jsou méně viditelné a postupně prosakují napříč ekonomikou.

Psali jsme: Hladík odhalil Fialovu lež. Komunikace vlády se podle Holce hroutí

To vše však neznamená, že Trumpova politika nezpůsobí inflační vlnu. Naopak. Pokud odklad tarifů skončí a skutečně vstoupí v platnost plné clo ve výši 145 %, zasáhne to nejen dovoz spotřební elektroniky, ale i potravin. Data společnosti Circana už nyní varují, že při plném uplatnění tarifů hrozí výrazné zdražení u zboží jako krevety, tilapie, káva, kakao, koření nebo banány. Tato komoditní skupina tvoří podstatnou část výdajů běžné domácnosti.

Zatímco Washington pokračuje v bilaterálních jednáních a dovozci doufají v další odklad, americká ekonomika funguje v jakémsi přechodovém režimu. Inflace je mírná, ale napětí v logistice, růst nákladů na skladování a nejistota ohledně podzimních cen tvoří tichou hrozbu. Trumpova celní politika sice zatím nezpůsobila cenový otřes, ale spíše vytvořila zpožděnou a rozptýlenou formu tlaku, který může zesílit ve chvíli, kdy spotřebitelé ztratí trpělivost nebo kdy přestanou fungovat interní tlumiče v dodavatelském řetězci.

Ekonomická logika je neúprosná. Cla se nevyhnutelně promítnou do cen, pokud trvají dostatečně dlouho. Otázkou není zda, ale kdy. A hlavně, jak moc.

(Kovář, npr.org, foto: zai)